„Dodnes si vzpomínám na ten pocit, když jsem otevřela první krabici. Vůně lakovaného dřeva a až dětské nadšení, jako když člověk najde poklad,” říká Marie Poláčková, česká designérka, která stojí za úspěšnou značkou šperků ko-ra-le.
Stejné dětské nadšení provází Marii do dneška. Miluje nacházet inspiraci pro svou tvorbu ve svém bezprostředním okolí. Když na obálce knihy narazí na zajímavý výtvarný motiv nebo ji v lese zaujme nějaký detail, automaticky si představuje, jak by šel přetavit ve šperk nebo jeho část.
Všechny holky po nich toužily, tak jsem je začala vyrábět
Ale vraťme se na začátek tohoto neuvěřitelného příběhu. Píše se rok 2010 a Marie, v té době ještě studentka, se vrací z cest zpět do České republiky. Má s sebou něco, co navždy změní její život. Věc, o které netušila, že bude hrát tak výraznou roli v jejím životě. Barevné korále!
Na každém kroku sklízí komplimenty a dotazy, odkud že jsou. Nutno dodat, že tenkrát se opravdu takové v Čechách nedaly sehnat. Nezbývá tedy nic jiného, než je začít vyrábět. Po pár týdnech „rešerší“ si nechává vyrobit první várku dřeva, půjčuje si od rodičů dvacet tisíc a už to JEDE! Vznikají první šperky. Některé z nich jsou tak oblíbené, že se prodávají dodnes.
„V té době se v pražském Karlíně konala akce Code:Mode. Kdo ji zažil, ten ví. Punkový předchůdce nynějších design a fashion marketů, místo napumpované radostí a energií, jedna velká legendární party. Když jsem tenkrát všechny ko-ra-le vyprodala, od šesti ráno po večírku jsem pak v kufru svého malého červeného autíčka navlékala další, abych za pár hodin mohla zase otevřít krám.“
Ráda pracuje s prvotními materiály, jako je DŘEVO a SKLO . To také dominuje v jejích nejnovějších kolekcích. Do budoucna se chce zaměřit na nové kombinace materiálů, konkrétně čirého křišťálu a dřeva.
Ko-ra-le nejsou jen korále
V její nabídce dnes najdete nejen náhrdelníky, ale i náramky, prstýnky nebo náušnice. Při výrobě se drží dvou základních materiálů, dřeva a skla. Ty doplňuje ocelovými lanky, měděnými drátky nebo koženými šňůrkami.
Co ko-ra-le definuje od začátku, je absolutní propojení tvorby s běžným životem
„Nejen, že jsou všechny šperky k dennímu nošení určené, ale inspiraci k tvorbě nacházím na každém kroku. V kalužích po dešti i rozkvetlých jabloních. V mechu a jehličí, nebo v prachu ve stodole.“
Nejlepší ko-ra-le? Kouknu a vidím…
Marie tvrdí, že její šperky vznikaly a vznikají primárně z její vlastní potřeby. Otevře vchodové dveře, vidí se v zrcadle a je jí jasné, že teď hned potřebuje nový šperk. A přesně ví, jak má vypadat. Všechny modely nosí nejdříve sama. Pokud ji nepřestanou bavit ani po několika týdnech (sklidí dostatek pozitivní odezvy), zařadí je do výroby a do prodeje. Ráda tvoří šperky na přání či na míru.
Ruční výroba, česká značka, minimální ekologická stopa
To vše se skrývá pod značkou ko-ra-le. Malá česká rodinná firma, ve které jsou všechny šperky vyráběny ručně. Za vznikem stojí manželé Marie a Vojta.
Marie vystudovala teologii. Mezi místa, ve kterých nějakou dobu žila, patří Litomyšl, Praha, Jihoafrická republika i Polsko. Nyní žije se svojí rodinou v Brdech, kde kromě výroby šperků vychová společně se svým manželem dvě dcery. Neustále prý něco dělá. Vedla muzeum i penzion. Organizovala Lázně ducha, mezinárodní setkání mládeže. Čepovala pivo, uklízela v pivovaru a ko-ra-le byly vždycky u toho. Její velkou vášní je literatura. Touží otevřít v Brdech korálový showroom. Místo, které by bylo dílnou, tiskárnou, sekáčem, kinem, antikvariátem a letní zahrádkou v jednom. Vytvořit takový über-space pro vše, co má ráda a vařit tam nejlepší kafe široko daleko.
Vojta je divadelník tělem i duší. Vystudoval kromě divadla i dějiny umění a filmovou vědu. Vedl několik let Divadelní oddělení Národního muzea, napsal knihu o divadelní architektuře i několik kontroverzních her. Mimo jiné kdysi spoluzaložil kavárnu (dle slov Marie, „aby měl kde hrát to své sprosté divadlo“). Samozřejmě už také umí navrhovat, vyrábět a prodávat ko-ra-le. Šperky navrhují, vymýšlí i vyrábí společně.
Materiály jsou lokální, přírodní a při výrobě i dopravě je kladen důraz na maximální eliminaci odpadu. Na některých modelech spolupracují se šikovnými českými skláři a truhláři nebo chráněnými dílnami na Vysočině. Každý kousek jim projde rukama. Všechny šperky, které najdete v nabídce, jsou nadčasové. Nezáleží na věku ani na aktuálních trendech.
„Možná proto se nebojím budoucnosti, protože k nám do stánku chodí babičky a já od nich slýchávám, že tohle se za nich také nosilo. A jak víme, trendy se cyklicky vrací. Takže si tajně přeji, aby ty naše klasiky nikdy nevyšly z módy.“
Babičky, ale i nevěsty
Šperky běžně upravují klientkám na míru. Mohou tak přispět k tomu, že se ženy v jejich korálích cítí pohodlně. Možnost nechat si šperk zkrátit nebo prodloužit využívají často zralé ženy, kterým šperky nesedí úplně ke krku.
„Babičky v našich korálích, to je moje velká slabost!“
Další srdeční záležitostí paní majitelky jsou nevěsty.
„Každá nevěsta, která se ozve, vkládá neuvěřitelnou důvěru v naše šperky. Je to pro nás obrovská čest a zodpovědnost. Vybrat nejvhodnější šperk pro takto významný den. Já sama jsem se ve svých špercích (dvakrát) vdávala a musím neskromně říci, že na svatebních fotkách vypadají skvěle.“
Tvorba je jen začátek
„Náš zájem nekončí péčí o výrobek, ale ve stejném duchu se hodně a rádi staráme o naše (často věrné) zákazníky a zákaznice. Zakládáme si na osobní, vstřícné a flexibilní komunikaci a na individuálním přístupu, na který člověk vzpomíná s úsměvem.“
Pokud tedy toužíte obohatit svůj šatník o nadčasový šperk, jste na správném místě. Nejenže podtrhnete svoji jedinečnost a ženskost, ale koupí podpoříte neziskové organizace. Jedněmi z podporovaných projektů byly v poslední době například Klub svobodných matek, Paměť národa či projekt #energii lékařům. V roce 2018 se také spojili se Světluškou, projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu, s nímž vytvořili designové sety vánočních ozdob a šperků pro ženy.
„Pro mě je to takový přirozený koloběh. Dostalo se mi té úžasné možnosti, že se můj koníček stal mým zaměstnáním. Daří se nám, jsme zdraví, žijeme v dostatku, a proto mi připadá přirozené to té karmě, vesmíru nebo třeba pánubohu, jak kdo chce, touto formou vracet,“ říká designérka Marie Poláčková.
Text: Alena Jugová
Foto: archiv
