Monogamie, neboli vztah s jedním romantickým nebo sexuálním partnerem, je nejběžnějším typem vztahu po celém světě. Podle statistik zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací v roce 2021 však polyamorii praktikuje zhruba 4 až 5 % populace. Co to vlastně je a co o polyamorii potřebujete vědět? Jen čtěte dál…
Co to znamená být polyamorní?
Z odborného hlediska je polyamorie formou etické nebo konsensuální nemonogamie, která zahrnuje romantické nebo sexuální vztahy s více partnery současně. Odborníci popisují tyto vztahy tak, že všichni jejich aktéři jsou si vědomy a souhlasí s praktikováním nemonogamie. Primárním účelem není jenom sex, ale také emocionální spojení a vzájemná podpora.
Podle Daniela Saynta, zakladatele New Society for Wellness, stojí za znovuzrozením polyamorních vztahů mileniálové. „Uvědomují si chyby, které udělali jejich rodiče a snaží se je nezopakovat. Jsou si vědomi toho, že v některých vztazích monogamie nefungovala, a tak hledají nové formy vztahu,“ vysvětluje pro magazín Men’s Health.
V etické nemonogamii je rozhodující souhlas
Jednou z nejdůležitějších částí polyamorismu je ujistit se, že vy – a všichni romantičtí nebo sexuální partneři, které máte – jsou si vědomi dalších vašich vztahů a souhlasí s nimi.
Typy polyamorní vztahů:
Každý vztah je jedinečný a může fungovat jakýmkoliv způsobem, který bude vyhovovat všem zúčastněným. Některé tyto termíny se však používají k popisu různých polyamorických vztahů, které může člověk vytvořit.
Hierarchický vztah
Hierarchická polyamorie zahrnuje systém hierarchie mezi primárními a sekundárními partnery. Primární partneři mají přednost před ostatními aktéry a vztahy. Nejběžnějším příkladem jsou partneři, kteří jsou ženatí, žijí spolu a nebo mají společné rodiny. Primární partneři pak mohou vytvářet další sekundární vztahy, ale tyto vztahy nemají stejnou úroveň důležitosti jako primární vztah.
Nehierarchické vztahy
Nehierarchická polyamorie zahrnuje nulové hodnocení partnerů, což znamená, že každý vztah nebo partner, má ve vztahu stejné priority. Takže někdo v tomto typu polyamorního vztahu s více partnery by je mohl považovat za rovnocenné a unikátní.
Polyfidelity
Jedná se o typ nehierarchické polyamorie, ve které neexistuje žádné pořadí partnerů. Často zahrnuje dva běžné typy vztahů:
– triáda: popisuje vztah, ve kterém jsou spolu sexuálně nebo romanticky zapleteni tři lidé
– quad: popisuje vztah, ve kterém jsou spolu čtyři lidé v romantickém nebo sexuálním vztahu
Vee
Název těchto vztahů vychází z písmene V a popisuje vztah, ve kterém má jeden partner dva samostatné romantické nebo sexuální partnery. Na rozdíl od triády, ve které jsou všichni tři aktéři ve vztahu společně, partneři nejsou ve „Vee vztahu“ spolu zapojeni.
Solo-poly
I když neexistuje žádná pevná definice pro „Solo-poly vztahy“, často se používá k popisu více typů polyamorických lidí, jako například:
– ti, kteří jsou svobodní a identifikují se jako polyamorní
– ti, kteří jsou v náhodných nebo závazných polyamorických vztazích, ale rozhodli se žít sami
– ti, kteří jsou v polyamorických vztazích a nežijí sami, ale stále upřednostňují sebe nebo své potřeby
Když se někdo ztotožňuje s označením „Solo-poly“ – ať už je svobodný nebo randí – hlavním cílem všech jeho životních rozhodnutí je on sám, spíše než vztah.
Mono-poly
Monopolní vztahy popisují typ vztahu, ve kterém je někdo, kdo je monogamní, ve vztahu s někým, kdo je polyamorický. Odborníci takové vztahy často nazývají hybridní.
V tomto vztahu se osoba, která je polyamorní, může rozhodnout následovat jakýkoliv typ polyamorního životního stylu, zatímco její monogamní partner nebo partnerka ne – ale komunikace a souhlas s jejich monogamním partnerem jsou stále klíčové.
Tento vztah může být zdravý, když oba partneři naplňují své potřeby, ale může se stát spoluzávislým, když je učiněn jako krok k záchraně vztahu, kde jeden z partnerů v minulosti podváděl.
Stanovení pravidel a hranic, které fungují pro všechny
Asi jakýkoliv vztah a ten polyamorický zvlášť funguje nejlépe, když partneři komunikují a mluví spolu otevřeně a upřímně. Je proto potřeba vzít v úvahu tyto hlavní pravidla:
1. Zamyslete se nad svými myšlenkami, pocity a hodnotami a zkuste je formulovat (klidně na papír).
2. Neváhejte o svých pocitech a potřebách mluvit
3. Poslechněte si i druhou stranu.
Všechny tyto tři pravidla jsou daleko obtížnější než skutečně vypadají, ale jsou základním pilířem každého člověka v polyamorním (nebo monogamním!) vztahu. Pokud je něco, co považujete za těžké, není žádná hanba požádat o pomoc a vyhledat poly-přátelského terapeuta nebo kouče, který vám s budováním těchto dovedností pomůže.
Foto: Shutterstock
Zdroj: WHO, Healthline, New Society for Wellness, Wikipedia Commons
Autorka: Lucie Janotová
Přiznávám, že si to neumím představit. 🙂 Stačí mi jeden partner – někdy až moc.
To jsou fakt trendy. Za chvíli budeme potřebovat dynamické QR kódy na to, abychom se v tom vůbec vyznali. Každý a každá z nás dostane svůj vlastní štítek a budeme se párovat přes ně. Ne, to samozřejmě přeháním. Nicméně i tak mi to přijde jako takový bizárek, který se dlouhodobě nemá šanci v mainstreamu udržet.
To jsou věci….
Vždy jsem měla jen jednoho partnera, a to mi vyhovuje…
Mno, jsou věci, o kterých snad ani moc vědět nepotřebuji. Ať si žije každý tak, jak mu to vyhovuje, pokud tím neubližuje nikomu dalšímu. Pro mě je takové soužití nepředstavitelné a spíš mi to přijde jako experiment některých jedinců, kteří sami po čase zjistí, že “tudy cesta nevede”. Neb již několikrát jsem četla, jak s velkou slávou polyamorie a za nějaký čas byli rádi, pokud mohli na tuto životní etapu zapomenout. Viz např. rodina písničkáře Voxela, či nedávný rozhovor “kdesi” s malířkou Lenou Brauner…
obdivuji, tohle mi nic nerikam a nedokazala bych…