Co dělají vaši nájemníci (rozuměj páníčci) doma? Ta naše likviduje další zeď. Říká, že v minulým životě byla restaurátorka fresek. My s Batmanem Prskem si myslíme, že zedník. Taky si myslíme, že normální je nechat zedníky, ať vám něco postaví. Ona je nechala, zaplatila jim za to a teď to bourá. Hladí rukou tu vošmouranou zeď a jásá, jak je krásná. No nevím, nám je jedno, jestli je na zdi sádrokarton nebo oškrábaná malba, drápky se dají brousit o obojí. Bordelu z toho sádroše bylo hodně, pokoj zavřela a nechtěla nás pustit dovnitř. My jsme sem ale pronikli a zalezli pod postel. Než nás vyhnala, trochu jsme si tam mezi těma kusama rozlámaných desek všude kolem zaběhali, až se z toho nad náma nadšeně vznesl oblak bílýho prachu. To jsme zopákli asi třikrát, ona s náma. Nikdy jsme neměli takhle bílý packy, to se nám líbilo. Taky jsme netušili, že ona umí tolik nadávek. Ale dobrý, sádrokarton s kamarádem odvezli, prach už se usadil, ona ho zametla a setřela, dala si víno a dveře konečně otevřela. Včera na týhle vorvaný zdi maskovala vylezlý roury, teď na ni matlá penetraci. A pak prej se zase můžem nastěhovat. Ale to říká už tejden. S Prskem ji hlídáme, co zase vymyslí. Pořád ještě nám doma nějakej sádroš na zdech zbyl. Teď mám službu já, Prsk na okně nadává holubům. A nebo taky ne. Tyhle starý těžký schůdky, ze kterých se ona vždycky bojí, že spadne, jsou dobrá pozorovatelna. Zapózoval jsem jí, ale třetí fotku už nemá. Napotřetí jsem se po ní ohnal packou a trochu ji kousnul. Překvapilo mě, že jí ještě nějaký nadávky zbyly. Ať si prostě nemyslí, že mě bude pořád fotit, že jo. 🙂
