Upřímně si přiznejme, že první školní den, nebo spíše týden až dva než se vše ve školách a na kroužcích rozjede, je pro mnohé rodiče dost náročný. A to nemluvím o našich ratolestech, které si zase zvykají na čas ve škole. Bohužel, ne vždy s nadšením. Jak zpříjemníme začátek roku sobě i dětem? A nejen začátek, ale i průběh školního roku? Máme pár tipů.
Zrekapitulujte minulý rok
Než něco nového začne, je potřeba předchozí uzavřít. S nefunkčním se rozloučit a naopak co fungovalo obnovit a možná ještě lépe dotáhnout k dokonalosti. Dopřejte si s dítětem chvilku a oba si upřímně sdělte, co se vám v organizaci minulého školního roku líbilo a co ne. Zhodnoťte ranní jízdu do školy a odpolední vyzvedávání či příchod domů. Vyhovuje vám oběma? Nejste z něj jako rodič vyčerpaný? Nezvládne už dítě cestu samo či s kamarády, nebo alespoň některé dny? Je opravdu potřeba mít každý den kroužek? Nejdou časově lépe zorganizovat? Co mít volnější pátek? Moje dcera například přišla s prosbou, že v úterý nechce mít žádný kroužek, zkrátka volné odpoledne, aby si mohla pozvat kamarádky, zajít si s nimi někdy jen tak ven nebo nakupovat nebo prostě odpoledne nic nedělat. Jak by chtěly vaše děti, aby vypadal čas po škole? Jak vy? Stále vás baví být každodenním taxíkem a čekačem v autě, než si dítě zakope, vymaluje, zatančí,… A touží po tom dítě?
Zmapujte nový terén
Zjistěte, jak se vaše dítě těší na školní rok. Co ho vzrušuje? Z čeho je nervózní? Než začnete diskutovat o možných řešeních, uznejte také své pocity. Jak se těšíte vy? Z čeho máte strach vy? Jste sama nervózní? Jímá vás hrůza z toho, jak vše zas pojede ve zběsilém tempu, sprint ze školy na kroužek a večer hromada úkolů? Nezapomínejte, že vaše emoční nastavení se přenáší na dítě. Promluvte si o tom s partnerem, ale i s dítětem a přiznejte, že i vy jste ze začátku roku nervózní a hodně unavení.
Vyjádřit pocity nechte i své dítě, pomůže mu to často zmírnit úzkost a povzbudit ho, aby se uvolnilo. A vytvořili jste mezi sebou důvěru. Aby byl školní rok pohodový, potřebujete, aby s vámi dítě sdílelo nejen úspěchy a radosti, ale také nepříjemnosti. Tomu ovšem nepomůžete jenom větou: „Můžeš za mnou kdykoliv přijít a cokoliv mi říct“, pokud má vaše dítě s vámi zkušenost, že mu nedokážete naslouchat a místo pochopení se dočká výčitek. Tento školní rok zkuste začít jinak. Udělejte si čas na povídání třeba při procházce, delší jízdě autem nebo v cukrárně.
„Cílem je dát dítěti najevo, že jste tu pro něj a po celý školní rok budete. Začněte třeba otázkami typu: „Na co se těšíš?“, pokračujte klidně „Čeho se obáváš?“. Nechejte dítě si odpověď rozmyslet, neskákejte mu do řeči a ani to nedoříkávejte za něj. Zkuste také nehodnotit, co říká, a ani nevysvětlovat, že nemá pravdu. Vše, co vám říká, je jeho úhel pohledu, jeho pocity, jeho názory. Může být nesmírně zajímavé se dozvědět, co se dítěti honí hlavou. A hlavně – ukázat mu, že za vámi může kdykoliv s čímkoliv přijít,“ vysvětluje psycholožka Šárka Miková, která vytvořila unikátní teorii osobnosti nazvanou Teorie typů, a jež je také autorkou knihy „Milovat nestačí“ a maminkou tří dětí.
Zmapujte terén nové školy
Tady je kontakt se školou na samém začátku, proto si ji určitě ještě před začátkem, tedy prvním školním dnem, zajděte omrknout. Nemusíte dovnitř, stačí procházka okolo, prohlédněte si okolí, podívejte se na budovu. Zkuste si cestu mezi domem a školou. To stejné platí pro prvňáčka i starší dítě. Kde bude zastavovat autobus, kde je jídelna, zda dítě musí přes frekventovanou silnici… i nám rodičům pomůže zmapování terénu vyhnat z hlavy kdejakou obavu, nebo ji nějak předejít- nastavením pravidla, nebo uzpůsobením prostředí.
,,Můžete se podívat na webové stránky školy, jak vypadají třídy, učitelé, co se o škole píše. Mnoho škol je velkých a rozlehlých. Popovídejte si také s dítětem o tom, jak se například učitel připravuje do školy, co dělá o přestávkách, nebo s čím se na něj může obrátit,” doporučuje britská psycholožka Joan Baran na na chconline.org.
Prvňáčkova cesta
Zeptejte se na jeho očekávání a případné strachy. Natrénujte s ním i jak se například představí spolužákům. Seznamte se předem se všemi školními pomůckami, na co budou a kam si je bude dávat. Potrénujte převlékání a vysvětlete mu, že se bude do školy přezouvat a odkládat věci, nebo že se bude převlékat na tělocvik. Vše pro něj bude nové, proto si o fungování ve škole povídejte. U těchto malých dětí především počítejte s tím, že bude trvat, než se zajedou a budou si pamatovat, co je do školy potřeba. Navíc některé děti mohou být unavené z přemíry sociálních kontaktů. Pošťuchování ve frontě na oběd pak může snadno vyústit v potyčku, jejíž příčinou není agresivita, ale překročení intimní sociální zóny. O hluku a socializačních aktivitách v odpolední družině ani nemluvě. „U prvňáčků určitě zvažte, kolik kroužků bude mít – zejména těch, které vyžadují další sociální interakce. A hlavně – jestli bude mít v týdnu dost času na volnou hru, nestrukturovaný čas, kdy může jen tak lelkovat nebo se zabavit, čím samo chce,“ doporučuje psycholožka Šárka Miková.
Nechte něco na dítěti
Nezvládne už cestu do školy samo? Nebo cestu zpět? Co mu svěřit přípravu svačiny? Zvažte ve všech oblastech, zda by už dítě nezvládlo více samostatnosti. Zkoušejte pozvolna a víc dítěti důvěřujte. A zamyslete se, zda jsou vaše strachy opravdu opodstatněné. Nechte mu zodpovědnost, ať se učí. Připomeňte si pravidla, jež jste měli domluvená v minulém školním roce – za co bylo dítě zodpovědné a s čím jste mu pomáhali. Přestože starší děti mohou být samostatnější, neznamená to, že musí samy zvládat domácí přípravu. Některé z nich sice vyžadují samostatnost a klid, zavřou se v pokojíčku a přinesou vám domácí úkol ukázat hotový nebo se přijdou nechat vyzkoušet. Jenže mnoho dětí udělá domácí přípravu za třetinu času, když je na blízku dospělý, který projevuje zájem, pomůže se zadáním úkolu nebo dává zpětnou vazbu po jednotlivých krocích.
Nastartujte motivaci
Zamyšlení na závěr: Co byste mohli vy coby rodiče zkusit udělat v tomto školním roce jinak? Třeba si víc hlídat, za co děti oceňujete. „Vyzdvihujte vložené úsilí, překážky, které dítě muselo překonat, ne jedničky. Modelujte přístup, že chyba je kamarád, protože se díky ní mohu zlepšit. Jak na to? Sami o svých chybách a neúspěších před dětmi mluvte – co se vám nepodařilo a proč, ale že vám to nevadí, že se z chyby poučíte nebo budete hledat jinou cestu, abyste to příště zvládli lépe,“ doplňuje výčet tipů, jak školní rok začít a prožít lépe, psycholožka Šárka Miková.
Autor: Petra Kubalová, pedagog a profesionální life kouč
Zdroj: Petra Kubalová, Šárka Miková, chconline.org
Foto: Pexels.com/Autorka fotografie: Julia M Cameron
