Oblíbená bloggerka Jana Benešovská právě dnes spustila kategorii INSPIRUJ (SE), tak (se) inspirujte! 🙂
Lenka Kaprhálová je výživová poradkyně (www.dietolozka.cz), která boj s nadbytečnými kily zná nejen ze své praxe. Není to tak dávno, co radila druhým, jak hubnout, i když sama měla nadváhu. Teď boj s kily definitivně vyhrála a nebojí se ani nadcházejících Vánoc.
Je to necelý rok, co se mi podařilo shodit za půl roku dvacet kilo. Jen si představte, kolik kostek másla to je …! 🙂 Na své váze nehodlám nic měnit ani letos v prosinci. A to navzdory pečení vánočního cukroví, kterého se kvůli hubnutí určitě nevzdám. Letos budu péct dokonce sedm druhů! Každý rok nechám členy rodiny, aby si řekli, které jim nejvíc chutná a podle toho se zařídím. Jsou to tradiční druhy prověřené babičkami a maminkami, takže recepty znám víc než dobře. To je výhoda, hned mám o důvod míň ochutnávat, jestli se třeba v receptu v časopise nespletli a neměla bych tam něco přidat. A vlastně nemám důvod ochutnávat ani cukroví čerstvě vytažené z trouby. Je totiž každý rok víceméně stejné. Zní to jako drobnost, ale vážně to funguje. Co se při pečení rozláme, nechám rodině, sama si počkám na Štědrý večer a vánoční svátky.
Člověk se vždycky vidí trochu štíhlejší, než je ve skutečnosti a já jsem si dobře vědomá, co ze mě loni spadlo. Povolání výživové poradkyně má kromě jiného tu výhodu, že do nejmenších detailů víte, co se stane s vaším metabolismem, když sníte jakýkoliv kousek čehokoliv. To je další účinná zbraň. Když k ní přičtu, co všechno jsem musela během roku “odpracovat”, abych si svou váhu a postavu udržela, naprosto jasně si dokážu obhájit, proč jsou kousky snědné při pečení naprosto zbytečné. To si raději počkám a pak se takzvaně napucnu na Štědrý večer. Obecně totiž největší zlo pro naše postavy je ujídat relativně málo, ale pořád. Je to mnohem horší než pořádně, ale najednou. Nakonec to nejlepší na vánočním cukroví i samotných svátcích je těšení: až si konečně sním svůj vanilkový rohlíček. A chuť toho prvního, snědeného až na Štědrý den, je jenom jedna.
Při pečení jsem velmi striktní a nehraju na náhražky. Používám máslo, cukr, mandle, ořechy, zkrátka všechno, co do receptů dávala moje maminka a babička prostě proto, že to tam patří. Co sním, to se snažím vykompenzovat pohybem. Docela úspěšně funguje moje strategie naplánovat si čas na potěšení. Než ujídat během dne nebo při pečení, dodržuji pauzy mezi jídly. O svátcích, včetně těch vánočních, to pak vypadá tak, že ke snídani si přidám dva tři kousky sladkého, po obědě si dopřeju stejně a dám si i k večeři. Řeknete si, že je to maličkost, ale není. Organismus má klid na trávení a kdo neproleží celý prosinec na gauči a aspoň trochu se pohne, nemusí 2. ledna kupovat permanentku do fitness centra. Pravda je totiž taková, že nepřibíráme ze štědrovečerní večeře, návštěvy u tchýně nebo za Vánoce, ale z mentálního vzorce: „Od nového roku začínám hubnout, tak teď si ještě můžu dát.“ Budou – jsou – přece Vánoce, a ty jsou jen jednou v roce. Žádný div, že s takovým přístupem má člověk místo půl kila nahoře hned pět navíc.
Lenku Kaprhálovou najdete na webu www.dietolozka.cz
Zdroj foto:Pixabay.com
