10 rad na téma “Děti a sladkosti”

Máme dvě malé děti. A dle pořekadla „Vrána k vráně sedá“ máme ve své blízkosti i spousty rodičů s dětmi. A z hlediska své profese se zájmem vnímám i jejich rozličné stravovací zvyky.

Většina rodičů se aktivně zajímá o stravování svých dětí. Starají se o kvalitu i kvantitu potravin a jsou v souladu i s tím, že jako milující rodiče musí svému dítěti ledacos zakázat nebo jsou nepříjemní na své okolí, které dětem neustále nějaké sladkosti podsouvá.

Druhá skupina rodičů své děti také miluje. Bohužel ale již nemají dost relevantní informace o tom, že chutné neznamená vždy i nutričně vyvážené. Děti pak konzumují více potravin, které řadíme do skupiny zvané junk food, tj. potraviny velmi kalorické a nízké výživové hodnoty.

1. Rodiče musí jít příkladem

Pokud chcete, aby děti něco jedly, jezte to také. Pokud chcete, aby něco nejedly, pak to taky nejezte.

Není zrátka možné, aby pro děti platila jiná pravidla než pro dospěláky. V dětech můžete vyvolávat zmatky, nedůvěru, mohou se cítit diskriminovány nebo zase naopak příliš vyzdvihovány.

2. Odolávejte tlaku okolí

Snad každý s Vámi bude řešit, proč „to“ dítěti nedopřejete. Vždyť je to jen dnes, aspoň kousek, udělej výjimku, apod.

Pokud máte štěstí a nebojujete přímo s partnerem, pak se připravte na možné nepochopení u prarodičů, praprarodičů, tetiček, strýčků, kamarádek, budete čelit i u lékařů, ve školkách i školách, na návštěvách, na všech akcích pro děti jako jsou výlety, závody, dětský den, oslavy na konci školního roku, vítání prázdnin, karnevaly, besídky, rodinné oslavy, narozeninové oslavy Vašich dětí, narozeninové oslavy kamarádů Vašich dětí, o Vánocích, Velikonocích atd. atd.

 

Když to shrneme, snad téměř každý den nastane situace, kdy Vašemu dítěti někdo něco nabízí a Vy s díky odmítáte!

A všichni to myslí s Vašim děťátkem opravdu dobře, protože mu chtějí udělat radost.

Smiřte se proto s rolí „pruďáka“ a trvejte si na svém.

3. Vysvětlete jim to

Svým dětem, s ohledem na jejich věk, s klidem a láskou vysvětlujte, proč nechcete, aby tak často a tak moc jedly sladkosti, zákusky, hranolky, kečup, párečky apod. Naopak jim zábavně vyvětlujte, které potraviny jsou vhodné a proč.

Svým dcerám jsem na rovinu řekla, že ze špatného stravování mohou být nemocné. Třeba jako jejich prababička, která má cukrovku a musíme jí několkrát denně píchat inzulín. Nebo že ze sladkého se kazí zoubky.

4. Pochvalte je

Abychom děti jen nestrašily, nezapomeňte je chválit, kdykoliv bude vhodná příležitost.

Já dcery chválím vždy, když…

• Když jdeme od zubaře. Nejen za to, že si pravidelně čistí zoubky, ale i za to, že nejedí stále sladkosti, po kterých se zuby kazí.
• Když chroupají mrkvičku, řeknu jim, že mají díky mrkvičce zdravé a krásné oči.
• Když jedí zeleninu, pochválím je, že jsou tolik zdravé a silné, protože v ovoci a zelenině je nejvíce vitamínů.
• Když snědí ryby, řeknu jim, že jsou díky tomu moc chytré.
• Protože neznají Pepka Námořníka, spojení síly a špenátu nepoužívám..:-) Vy ale můžete.

Výzkumy skutečně potvrzují, že takto lze chuťové preference ovlivnit (plus jít příkladem).

5. Nevěřte reklamám a raději čtěte potravinové obaly

Děti nepotřebují porci mléka z čokoládové tyčinky, přeslazené mléčné výrobky kvůli vápníku a ani Vy nebudete lepší máma, protože máte po ruce vždy čokoládu. Pravda není v reklamě, ale na potravinových obalech. Alespoň doufám… 🙂

Doporučuji Vám sledovat potravinové obaly, především u veškrého sladkého pití, včetně džusů, u slazených mléčných výrobků a u snídaňových cereáliích. Možná se budete divit…

6. Zajímejte se o to, co děti jedí ve školce a škole a tomu jídelníček přizpůsobte

Např. má-li vaše dítko k obědu sladkou krupičnou kaši, nedávejte mu na svačinku bábovku a/nebo k večeři palačinky s marmeládou.

7. Nejlepší pití je obyčejná voda

Nejlépe uděláte, pokud své malé děti na sladké pití vůbec nenaučíte. Tzn. od malička nabízejte pouze vodu a/nebo neslazené čaje.

Pokud jsou již zvyklé, řeďte, řeďte a řeďte. Trocha sirupu nebo medu nevadí. Pozor ale na slazené minerálky a limonády, které obsahují v 1 litru až 20 kostek cukru! Mimo opravdu nadbytečné množství cukru i další aromatické látky a barviva, která dětem mohou vadit.

8. Vytvořte si jednoduchá mlsací pravidla

Vytvořte si společně mlsací pravidla, která budou děti velmi dobře chápat. Pomohou Vám při konfrontacích s nimi i okolím.

Nám velmi dobře fungují 2 pravidla:

• Jedna sladkost denně a o množství rozhodují rodiče, pokud dcery loudí další sladké, nabízíme ovoce.
• Po setmění se sladké nejí, nepodáváme ani sladké večeře (kaše, palačinky apod.), platí zákaz sladkostí po večeři a jakéhokoliv jídla po vyčištění zubů.

9. Dopřejte jim

A ano, děláme výjimky a děti to milují. Stále ale mějte množství a kvalitu pod kontrolou.

10. Dbejte na správné stravovací návyky

Domnívám se, že tohle pravidlo je jedno z těch nej, nej, nejdůležitějších.

Dítě (i jeho rodiče) má jíst pravidelně, v klidu, u stolu, v příjemné atmosféře a ideálně se svými rodiči, kteří mu u stolu předávají správné stravovací návyky.

Děti (ani rodiče) se nerozptylují sledováním jakékoliv obrazovky, při jídle si nehrají, od jídla neodbíhají a ani s jídlem nepobíhají (ty drobky po celém bytě pak uklízí kdo?).

Spousta z nás je v neustálem časovém presu a máme na sebe jen málo času. Udělejte si ho jako rodina u jednoho jídla denně nebo alespoň u jednoho jídla týdně. Vytvořte si hezký rituál, mohou ho klidně vymyslet děti samy. Náš rituál je zapálená svíčka během večeře a u té si popovídáme, kdo měl jaký den…:-)

Zamyšlení na závěr: Je cukr návykový?

Mezi odobrníky na výživu se vedou diskuse a spory na téma, zda je konzumace cukru návyková či nikoliv. Já neznám 100% správnou odpověď.

Když ale pozuruji (nejen své) děti, napadá mě otázka. Jak je možné, že dítě dožadující se sladkosti dokáže neúnavně žadonit, prosit, brečet, rozčilovat se, řvát, vztekat se, zlobit se, doprošovat se, je agresivní nebo sebou rovnou praští o zem a někdy si při tom i ublíží?

Viděli jste někdy dítě takto vyvádět třeba kvůli mrkvičce? Že by na tom cukru opravdu něco bylo?