Udržet si mladistvý vzhled se snaží ženy i muži nejrůznějšími způsoby. Někdo volí přístupy neinvazivní, jako například face fitness, jiní se nezaleknou ani rozličných zákroků. Pokud patříte do druhé skupiny, mohlo by pro vás být zajímavou informací, že přímo v centru Brna se nově nachází kliniky světové úrovně, a to plastická chirurgie V Clinic a estetické centrum V Shine. Stojí za nimi známý plastický chirurg MUDr. Tomáš Ventruba, který má dokonce patentovánu vlastní metodu provádění faceliftu.
Kdy nastává nejlepší čas na facelift?
Každá žena ví, kdy je ta chvíle, kdy jí začne padat obličej, je na to jednoduchá zkouška, kdy si dáte dva prsty vedle očí a zkusíte natáhnout kůži. Někdo si ji tahá ve dvaceti, tak mu vysvětlím, že je to brzo. Nikdy se neptám klientů na věk, aby mne to neovlivnilo. Důležité je, jak ten obličej vypadá. Je to individuální, ale vždycky se s tím dá něco udělat.
Jaký je podle Vás ideál krásy?
Ideál krásy? Jediné slovo, které to vystihuje, je souměrnost. Mít co nejvíce podobné obě strany obličeje, mít uprostřed nos. Jestli je někdo blondýna, silnější, štíhlejší, to mě úplně nebere. Zkrátka obličej musí být souměrný. A já to vidím na první dobrou.
Měl byste nějaký vzkaz pro klientky?
Nenechat se ovlivnit okolím, nehledět na svůj věk, brát typ zákroku jako je facelifting více jako preventivní záležitost. Když obličej propadne a udělají se vrásky, už to nikdy nebude vypadat přirozeně. Neříkám, že musíte přijít v pětadvaceti, ale je fajn si nejprve koupit auto a teprve potom dálniční známku a ne obráceně.
Jakou záruku klientům můžete dát?
Myslím si, že dostatečným důkazem je deset let strávených téměř každý den na operačním sále. Deset let provádím facelifty, udělal jsem jich přes 2200 a to je podle průzkumů nejvíc na světě a mám kolem sebe profesionální tým, který neustále vzdělávám stejně tak, jako sebe. A neustále mě to baví. To znamená, že mě nemůže nikdo dohnat.
Otevření nové kliniky se zúčastnilo také několik modelek, pro které je vzhled obzvláště důležitý.
Karolína Surý rozená Kopíncová, česká modelka a Miss Czech Republic 2020
Pět let od získání korunky krásy se toho v životě Karolíny hodně změnilo. Radost z práce modelky, která dostala šanci v zahraničí, se pomalu vytrácela. Krize vyvrcholila loni a bylo potřeba něco zásadně změnit. „Vždycky mě to táhlo k moderování. Vystudovala jsem mediální komunikaci a žurnalistiku, dokončila jsem si ještě kurz moderování a nabídky brzy přišly. Moderovala jsem menší akce, ale i velké pro tisíce lidí. A pocity? Nervózní jsem pořád, ale opadne to při prvním, nebo druhém vstupu. Pak se oklepu, začnu si to užívat a nechce se mi končit,“ směje se Karolína.
Neskončila ani s jedním denním zvykem – vypít dva až tři litry vody. „Stejně jako v modelingu se i při moderování potkávám se suchým prostředím a jsem už zvyklá soustředit se na skin care a hydrataci. Pitný režim opravdu dodržuju striktně. Na otevření kliniky plastické chirurgie V Clinic si ale vedle vody dopřála i skleničku prosecca. Do Brna se mimochodem podívala ráda z několika důvodů. „Pozvání jsem přijala už ze zvědavosti, ráda sleduji nové trendy a o panu doktorovi Ventrubovi jsem už slyšela. V Brně jsem totiž svého času dva roky bydlela a ráda se sem vracím,“ dodala kráska.
A jestli si někdo všiml, že už nemá míry královny krásy a váží o pár kilo víc, má bystré oko. Karolínu to ale vůbec netrápí, naopak. „Mívala jsem s mojí výškou 184 cm a váhou 60 kilo ideální míry pro práci v zahraničí. Dneska už bych se tam nechytla, mám tak o pět, šest kilo víc,“ konstatuje s úsměvem. A čím to je? „Je to hlavně tím, že jsem změnila způsob přemýšlení nad svou váhou a tělem. Dřív jsem hodně hladověla a cvičila, hormonálně mi nic nefungovalo, padaly mi vlasy. Dnes už nehladovím. Chci mít zdravé a silné tělo, protože s manželem přemýšlíme o rodině.“
Manželovo příjmení Surý, které Karolína přijala, jí ve světě showbyznysu dělá trochu problémy. Ona se ovšem snaží své okolí přeučit. „Zatím se mi to moc nedaří, ale já se učím trpělivosti od té doby, co jsem na světě. Chtěla jsem totiž vždycky všechno rychle a trýznila jsem sama sebe, že pro to dělám málo. Moderování mne naučilo trochu zpomalit a nemít na sobě takový tlak,“ uzavírá Karolína.
Tereza Fajksová, modelka a volejbalistka
Maminka v domácnosti prý péči o svůj vzhled dost šidí. Ale něco ji zrovna dost trápí. „Před rokem se mi začalo dělat z ničeho nic akné, a to jsem nikdy neměla ani pupínek. Vypadávaly mi vlasy i řasy. Běhám po doktorech, abych zjistila, co se děje. Asi je to hormonálního původu, ale štítnou žlázu mám v pohodě a další různé testy mám taky v pořádku. Nikdo neví, co to je. A já se necítím komfortně, jsem z toho nervózní a trpí tím i moje sebevědomí,“ svěřuje se Tereza.
Modelka si po delší době vyzkoušela roli moderátorky, když se ujala úvodu slavnostního otevření kliniky plastické chirurgie V Clinic. A její názor na estetické zákroky? „Když tady ty možnosti jsou, tak proč ne? Ale nesmí se to přehánět. Já jsem slyšela, že doktor Tomáš Ventruba umí vykouzlit přirozenou tvář, a to je mi sympatické. Mně je šestatřicet a jednou to chci taky zkusit. Tím spíš, že máme takovou kliniku u nás v Brně. Ale doufám, že mám ještě tak patnáct let čas, než ze sebe nechám udělat patnáctku,“ směje se modelka.
Lucie Holíková rozená Kovandová, modelka a Česká Miss World pro rok 2013
Lucie Holíková je podruhé těhotná, ale to, co prožívá tentokrát, se nedá s prvním těhotenstvím prý srovnat. „Jestli jsem tehdy říkala, že mám nevolnosti, nevěděla jsem, o čem mluvím. A to jsem ve druhém trimestru, kdy už by měly skončit. Dnes mám jeden z lepších dnů, tak jsem mohla vyrazit do společnosti, abych se taky po nějaké době ukázala, a zjistila, jaký zázrak jednou může udělat s mým obličejem facelift,“ řekla na otevření kliniky plastické chirurgie V Clinic. Na kliniku přišla v doprovodu čtyřletého synka, který je prý neskutečně empatický. „Nechápu, že čtyřleté dítě to dokáže takhle uchopit. Když ráno vstanu z postele, obvykle objímám záchodovou mísu a on mi přinese suchý rohlík. Nebo se mnou leží v posteli a díváme se na pohádky. Ví, že mi není dobře. Byl taky u toho, když jsem si udělala test. Rozbrečela jsem se před ním a pak jsem mu vysvětlila, že bude mít brášku nebo ségru. Hrozně se těší. A co chceme? Hlavně zdravé miminko, i když já bych byla pro holčičku, abychom měli páreček a manžel by chtěl druhého kluka. O holku by se prý bál.“
Lucie se ale bojí něčeho jiného – poporodních depresí, které měla po narození syna. „Tenkrát jsem nepočítala s tím, že další dítě budu mít, ale když to bylo za mnou, tak jsem si řekla, že si chci miminko znova prožít. Takže bylo nakonec plánované. Paradoxně se mi povedlo otěhotnět, až když jsem na to přestala myslet a smířila se s tím, že asi není ten správný čas. Zase se ukázalo, jak je hlava důležitá.“
Poporodní deprese ji tentokrát nezaskočí. Za prvé ví, o co jde a za druhé vyhledá odbornou pomoc. „Už jsem objednaná k psycholožce, obavy z toho, aby se to neopakovalo, jsou velké. Mám jednoduše strach. Já tedy doufám, že se to už nestane, ale kdyby přece jen, psycholožka o tom bude vědět a bude se to hned řešit,“ uzavírá Lucie.
Zdroj a foto: VClinic (se souhlasem)
