Věřím, že všechno má svůj čas!!!
Začalo to 1.11.2016, když přišel majitel bytu, ve kterém jsme bydleli a sdělil mi, že chce prodat svůj byt. Zpráva přišla doslova jak z čistého nebe… Nečekala jsem to. Chtěla jsem s dcerou v tomto bytě být minimálně ještě rok, kdy by dcera měla 18 let.
Moje první reakce byla optimistická a přijala jsem myšlenku, že se budeme stěhovat. Třetí den přišel smutek a pláč. V bytě jsme byli spokojené a nechtěli jsme odejít ani z bytu a ani z města, ve kterém se nám také líbilo. Městečko, kde jsme bydleli, bylo na Moravě. Jižní Morava je místo, kde jsem strávila většinu svého života, i když jsme se od narození s rodiči často stěhovali.
S dcerou jsme měli velké plány :). Plánovali jsme, co všechno uděláme, až jí bude 18 let :). Od malička jsme nejlepší kamarádky, než dcera a máma :).
A jeden plán byl, že půjdeme spolu bydlet do Prahy. Praha je nádherná a mně uchvátila svojí vznešeností a krásou, moc se mi líbí. Plánovali jsme si, kam všude se podíváme, co všechno podnikneme, atd.
To, co jsme chtěli podniknout za rok, jsme udělali teď. Využili jsme šance, která se nabídla a hledali jsme bydlení v Praze.
Dcera nemá ráda změny a už vůbec ne, takto na rychlo, ale skvěle to zvládla. Dokonce nám našla byt v Praze.
O našem životě v Praze, si můžete přečíst v další části, která bude zase příště.
S láskou, Kristi♥
