Chci umřít: Proč je deprese mezi mileniály stále častější diagnózou

Pocit smutku nebo špatná nálada je někdy součástí života každého z nás. Pokud máte pocit, že se to týká většinou starší generace, jste na omylu. Mileniálové a generace Z podle nedávných studií pociťuje obavy a úzkost daleko častěji než si vůbec umíme představit. Může za to pandemické období, zkoušky ve škole, hádky s rodinou, sociální média a mnoho dalšího. Někdy takové pocity začínají týdny nebo měsíce a podle odborníků to začíná ovlivňovat i jejich každodenní život. Pokud se mladý člověk po většinu času cítí mizerně a je pro něj obtížné získat jakoukoliv motivaci, můžeme mluvit o depresi – vážném onemocnění, jež může postihnout lidi všech věkových kategorií a je velkým strašákem moderní doby. Neléčená deprese má významný dopad na kvalitu života dětí. S tímto faktem je proto spojeno i to, že sebevražd jako příčiny úmrtí mladých lidí, stále přibývá. Proč se tímto faktem znepokojovat a jak s ním bojovat? 

Kdy by měli být rodiče na pozoru?

Jako u každého i u mileniálů může docházet k občasným změnám nálady, kdy se mohou cítit podrážděně a být obzvláště citliví na odmítnutí nebo kritiku. Pokud však tyto příznaky a chování trvají týdny nebo déle, může jít o klinický stav deprese. 

Jaké jsou nejčastější příznaky deprese:

– pocit podrážděnosti nebo mrzutost

– únava

– pocit naprosté bezcennosti a vinny

– myšlenky na smrt nebo sebevraždu

– potíže se spánkem – buď nemohou usnout nebo spát

– nedostatek motivace a pocit, že všechno je příliš složité

– ztrácení zájmu o jídlo nebo naopak pocit, že musí jídlem řešit své nálady

– dramatické hubnutí nebo přibírání na váze

– nezájem o koníčky

– nedbání o svou osobní hygienu

– užívání cigaret, alkoholu nebo nelegálních drog

Někdy rodiče na první pohled nemusí vidět žádné zjevné příznaky deprese, ale mohou si všimnout změn chování jako je následující:

– sociální vyčlenění

– nižší známky ve škole

– změny nálad a chování

– rizikové chování (sebepoškozování)

„Chci umřít!“…

Rodiče mnohdy vůbec netuší, co se s jejich dítětem děje, a že by mohlo trpět depresí. Přitom deprese je jedním z hlavním rizikových faktorů sebevraždy. Až 80 dětí a dospívajících u nás spáchá každý rok sebevraždu, ale pokusů o ukončení života může být až desetinásobně více. K některým tragédiím by přitom vůbec nemuselo dojít, nebýt různých mýtů. K nejčastějším patří, že kdo chce dobrovolně ukončit svůj život, nikdy o tom nemluví. Opak je mnohdy pravdou! Pokud se mladý člověk sebepoškozuje nebo mluví o sebevraždě, je důležité tento problém řešit. Stejně jako jdou rodiče se svým synem nebo dcerou k lékaři, když má horečku, je důležité vyhledat odbornou pomoc pro dětskou bolavou duši. 

Povzbuzení mladých lidí, aby mluvili o tom, jak se cítí s někým, koho znají a důvěřují mu jako je rodič, učitel, školní poradce, člen rodiny nebo kamarádka, je důležitým krokem pro zahájení léčby. Ten další by měl zahrnovat psychologickou terapii, která se zaměřuje na budování dovedností, jak se vypořádat se životním stresem a změnit vzorce negativního myšlení, stejně jako změny životního stylu. 

Psychoterapie se zaměřuje na zpracování traumat a změnu nefunkčních programů, rozvoj sebevědomí, práci s emocemi, hledání a zpevňování opor a psychohygieny.

Pokud jako rodiče, či starostliví dospělí řešíte téma deprese u dětí ve vašem okolí, neváhejte se obrátit na naši Rodičovskou linku, dětem a dospívajícím nabídněte Linku bezpečí. Alespoň pro začátek…

Jak pomoci zlepšit duševní zdraví svépomocí?

Pro mnoho dospívajících je těžké požádat o odbornou pomoc a proto mohou zkusit pro zlepšení duševního zdraví různé svépomocné techniky, které zahrnují například:

– pravidelné cvičení

– jíst zdravé jídlo

– nácvik relaxačních technik

– pravidelně mluvení s důvěryhodnými přáteli a rodinou

– zapojení se do kreativních činností, například malování nebo psaní 

– stanovování si malých cílů

– dělání si radosti drobnostmi

Foto: Shutterstock

Zdroj: Český rozhlas, Elisabeth Geisel, Hana Prášková, Linka bezpečí, BetterHealth.org

Autorka: Lucie Janotová