A vyřčená slova mohou následovat laskavé a láskyplné činy.
Myšlenka vytváří slovo.
Nejsem katolík ani evangelík, ale Bible je jedním ze základních “literárních děl” naší evropské civilizace v posledních 2000 letech…. tak ji mám přečtenou. A mnohdy mi některé pasáže vytanou na mysli a jsou skutečně moudré… a jsem u slov… Slova z této staré knihy jsou plná moudrosti, pokud ji čteme a vnímáme bděle, pokud jsme ochotni o nich přemýšlet, nevnímat jejich podstatu…. pomohou nás mnohdy vést cestou života tak, abychom zbytečně nežili vnitřní ani vnější konflikty.
A mnoho konfliktů vzniká z vyřčených slov…. před těmi vyřčenými slovy jsou emoce, myšlenky…. mým názorem je to, že myšlenka následuje emoci… pokud jsem vyrovnaná, klidná, moje emoce jsou pozitivní, a tak je následují pozitivní myšlenky…. pokud jsem nevyrovnaná, nešťastná, nespokojená, moje myšlenky následují můj emoční stav s pak i slova jsou jejich odrazem. Před každým slovem, než ho vyslovíme je myšlenka… uvedu příklad: než řeknu někomu dobrý den….. předchází to myšlenka: potkávám někoho koho znám, pozdravím ho…. pozdrav je slovo, které následuje předchozí myšlenku… tedy myšlenka vytváří slovo.
Mnoho myšlenek ani nejsme schopni vnímat, lítají nám myslí vědomou i podvědomím jak chtějí a i když je neregistrujeme, velice nás ovlivňují…. uvedu příklad: kdysi nás pokousal pes….. zážitek je vtištěn v naší mysli, možná jsme to na vědomé úrovni již zapoměli, ale v podvedomí žije dál…. A nyní jdeme a potkáváme psa…. naše mysl se rozpomíná na nepříjemný zážitek a startuje pocit strachu, ohrožení… a přechází do vědomé úrovně naší mysli a nám naskakuje myšlenka: pozor, mohl by mě kousnout! A popřípadě následují slova k pánovi psa: chyťte si ho na vodítko! A přitom je třeba ten psík mírumilovný, klidný a vůbec nepotřebuje chodit přivázaný, ale realita naší paměti v podvědomí je prostě ohrožení psem v minulosti, tak nyní nastartovala myšlenkový program ohrožení a slova jsou jen její otisk.
Když už jsem zmínila Bibli, je v ní také psáno: ne podle slov budeš souzen, ale podle činů… já to vnímám tak, že skutečně velice záleží na tom co říkáme, samozřejmě pod vlivem slov a myšlenek jim předcházejících potom konáme a tak vytváříme realitu.
Pokud budeme trošku bdělí, budeme se učit vnímat své pocity, řídit vlastní myšlenky, budou naše vyřčená slova následovat laskavé a láskyplné činy, budeme vytvářet harmonickou realitu…. uvedu příklad: slova Dobrý den jsou láskyplná… podtext těchto slov je přání dobrého dne tomu, komu to říkám… to je láskyplné…. a pokud to říkám opravdu ve vědomí smyslu těchto slov, každému, komu to říkám dávám Lásku a tak bez manipulace vytvářím láskyplný prostor kolem sebe.
Pozor ale na náš současný slovník…. je plný paradoxních spojení, která vytvářejí zmatek v realitě… například říkáme: to je strašně krásné! ….to je příšerně dobré!…. to jsem hrozně ráda! Strašný v sobě skrývá něco nepříjemného, krása ale není nepříjemná…. Proč to používáme? Asi proto, že jsme zmateni, žijeme v myšlenkovém balastu, neděláme psychohygienu, přestože zuby si čistíme několikrát za den, mysl necháme zanášet balastem a smetím… a naše zanesená mysl potom produkuje zmatená slovní spojení a zmatek v našem životě se šíří.
Můžeme přeci říci: to je velice krásné….. to chutná lahodně,…. to jsem moc ráda…… tato spojení si neodporují a nevytváří tak nesoulad…. stačí málo a naše realita se mění od zmatku a nerovnováhy k souladu a rovnováze… začíná to v maličkostech….
A uvádět slova do souladu s činy také můžeme hned teď… nebudu slibovat něco, o čem již teď vím, že nechci nebo nemohu splnit. Nebudu pomlouvat, protože mě se také nelíbí když mě někdo pomlouvá. Budu hovořit o tom co si přeji a co si nepřeji… bez bázně … budu se učit upřímnosti sama k sobě i k druhým. Mohu dělat mentální hygienu, mohu vážit slova, mohu dávat slova do souladu s vlastními činy…. to vše mám ve svých rukách, mohu začít hned teď!!!
Aloha!!!
Zdroj foto: Pixabay.com
