Jací jsou vlastně prezidentští kandidáti v běžném životě? Přesně na tuto jejich stránku se zaměřuje již několik týdnů Talk (z)lomu. Zde jim nepomohou připravené projevy a kampaňová hesla.

Eva Čejková si tentokrát povídala s generálem Petrem Pavlem. Mužem, který byl v dětství pěkným raubířem a hraní na vojáky ho vůbec nebavilo. „S odstupem času přemýšlím, co ve mně Petr Pavel zanechal… Klid, stabilita, rozvážnost. Zároveň, když mluví o úctě a respektu, o manželce i svých vnoučatech, má plamínek v očích. Takový ten zápal a vášeň. O to víc mu pak věřím to, co vyprávěl o svém dětství…,“ říká Eva.

Raubíř, který rád porušoval pravidla

I když má Petr Pavel pořádek a řád rád, rozhodně v jeho běžném životě až tolik nepanuje. „Jsem normální chlap, takže v řadě věcí mám takový ten chlapský pořádek, ve kterém se vyznám jen já,“ přiznává s úsměvem. Jelikož byl jeho tatínek vojákem, asi byste čekali věci vyskládané do komínků, pevný řád a jasnou kariéru již od dětství. Opak je pravdou. „Tatínek byl hodně důsledný, přísný, ale spravedlivý. Jenže byl často na cestách a my jsme se sestrou byli hodně živé děti vymýšlející lumpárny. Je to možná zvláštní, ale tehdy jsem i rád porušoval zákazy,“ vzpomíná Pavel.

Jako malý kluk si rozhodně nehrál na vojáčky a už vůbec nechtěl být náčelníkem, bavily ho hry na indiány a k nějakému přemýšlení o vojenské kariéře se dostal oklikou. „Nikdy jsem nebyl natolik cílevědomé dítě, abych věděl, co chci dělat. Až někdy v osmé třídě se to změnilo díky možnosti jít na vojenské gymnázium. Maminka z toho tehdy nebyla nadšená, ale nesnažila se mě nikdy ovlivňovat a říkat mi, co mám dělat.“

Foto: se souhlasem Ženy s.r.o.

Dva Štíři z vojenského prostředí

Ve vojenském prostředí pak poznal i svou manželku. Ženatý je podruhé a za jistou hříčku osudu lze považovat, že svou současnou manželku poznal ještě dříve než tu bývalou. „Byl jsem u výsadkářů a ona u letectva. Tehdy kolem ní bylo stále spousta nápadníků, tak jsem si říkal, že nemá ani cenu něco zkoušet.“ Jako Štíři mají oba tendenci se prosazovat, což je prý náročné, ale o to hezčí. „Manželka je takovým mým zrcadlem a když je třeba, vrací mě zpět nohama na zem,“ přiznává Pavel a dodává: „Už si toho se mnou zažila hodně i v těch vysokých funkcích a ví, o čem to je, takže dokáže překonat stinné stránky, které z toho vyplývají, a podpořit mě.“

V boji se musíte soustředit hlavně na přežití

K nejtěžším okamžikům jeho života patří smrt maminky, která podlehla rakovině v době, kdy žil v Anglii. Ač nedává city najevo, v takovýchto chvílí má i on na krajíčku. Velmi těžce vždy nesl i situace, kdy dovezli z mise padlé. Na jedné z prvních misí se jako dobrovolníci snažili o záchranu zajatých francouzských vojáků, ale bohužel dva z nich se o opravdu malou chvíli zachránit nepodařilo. Několik desítek však ano, za což jim francouzská jednotka vzdala čest. „Když jsme je přivezli zpět, zažili jsme něco, co jsme do té doby neznali – úctu, vděk a respekt.“ Jít do boje není pro vojáka nic snadného a zvláště ve chvílích, kdy má doma rodinu. Jak vůbec tyto vypjaté okamžiky, kdy jim jde o život, vnímají? „Když se do takové situace dostanete, tak myšlenky na rodinu by vás paralyzovaly, většinu energie a kapacity soustředíte na to, jak přežít a na lidi, jejichž životy na vás závisí. Ostatní vám dochází až posléze,“ připouští.

Buďme hrdým národem, máme na to

V průběhu své kariéry dosáhl mnohého a jeho tatínek, respektovaný plukovník, na něj byl velmi hrdý a prožíval s ním každý úspěch. Za opravdový zlom však považuje konec roku 2019, kdy se rozhodl kandidovat na prezidenta České republiky. „Když jsem skončil vojenskou kariéru, říkal jsem si, že nastává období klidu, kdy se budu věnovat rodině, zejména vnoučatům. Ale pak shodou různých okolností přišlo rozhodnutí kandidovat,“ říká s tím, že první reakce jeho manželky prý není publikovatelná.

Kdyby však kandidatura nevyšla, rozhodně to nebude považovat za neúspěch, zkrátka jen volbu lidí. „Sice cítím velkou zodpovědnost vůči lidem, kteří mě podporují, ale člověk by se neměl nechat devastovat nějakými životními neúspěchy. Už samotná kampaň mě hodně naučila a dost mi dala. Každá zkušenost je pro život důležitá,“ říká Pavel, který by si pak případně více užíval roli dědečka učícího vnoučata nezbednostem a občas vyrážejícího na výlet na motorce.

A co by si přál do budoucna? „Rád bych, abychom se jako země posunuli od určitého pesimismu k tomu, že budeme sebevědomější a řekneme si, že i když něco nevyjde, tak to má smysl to zkoušet. My na to máme a zvládneme to. Nejsme o nic horší než jiné státy. A když se alespoň podaří trochu toto změnit, budu to považovat za úspěch.“

Sledujte nové díly Talku (z)lomu každý čtvrtek na našem YouTube kanále nebo na Streamu. Dost možná se o kandidátech na prezidenta republiky dozvíte něco, co vám pomůže se zodpovědně rozhodnout. Všechny rozhovory si můžete také poslechnout na různých platformách jako podcast. Již nyní tam nejdete rozhovor s Danuší Nerudovou, Pavlem Fischerem, Tomášem Zimou, Markem Hilšerem, Karlem Divišem.

Foto: se souhlasem Ženy s.r.o.

Tagy:
7 Komentářů
  1. MartinaBěhalová 1 rokem ago

    Pan Petr Pavel je velmi pěkný muž a má rád rád uvidíme jak dopadne ve volbách.

  2. Jsem velmi zvědavá na výsledky voleb, nejraději bych tam viděla ženu.

  3. Lenka Hudečková 1 rokem ago

    jsem zvědavá, kdo nakonec usedne do prezidentského křesla 🙂

  4. MarcelaKapounová 1 rokem ago

    Velmi pěkný rozhovor.

  5. NelaVávrová 1 rokem ago

    To jsem zvedava jak to dopadne.

  6. Romana Mlynářová 1 rokem ago

    Pěkný rozhovor.

  7. Anna Stacinova 1 rokem ago

    Uvidíme jak dopadne..

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account