Ve svém posledním příspěvku jsem psala o skvělém výletu, který bych doporučila návštěvníkům New Yorku. No a dnes tu mám ještě jeden nápad: návštěvu města, které hraje klíčovou roli v historii Ameriky. Domov Benjamina Franklina, město, kde byla podepsána Deklarace nezávislosti a americká ústava. Pro každého milovníka historie by to měla být povinná zastávka na vašem americkém výletu.

Pokud mě znáte, čekáte ale příspěvek o umění, ne o historii. A já vás samozřejmě nezklamu.

Ve Filadelfii totiž najdete také skvostnou a ve světě naprosto unikátní sbírku impresionistického, postimpresionisického a moderního uměníBarnes Foundation.

Sbírka vznikla z podnětu doktora Alberta C. Barnese (1872-1951), který věřil, že umění má moc zlepšovat a měnit životy. Díky úspěchu v kariéře začal ve věku 40 let sbírat umění a během tří desetiletí shromáždil díla nejvýznamnějších světových umělců, včetně Renoira, Cézanna, Matisse, Modiglianiho (to je můj osobní favorit) a Picassa. Dnes odborníci odhadují hodnotu sbírky na 20-30 miliard dolarů.

V roce 1922 koupil arboretum v Merionu v Pensylvánii a s pomocí architekta Paula Phillippe Creta navrhl rezidenci a galerii, kde byla jeho rozsáhlá sbírka vystavena po mnoho let. A to nezapomenutelnou formou. Když jste vešli do domu, byli jste doslova ohromeni obrovským množstvím umění. Kde jinde na světě najdete pět Renoirových obrazů, které sdílejí stejnou stěnu s několika Picassy, Matissem, Modiglianim a možná dvěma Degasovými obrazy? To vše vedle afrických masek, indiánských šperků, řeckých starožitností… A to je jen jedna stěna v jedné místnosti. A věřte mi, těch místností, kde se podobnou sbírkou můžete pokochat, je tu mnoho. Nikde na světě něco takového neuvidíte.

Foto: se souhlasem Jany Zedníčkové

Barnes vs. Barnes – kontroverze ohledně přesunu

V roce 2012 se tahle světoznámá sbírka přesunula z původní vily v Merionu do centra Filadelfie, kde je lépe dostupná širší veřejnosti. Přesun nebyl bez kontroverze – odpůrci dodnes poukazují na to, že přesunutím sbírky z neoklasicistní budovy v Merionu do postmoderní budovy ze surového kamene a skla navrženou Billie Tsien došlo k narušení vize, kterou doktor Barnes uvedl ve své závěti. Kurátoři se pak hájí tím, že uvnitř je to, jakoby dimenze staré galerie byly perfektně zkopírovány. Tsien a spoluarchitekt Tod Williams byli opatrní, aby dodrželi velikost a rozměry původních Barnesových galerií.

Bylo to také na základě mandátu. Aby přesun galerie soudce schválil, nadace slíbila, že rozměry původních galerií dokonale zachovají. Zavázala se také, že replikuje svérázné „soubory“ obrazů, nábytku a kovových výrobků, které Albert Barnes vymyslel a uspořádal v první polovině 20. století. Dokonce i pytlovina na stěnách vypadá stejně. To ale architektům nezabránilo v tom, aby sem začlenili pár vychytávek. Osvětlení v galeriích nové budovy je dramatickým vylepšením oproti Merionu. Architekti zakomponovali přirozené zdroje světla téměř do každé místnosti. To akcentuje barvy na obrazech, které předtím nebyly tak vidět.

Pokud se o přesunu, který si vyžádal deset let jednání a soudní proces, chcete dozvědět víc, podívejte se na filmový dokument “The Art of the Steal” z roku 2009.

Jednodenní výlet prostě k nezaplacení

Já jsem sbírku viděla jak kdysi v Merionu, tak po přesunu do Filadelfie. A musím říci, že ať už je kolem ní kontroverze jakákoli, pokud jste milovníkem umění, měli byste si ji zařadit na svůj seznam. Je skvěle, i když atypicky zorganizována (umělci nejsou vystavováni podle doby nebo stylu). Mají tu skvělé průvodce, kteří vás zaujmou a naučí něco nového, a i po technické stránce to tu mají pěkně udělané. Přes stránky nadace si můžete nastavit na telefonu skener, který vám přes vaši mobilní kameru přímo na místě ukáže relevantní informace o díle, které jste naskenovali. A jako bonus vám (pokud zadáte e-mail) pak všechna naskenovaná díla s popiskou i fotografií pošle do mailu.

Z New Yorku se do Filadelfie dostanete snadno. Z Penn Station to sem vlakem trvá zhruba hodinu a půl a pokud vyrazíte z města autobusem (jezdí sem přímý Megabus), máte to tak zhruba za dvě hodinky.

Foto: se souhlasem Jany Zedníčkové

Tagy:
4 Komentářů
  1. Tereza Poláková 12 měsíců ago

    To je nádhera. Miluju umění a obrazy 🙂 . Taky se snažím malovat, ale moc mi to nejde, tak o to víc obdivuju, jak někdo dokázal, nebo dokáže namalovat tak nádherná díla. Já zvládám akorát tak malování podle čísel , protože se na tom nedá nic zkazit 😀 .

  2. NelaVávrová 1 rokem ago

    Souhlasím s paní Lenkou, mám ráda umění, ale kvůli toho určitě nepoletím do Filandelphie, tam bych jela určitě za jiným účelem 😀 než jsou obrazy.

  3. Lenka Hudečková 1 rokem ago

    Tak do Filadelphie kvůli obrazům jistě nepoletím, ale pro znalce umění a sběratele může mít sbírka nesmírnou hodnotu. To uznávám 🙂

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account