Sebevědomí je něco, co má spoustu definic a vlastně žádnou ustálenou. Pro mě sebevědomí znamená vědomí sebe sama. Toho, kdo jsem, odkud jsem přišla, kde se nacházím a kam a proč jdu.
Ve chvíli, kdy cítím pocit sebevědomí, se cítím ukotvená v přítomné chvíli a nic mě nerozhází, protože všechny ostré hrany jdou kolem mě.
Zjistila jsem, že tenhle pocit úzce souvisí se schopností vnímat své tělo, rozumět mu, umět číst jeho signály a vytvořit si s ním vztah vzájemné důvěry. Možná to zní zvláštně, ale naše tělo s námi neustále komunikuje, vysílá své signály a je na nás, abychom je zachytily, rozluštily a zařídily se podle toho.
Sebevědomí je tedy schopnost s vlastním tělem spolupracovat a opřít se o něj ve chvíli, kdy je na nás vyvíjen nějaký tlak. Ale neopíráme se jen o tělo. V rovnováze musí být tělo, mysl i duše. Jedno bez druhého nebude fungovat.
Právě z toho důvodu dlouhodobě nefunguje dodat si sebevědomí oblečením, novým účesem, líčením, celkovým vzhledem nebo naučit se správné postoje a gesta či naučit se techniky asertivity.
Všechny tyto způsoby jsou účinné na chvíli, ale netrvají déle než pár minut, hodin nebo dní.
Sebevědomí, o kterém mluvím, je trvalá změna postoje k sobě i druhým.
A právě za takovou změnou postoje jdeme v měsíčním kurzu Konečně SebeVědomá, který spouštím 8.května a dávám ho tentokrát všem ženám, které cítí volání, jako dárek.
Věřím, že když v sobě my ženy najdeme svoji skutečnou hodnotu a budeme spolu místo soutěžení spolupracovat, máme potenciál změnit svět. A to je i moje motivace.
Pokud vás to volá, přijměte prosím můj dárek a těším se na společný měsíc plný ženskosti.
Eva Jakešová
