Tereza Rychlá – Krippnerová, je českou herečkou, zpěvačkou a moderátorkou. Co pro ni znamená pojem zodpovědný rodič? Jaké je to být ambasadorkou projektu #PřehlíŽena nebo které životní chvíle patřily mezi ty náročnější?
Nepochybuj a věř si
Už je tomu téměř dvacet let, co se Tereze začaly utvářet sny o její životní cestě. I když mnohokrát pochybovala, nepřestávala si jít za svým.
Chodila do pěveckého sboru Zvoneček, dokončila gymnázium Na Zatlance, poté pokračovala studiem Pražské konzervatoře (jazzový zpěv) a studentská léta zakončila na DAMU (činoherního herectví). Místo splněných přání ale přišlo jedno z náročnějších období v jejím životě.
„Měla jsem čerstvě po škole, zpívala jsem v kapele a hrála v divadle, ale věděla jsem, že to nefunguje tak, jak by mělo. Zároveň jsem neměla adekvátně placenou práci ani partnera, navíc jsem ještě opouštěla tehdejší spolubydlení. Takže se mi vlastně v mém životě vytratily všechny opěrné body. Ocitla jsem se v takové chvíli, kdy je možné všechno, ale zároveň nic – protože všechno nejde převrátit a změnit hned.“
Náhoda nebo osud?
Tereza ale věřila, že ji její intuice vede správně. „V tu dobu jsem potkala v kavárně kouče, se kterým jsem se dala do řeči a řekla jsem si, že do sebe touhle cestou zainvestuji. Že společně s ním zkusím svůj život nasměrovat a zacílit. Bylo skvělé, že jsem na to nebyla sama. Měla jsem někoho, komu každý týden mohu říct, co jsem zvládla, kam jsem se posunula a co se mi naopak vůbec nedaří. Byla to pro mě taková osobní hygiena a čas pro sebe. Jsem ráda, že jsem si dokázala říci o pomoc.”
Raději empatická komunikace než nekonečné hádky
Momentálně je Terezy prioritou rodina. Manžel Ondřej Rychlý a jejich dvě děti – tříletý Tobiáš a osmiměsíční Františka. „Ve výchově se držím jednoduché poučky – nedělej pro děti to, co chtějí, ale to, co potřebují. To je pro mě definice zodpovědného rodičovství, kdy jsou oba rodiče schopni napojit se na své děti a aktivně hledat cesty, jak jim porozumět. Nedopřávat jim všechno, ale to, co je pro ně užitečné, prospěšné a nápomocné v jejich růstu.“
Výchova je také tématem, ve kterém se ráda vzdělává. „Poslouchám často podcasty a momentálně mě nejvíce inspiruje psycholožka a vývojová poradkyně Vlaďka Bartáková. Dělá webináře a semináře na téma Jak Vychovávat a nezbláznit se. Když nechápu, proč se náš Tobiáš v jednu chvíli chová jako velký rozumný kluk a za hodinu jako mimino, vzpomenu si na ni, jak vysvětluje, že děti se vyvíjejí v takové spirále. Našim úkolem je jim porozumět, vytvořit jim bezpečné prostředí a být takovým průvodcem té malé, nové, nedozrálé bytosti.“
Právě Vlaďka v Tereze vyvolala vzpomínky na dětství, které také z velké části formovaly její současný postoj k výchově obou dětí. „Mí rodiče se rozvedli a já nerada vzpomínám na hádky, které rozvodu předcházely. Naše domácnost byla kvůli tomu často plná nepokojů a nedostatku komunikace. Rodiče asi potřebovali svůj čas, ale pro nás děti to bylo náročné…“
„Díky tomu se snažím být klidná a myslím, že se mi to i celkem daří. Ono totiž dítě, na které někdo pravidelně zvyšuje hlas, už pak ani neví, proč se tomu tak děje. Je zahlcené vlnou strachu, křivdy, neporozumění a zmatení. Umím na své děti zvýšit hlas, jen to dělám vědomě a snažím se hlavně vysvětlovat. Ale nemůžou si dovolovat úplně vše, pak bych byla spíše jako nějaký rodič-trampolína bez respektu a hraničilo by to s opičí láskou, která je stejně nebezpečná, jako příliš autoritativní výchova.“
Chceš něco změnit? Udělej to dnes.
Výchova dětí ale není pro Terezu jedinou oblastí, ve které se snaží vzdělávat. Velkým tématem, které momentálně řeší, je vize zdravé společnosti, ve které hrají hlavní role ekologie a zodpovědnost. „Přeji si, aby lidem nebylo jedno to, jak se chováme k planetě a místu, kde žijeme. Někdy stačí změnit pár zvyků. Nechat auto doma, vyrazit na kole nebo MHD, třídit odpad nebo ho vůbec nevytvořit, recyklovat atd. Ráda proto moderuji akce projektu Prahou Čistou Stopou, kde se aktivně snaží o to, aby bylo naše město zdravým místem pro lidi.”
K vizi zdravé společnosti patří dle Terezy i volba demokratických stran. „Je to pro mě natolik automatická záležitost, že už o ní ani tolik nemluvím. Nesnáším xenofobii, svoboda a demokracie jsou pro mě základní stavební kameny. Ale zdá se mi, že společnost často zapomíná, jak jednoduše můžeme o tyhle kameny přijít.”
Dále také poskytuje humanitární pomoc, každy měsíc přispívá na Člověka v tísni a Lékaře bez hranic. Své staré oblečení vozí pravidelně do pražského Šatníku a s rodinou propůjčili chalupu rodině z Ukrajiny. „Není sice nějak zrekonstruovaná nebo nádherná, ale je v ní teplo a dá se tam žít. Takže když vypukla válka, hned jsem ji zaregistrovala na portál kraje a zanedlouho už nám volali z úřadu. Z kyjevského sklepa k nám zanedlouho přijela rodina s malými dětmi. Můj bratr je přivítal, řekl jim, co a jak, zprovoznil internet a my ostatní se snažili rozšířit tuhle informaci dál po vesnici, aby jim mohl pomoct i někdo další. Největší zásluhu ale měla moje maminka. Kdykoli měli na chalupě nějaký zádrhel, pomohla jim a zároveň vytvořila srdečné zázemí pro jejich integraci. Koncem léta se odstěhovali do města, kde sehnali práci.”
#PřehlíŽena
Právě ty momenty, kdy se lidé nejen kvůli válečným konfliktům, ale i běžným životním situacím, dostávají do úzkých, přivedly Terezu k rozhodnutí stát se ambasadorkou projektu #PřehlíŽena. „Když mě Pavlína Šmídmajerová oslovila, hned jsem znala odpověď. Je totiž důležité mluvit i o nepříjemných věcech a doufám, že se nám společně podaří vytvořit bezpečné prostředí a takovou křižovatku projektů, kde lidé budou moci najít v nejistých chvílích východisko.”
,,Zejména pro ženy je někdy náročné uvědomit si, že není potřeba zvládat vše sama. Je důležité umět si říct o pomoc a nebrat to jako prohru. Nebát se obrátit se na odborníky. V náročné situaci člověk snadno uteče k alkoholu, drogám i ke společnosti, která může mít špatný vliv a pak potřebuje nějakou záchranu.”
„S hashtagem PřehlíŽena se mi asociují nepříjemné momenty, situace a stavy, ve kterých se každá žena (koneckonců i muž) ocitá a nemluví se o nich. Podívejte se třeba na sociální sítě – nesdílí se, jak se kdo cítí opuštěně, nepochopeně, zbytečně, nebo že někdo prochází velkou krizí. Přichází stud a situace, které jsou společností snadno přehlíženy.“
Hashtag se zároveň váže k filmu Za vším hledej ženu, ve kterém Tereza hraje jednu z hlavních rolí. „Je mi opravdu velkou ctí, že v rámci rozhovorů o tomto filmu můžu mluvit i o tématech, které mi připadají smysluplná a mohou pomoci.”
Foto: se souhlasem Terezy Rychlé
Líbí se mi
Zajímavý článek, ráda bych takových článků četla víc.
Moc pěkný článek, krásná žena.