Protichřipkové očkování
Jak je to u nás s protichřipkovým očkováním? Jsme země, kde je každoroční proočkovanost proti chřipce poměrně malá (5–7%). Dle Světové zdravotnické organizace by to mělo být nejméně 30%. Jak přiznal např. epidemiolog Prymula, nechává se pravidelně očkovat kvůli své profesi, jeho rodina však nikoli. V západní Evropě je proočkovanost vyšší (přes 20%), v USA kolem 46%. Navíc Státní zdravotní ústav doporučuje „každoroční přeočkování proti chřipce jednou dávkou vakcíny, a to z důvodu poklesu hladin ochranných protilátek a změně cirkulujících kmenů virů“.
Nezdá se, že by důvody nezájmu o očkování v ČR byly finančního rázu (např. v r. 2013 nabízela VZP všem svým klientům bezplatné očkování). Lidé v rizikových skupinách (senioři nad 65 let a osoby s chronickým onemocněním a s nedostatečností imunitního systému) mají vakcíny zdarma, ostatní lidé v současnosti zaplatí kolem 100 korun. Tiskový mluvčí VZP Tichý přiznává, že po osvětové kampani (kdy bylo vysvětleno, že vakcíny jsou neživé a nemohou proto způsobovat infekci) není znám důvod, proč lidé nemají o vakcíny velký zájem.
Agitování vakcinologů i zdravotních pojišťoven vychází v naší zemi téměř naprázdno. Snahou vakcinologů je nechat naočkovat co největší počet lidí s vědomím, že alespoň někteří lidé budou chráněni proti chřipce. Pro VZP je zase výhodnější financovat vakcíny, než léčit pacienty s chřipkou. Jak uvádí Mgr. Tichý: „U ambulantní léčby se cena běžně pohybuje od 650 do 1 100 korun. U hospitalizovaných pacientů je to od 8 000 až do 35 000 korun.“
Není však nezájem o chřipkové očkování u nás podložen právě informovaností občanů? Z různých zdrojů se dozvídáme o nežádoucích účincích většího rozsahu, než je sdělováno v mainstreamových médiích.
Jaké je složení vakcín?
Složení chřipkových vakcín je každoročně upravováno podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Každá dávka vakcíny obsahuje tři nejčastěji se vyskytující typy viru chřipky A (H3N2, H1N1) a B. Neexistuje vakcína, která by ochránila proti všem kmenům. Jak uvádí Dr. D. Jockers (NaturalNews), vědci musí odhadovat, které 3 viry z asi 300 různých virů budou dominantní v následujícím roce. Vakcína je potom formulována z těchto virů. V podstatě má naočkovaný jedinec šanci 1 : 300 (tj. 1 %), že bude chráněn přesně před tím virem, který zaútočí. K tomu všemu je nutno připočítat fakt, že se viry neustále mění. Na konci chřipkové sezóny může být virus jiný, než na začátku. Během chřipkové sezóny je tedy možné se nakazit i vícekrát.
Ze zprávy SZÚ vyplývá, že v České republice jsou registrovány tyto očkovací látky proti chřipce: Fluad (Novartis), Fluarix (GlaxoSmithKline), Idflu (Sanofi Pasteur), Influvac (Abbott), Optaflu (Novartis), Vaxigrip (SanofiPasteur).
Jak uvádí americký portál NaturalNews, chřipkové vakcíny obsahují přídavné látky (tzn. chemikálie sloužící k znásobení účinku aktivních složek ve vakcíně). Podle amerického centra pro prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention) vakcíny mj. obsahují hliník, antibiotika (např. neomycin), formaldehyd a thimerosol (rtuť). Dle laboratorních analýz NaturalNews chřipkové vakcíny od výrobce GlaxoSmithKline obsahují 25 000x více rtuti (50 ppm rtuti), než je povoleno v pitné vodě a extrémně vysokou hladinu toxického hliníku. Vakcína Fluad obsahuje vysoce toxickou přídavnou látku MF59.
V další, poslední části komentáře, si řekneme, jaké jsou skutečné nežádoucí účinky protichřipkových vakcín, a jak se můžeme co nejlépe bránit proti chřipce…
