Šetřete tělo i peněženku: malé krůčky k zimní odolnosti

Je tady období příjemně chladného vzduchu, možnosti nosit měkoučké svetry a popíjet vyšperkované kakao! Těšíte se? My ano! Bohužel mnoho z nás vnímá konec listopadu také jako období snížené imunity, všudypřítomných viróz, krizí duševního zdraví, splínů a nedostatku energie těla i mysli. Jinak řečeno: sluníčka ubývá a den se krátí, kdežto únava a vrstvy oblečení naopak přibývají. Jak si takové chladné počasí zpříjemnit a nezruinovat svůj rodinný rozpočet? Pár užitečných rad zadarmo může přinést právě biohacking, skrze který poznáte a optimalizujete sami sebe i své prostředí.

A právě s prostředím jsme nerozlučně spojeni. Proto, jakmile započne sezónní změna přírody ukládající se postupně ke spánku, začíná se k podobnému “spánku” ukládat i naše tělo. Největší změna teploty a světla nastává zhruba koncem října, ale graduje právě v tomto období koncem listopadu. A spolehlivě to poznáte i podle vaši touhy zalézt do postele, přetáhnout si peřinu přes hlavu a vzbudit se až hodnoty na teploměru opět budou dosahovat krásných dvaceti stupňů. 

Příroda a vše živé v ní je řízeno více či méně cyklickými procesy a není radno některé z nich přeskakovat či zanedbávat. Z dlouhodobého hlediska zkrátka nejsme schopni fungovat neustále na vrcholu všech našich možností. Na konci podzimu proto mějme s vaším tělem i myslí více trpělivosti, nechme je občas déle prospat a příliš je nestresujme mnoha výstupy z komfortu či stimulanty. Zkrátka to, co jsi levou zadní zvládala psychicky i fyzicky během léta, nemusí jít najednou tak snadno. A je to naprosto v pořádku,

6 krůčků k zimní odolnosti

Otužováním k zahřátí

Přemýšlíte každou zimu, jakou novou vrstvu nebo termo materiál na sebe ještě obléknout? Napadlo vás někdy položit si otázku, proč po určité době ani pět vrstev kašmíru nestačí, aby vám nebyla zima? Odpověď hledejte ve slově adaptace. Konec léta a začátek podzimu je ta nejvhodnější doba, kdy své tělo velmi opatrně přivykat na snižující se teploty. Otužování vám může podpořit tvorbu vlastního tepla a do jisté míry vás zbaví závislosti na stabilitě vnějších teplot a nadbytečných vrstvách oblečení. Zároveň otužování vás nebude stát ani korunu, protože místní rybník, studená sprcha nebo mražená zelenina je vždy k dispozici. 

Otevřete okna

Jedním z důvodů, proč býváme na podzim a v zimě často nemocní, je fakt, že se uzavíráme do svých domovů či do jiných prostor, kde trávíme mnoho času. A většinou obklopeni skupinou lidí. Vyšší koncentrace osob v suchém nevětraném prostoru je pro bacily lahodnou hostinou a vy jste ti, kteří ponesou následky. Nemusíte tedy nutně sami sebe hnát na půl dne ven, ale můžete snadno pustit trošku vzduchu dovnitř. 

Hýbejte se

Mirko pohyby během dne pomohou vašemu tělu na mnoha úrovních. Nastavte si budík a každou hodinu vyskočte, procvičte si bránici, pracujte chvíli ve stoje, vyjděte na krátkou procházku (klidně třeba s odpadky) nebo k místnímu farmáři pro potraviny, udělejte deset dřepů či se párkrát protáhněte mezi futry. Fantazii se meze nekladou! Podpoříte si tak psychiku, cévy i termoregulaci.

Spěte jako princezna

Nenechte se zmást… Spaní „na princeznu“ neznamená, že budete mít pod sebou deset matrací, na sobě noční košilku s volány a na hlavě korunku. Opravdu kvalitní spánek vám může přinést mnoho technik, včetně chladného prostředí v místnosti, které by dle doporučení mělo být kolem 18 °C (rozmezí zhruba 15-19 °C). Teplota místnosti je totiž jedním z vůbec nejdůležitějších faktorů, které vám kvalitu spánku ovlivní.

Zahřejte se nápojem

Hřejivý pocit, dobrou náladu i více energie vám v průběhu dne mohou dodat i různé nápoje (jako je například Golden Sun Milk nebo Zen v  kávě) či kvalitní kakao s ceylonskou skořicí, špetkou ctili a tinkturou z adaptogenní houby Chaga nebo práškem z Cordycepsu. Dejte si naopak pozor na zelený čaj, který i ve své horké podobě tělo naopak ochlazuje, a není proto dobré popíjet ho například v zimě před otužováním.

Vsaďte na protizánětlivou stravu

Protože s příchodem podzimu a zimy se začíná měnit také náš metabolismus, zaměřte se i na svou stravu. Měla by být více tučná, kořeněná, protizánětlivá, lokální i sezónní. K perfektním surovinám proto patří dýně, mrkev, kurkuma, zázvor, česnek, kmín, ghí, červená řepa, brokolice, kedlubna, brambory, farmářské maso nebo vejce. Z větších dálek neváhejte vsadit na divokého lososa, jakožto zdroj protizánětlivých omega 3 mastných kyselin.

Foto: Shutterstock

Původní zdroj informací: Systers

Odborný zdroj informací: WHO Housing and health guidelines, World Health Organization, Sami Karjalainen, Okamoto-Mizuno K

Autorka: Kristýna Zezulová