Donedávna jsem vůbec neveřila, že něco takového existuje. Brala jsem to jen tak, že se lidi vymlouvají, když se jim nechce něco dělat a venku je hnusně.
Donedávna.
Už je to asi tak měsíc a půl a já nějak pořád nemůžu nabrat energii, jsem utahaná, v práci bych si po obědě sla nejradši lehnout nebo rovnou se jít válet domů do postele. Když jsem doma, tak ráno/dopoledne jsem ještě jakž takž schopná fungovat, něco udělám, uklidím, navařím a tak, ale jakmile se začne stmívat (teď se změnou času je to ještě horší) upadám do takového nějakého stavu “chcíplotiny” která dojde od ledničky na gauč, pak do koupelny a do postele. Víc nedávám. *sad*
Nevím, čím to je, proč mě to přepadlo teprve až letos (že by ta 30-ka fakt byla takovou pomyslnou hranicí, kdy se ten život razantně mění?)
Snažím se s tím bojovat, ale zatím se mi moc nedaří.
Zjistila jsem ale, že když je venku sluníčko, pomáhá to. Když se cpu ovocem místo něčeho sladkého, tak to taky pomáhá. 🙂
Nějaká práce kolem domu mě ale utahá ještě víc.
Holky máte někdo nějaký tip jak s tím bojovat? Já fakt nevím, co s tím a už mě nebaví chodit po večerníčku do postele, protože prostě déle nevydržím. *sleep* *smile*
