Intimní problémy patří k tématům, o kterých se zdráháme mluvit a mnohdy se pak zbytečně trápíme něčím, co by šlo poměrně rychle vyřešit. Gynekolog Daniel Leško, který působí ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, patří k těm, kdo se snaží bořit zažitá tabu, aby se ženy nebály o svých obtížích hovořit, a to alespoň s lékařem. Vaginální suchost, diskomfort jako svědění či pálení, nebo bolestivý pohlavní styk patří mezi nejčastější ženské problémy, a když si o nich popovídáte s kamarádkou nebo maminkou, je to dobrý začátek pro to, abyste se s nimi trápily co nejméně. I ony totiž zcela jistě někdy řešily něco podobného. Jednou ze zásadních věcí je dle pana doktora, aby žena vnímala a dobře znala své tělo.
Kdo je Daniel Leško a proč jste se rozhodl stát právě gynekologem?
Hezká otázka na začátek, především jsem člověk a na stejné lodi s pacientkou. Jinak medicína a gynekologie pro mě byly přirozenou volbou. Táta byl chirurg, nakonec se stal přednostou chirurgie ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, a mamka je gynekoložka s více jak 40letou praxí. Medicína se doma řešila neustále, a to se zájmem a vášní, které k ní patří. Můj starší bratr je uznávaný cévní chirurg a já si vybral maminčinu cestu. A nelituji. Gynekologie je jeden z nejkrásnějších oborů v medicíně se širokou škálou dovedností od diagnostiky, operací, vědy a porodnictvím nevyjímaje.
S jakými nejčastějšími potížemi se setkáváte ve Vaší ordinaci?
Pokud se bavíme o běžné ambulanci, nejčastěji po prevencích a prenatálních poradnách řešíme poruchy cyklu a samozřejmě poševní diskomfort. Co se týče specializované poradny pro poruchy poševního prostředí, kde se vyskytuji již 15. rokem, tak jsou to hlavně opakující se obtíže nereagující nebo jen krátce reagující na konvenční léčbu gynekologem.
Chodí k Vám zejména pacientky s chronickými problémy – kde je ten největší kámen úrazu, proč se jich nemůžou zbavit?
Ano, do specializované poradny chodí zejména s chronickými problémy. Největší kámen úrazu je v současné medicíně a chápání poruch poševního prostředí ten, že jsme se naučili léčit pouze důsledek, ne příčinu obtíží (typická odpověď pacientky: „Ano, léky mi zabraly, ale vrátilo se to pak hned zpět.).
Po jaké době se průměrně podaří ženám být téměř bez obtíží, když dodržují rady a léčbu?
Je to různé, pokud se nám podaří odhalit příčinu, může to být překvapivě rychlé, jinak samozřejmě se bavíme o ženách, které obtíže udávají v řádu let, a tam jakákoliv změna ve vnímání těla i posun směrem k lepšímu se bere jako velmi hodnotný. Vzhledem k rokům a rokům trvání obtíží. Nesmírnou roli zde hraje edukace pacientky, aby pochopila procesy, proč se to děje a co se vlastně děje.
Co je největší problém toho, když žena bere jeden lék za druhým?
Pokud se bavíme o systémové konvenční léčbě, vždy zasáhne celý mikrobiom. Tedy ano, může nám pomoci, ale pokud tělu nepomůžeme i jinak, v dlouhodobém měřítku nadužívání nám začne škodit. Ne zřídka pacientky udávají až 10 antibiotických preparátů za rok (hovoříme o chronických pacientkách s obtížemi např. každé 2 měsíce nebo také stálými).
Proč by si měly ženy pravidelně měřit své pH a co dělat, když jim nevychází v normě? Co je ta „první pomoc“, když nechtějí či nemohou běžet hned k lékaři?
Velmi dobrá otázka, ale odpověď není tak jednoduchá. pH prostředí je ovlivněno několika faktory. Zásadně v prvé řadě hormonálním stavem ženy, tedy jestli je v reproduktivním věku, což je od začátku menarche (první menstruace) až po menopauzu, tam je pH hlavně pod vlivem estrogenů nízké. Mělo by být kyselé, a to okolo 4,5. Kyselé pH tvoří a udržuje hlavně rodina laktobacilů. Proto po přechodu a u dětí před zahájením menarche se laktobacil v pochvě prakticky nevyskytuje a pH je tam typicky vyšší, přes 5. Laktobacil se přirozeně vyskytuje ve střevech, v našem zažívacím systému, proto většina probiotik obsahuje laktobacil a mají smysl probiotika i při užívání per os, tedy ústy.
Často se skloňuje slovo “prevence”, co to ale prakticky znamená? Jak na to?
Prevence v tomto smyslu znamená rozumět svému tělu, většina patogenů v produktivním věku ženy doslova vyhledává vyšší pH v pochvě, tedy číhají, až se podmínky pro jejich neplechu naplní. Rady a tipy k prevenci se za 100 let nezměnily, akorát jsme nevěděli, proč nám to babičky říkaly. Ať se jedná o to být na sebe opatrná při menzes a dbát zvýšené hygieny, nadměrné koupání ve vodě (rybníky a podobně), nebýt ve vlhkém prostředí nebo, co se týče sexu, i nadměrná zátěž. Je to přísně individuální, neexistuje číslo, co je moc a co málo. Ale například rovnice sex-vířivka-sex nemusí dopadnout dobře. Když si uvědomíme, že to jsou právě trigger pointy, co oslabují poševní prostředí, všechny tyto tři věci přirozeně zvyšují pH v pochvě, a tím zvyšují možná rizika. U zdravé ženy nemusí nic udělat, ale pokud jste například po nemoci, oslabená, už se vezete. Nemyslím si, že by dnes ženy dělaly něco zásadně špatně, spíše věci špatně časují a prevenci lehce podceňují.
Jaké tři tipy byste dal tedy ženám pro to, aby mohly být dole bez starostí?
Zdravý životní styl, pestrost stravy pro zdravý mikrobiom a chápat trigger pointy jako místa, kde si dát pozor.
Jaké jsou největší výzvy, kterým čelíte v každodenní praxi gynekologa?
Největší výzva je, a to si myslím, že je posláním gynekologa, pomoci ženám porozumět jejich tělu. Spousta věcí, které vidíme v ambulanci i na pohotovostech, je pro tělo přirozených, patří k cyklu. Když žena pochopí, co se s ní děje, vyhraje a my také – například ovulace, středocyklové zašpinění, ovulační výtok, to vše souvisí s hormonální bouří v těle ženy a žena je každý den jiná v závislosti na tom, v jaké fázi cyklu se nachází. Před časem jsem položil otázku, jak dlouhá je pochva. Odpovědí a délek jsem dostal nespočet. Pokud si pak uvědomíme odpověď, pomůže nám to nejen například lépe zavést tampon a uvědomit si maximální vzdálenost od poševního vchodu, ale například i odstranit bolesti při pohlavním styku, které mohou být vyvolané špatnou polohou – prostě je důležité pochopit anatomii sebe sama.
Jaké jsou podle vás nejčastější chyby, které ženy dělají při samodiagnostikování gynekologických problémů? Mohou udělat nějakou zásadní chybu, když se začnou léčit volně prodejnými prostředky?
Tam je jediné pravidlo, zase je to o sebepoznání. Myslím si, že OTC preparáty, tedy volně prodejné bez lékařského předpisu, jsou schopny vyřešit nebo preventovat velkou část běžně začínajících diskomfortů. Kolikrát jste měly obtíže v pátek a čekaly týden, než jste se rozhodly jít na kontrolu? Včasné užití zabrání progresu a rozvoji obtíží a v tom je zásadní výhoda a přínos OTC preparátů. Často mluvím o personalizované medicíně a kdo zná vaše tělo lépe, než vy samy. Další pravidlo pak je – nedaří se, jdu ke gynekologovi na konzultaci a úpravu započaté terapie. Pokud ale začnete s OTC preparáty včas, máte je doma, většina z vás návštěvu u gynekologa zruší sama. Ale není preparát jako preparát, takže alespoň ze začátku byste měly vhodnost OTC preparátu řešit se svým gynekologem. Třeba na prevenci se zeptejte, jaký preparát užívat při akutních obtížích nebo preventivně, případně dlouhodobě. Odpověď by určitě neměla být, že to je jedno, protože to jedno není a je to zásadní.
Stále si rozšiřujete obzory, setkal jste se s nějakým například inovativním přístupem, který se u nás příliš nevyužívá, ale měl by?
Boom v chápání, jak tělo funguje v oblasti mikrobiomů, je velký a nepřehlédnutelný. Vše souvisí se vším a my již chápeme, že nadužívání antibiotik bude problém na generace. Stále je co zlepšovat, pacientky s chronickým diskomfortem mám z celého světa a ty jsou největší studnicí nových nápadů, od autovakcín, laserů po homeopatika. Léčba diskomfortu je vždy individuální, bohužel jednoduchý návod neexistuje, ba naopak u našich respondentek jsme nenašli jedinou věc, která by byla pro všechny společná. Leda tak stres, k čemuž lze říct jediné – vítejte v 21. století.
Velmi často se nyní zmiňuje, že na celkové zdraví ženy má vliv hormonální rovnováha. Jak se na to díváte a lze této rovnováhy dosáhnout, aniž by žena brala nějaké léky?
Ano, určitě, je třeba zdravý životní styl, pestrá strava, dostatek spánku a harmonizace. Máme fytopreparáty, které užívaly staré medicíny na srovnání vnitřního neklidu, a je to určitě návrat k přirozenosti.
Jak vnímáte vývoj co se týče informovanosti zvláště mladší generace v oblasti intimního a reprodukčního zdraví? Kde jsou ještě rezervy a co by se dalo zlepšit?
Mladá generace na tom není lépe než ta starší, ba naopak. Nemají problém s přístupem k informacím, spíš jich ale mají příliš. Dříve se žena nebo dívka dozvěděla informace od mamky, babičky a doktora. Dnes toto nahradil internet, jenže mladší generace řeší jiný problém. Nedokážou rozhodnout, co je správné, informací je příliš. Zase nastupuje komunikace s mamkou, babičkou a gynekologem, což je ta cesta a ještě víc musíme na tento vzorec apelovat. Setkal jsem se s velmi inteligentními dívkami, které nebyly schopny zpracovat základní informaci, načetly všechny možné i nemožné věci na internetu a končily v péči psychologa. Například se na internetu dozvíte, že když vás bodne komár, můžete zemřít, a máte tu problém, protože to jediná informace, kterou si z toho dotyčný vezme. Za mladou generací musíme aktivně chodit, ptát se a vysvětlovat. Jejich reakce bude vždy stejná: “Nebuď trapný, to už všechno vím, mám internet přece”. To sice má, ale nerozumí, nehledá souvislosti, umí jen číst. Proto je třeba vysvětlovat a předejít třeba „komárovi“.
Mnohdy slýcháme od žen, u kterých přichází menopauza, o obtížích, s nimiž se potýkají. Ani například léky od lékaře jim často nepomáhají. Měl byste pro ně nějakou radu, jak si tímto obdobím projím ve větší pohodě?
Menopauza je opravdu velký strašák a opodstatněný. Tak, jak reaguje tělo na nedostatek hormonů, stejně reaguje i poševní prostředí, zásadně se mění. Zde 100x víc platí to, co jsem říkal o ženách a prevenci. Zdravý životní styl by měl pokračovat, pestrost stravy pro zdravý mikrobiom, chápat trigger pointy jako místa, kde si dát pozor (kromě menstruace, ta odpadla) a mít pohybovou aktivitu. Jejich obtíže jsou pro nás stejně důležité a OTC preparáty pro ně mají stejně významnou roli. V tomto věku se zvláště věnujeme péči o močové cesty, jelikož pochva již nemá přirozeně nízké pH a její ochranná funkce je tímto oslabena. I to je jeden z důvodů, proč ženy na močové cesty po přechodu více trpí.
Foto: se souhlasem Daniela Leška
