Není vejce jako vejce. Rozdělení dle velikosti již nestačí. Vejce kromě velikosti rozlišují čtyři čísla – čtyři odlišné způsoby druhu chovu. Klecový (označeno číslem 3), podestýlkový (2), výběhový (1) a ekologický (0).
Naprostá většina vajec na zdejším trhu pochází z klecového chovu, malá část z podestýlkového. Pokud jde o kvalitu vajec, přiklánějí se odborníci na stranu klecí. Pokud jde o kvalitu života slepic, tvrdí, že v podestýlkovém chovu není o moc lepší než v klecovém.
“Slepice mohou sice létat, běhat a snášet do hnízda, ale jim hrozí větší úmrtnost,” říká Květoslav Košař z Výzkumného ústavu živočišné výroby.
Klecový chov
Nejrozšířenější způsob chovu v Evropě i v České republice. V tuzemsku tak žije šest milionů slepic. Klece o půdorysu 550 čtverečních centimetrů jsou umístěny ve velkých halách s umělým osvětlením. Slepice nemají možnost prakticky žádného pohybu, stojí na holé drátěné podlaze, kam také snášejí vejce. Podlaha je skloněná, aby se vejce ihned odkutálelo pryč.
Chov na podestýlce
V Česku tak žije 130 tisíc slepic. Slepice jsou také v halách, ale mohou se volně pohybovat, ven se však nedostanou. Podlaha je z jedné třetiny pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin, slepice snášejí vejce do hnízd. Na jednom metru čtverečním je sedm slepic.
Výběhový chov
Hala je stejná jako u chovu na podestýlce, ale slepice musí mít volný výběh. V tuzemsku takový chov prakticky neexistuje, i když do této skupiny můžeme počítat prakticky všechny domácí chovy slepic, které ale nejsou pod veterinární kontrolou. Do obchodů se vejce nedostanou, ale představují 40 až 50 procent veškeré spotřeby vajec.
Ekologický chov
V ekologickém zemědělství musí mít slepice prostor k hrabání, ke snášení vajec do hnízda, popelení se, možnost hřadování a celodenní přístup do výběhu. Ekologickým způsobem, tedy bez hnojiv, musí být vyrobena i krmiva. Vejce se značkou Bio se v Česku neprodávají.
