V českých zemích byl přes čtyřicet let u moci komunistický režim, když byla v Římě svatořečena česká princezna. Papež Jan Pavel II. chtěl původně přijet do Prahy, to mu však komunisté neumožnili. Do Vatikánu proto z Československa vyjelo na deset tisíc poutníků. Kněz Tomáš Halík tehdy připomněl staré proroctví, když prohlásil, že až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře. Pět dnů nato začala sametová revoluce. Anežka Česká byla kanonizována 12. listopadu 1989.
Anežka patří vedle svatého Václava mezi nejznámější české světce. Důvod je zřejmý: její svatořečení se podivuhodně propletlo s průběhem sametové revoluce. „To, že k Anežčinu svatořečení došlo až v tomto století, není jistě náhodné. Svatá Anežka má zřejmě dary, které Boží prozřetelnost určila právě pro vaši generaci,“ řekl tehdy českým poutníkům, kteří se vydali do Říma, Jan Pavel II. On sám měl přitom zásadní podíl na tom, že ke kanonizaci české světice po stovkách let došlo.
Anežka byla nejmladší dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. V rámci mocenských zájmů a sňatkové politiky jejího otce tak bylo už v roce 1211, kdy se narodila, jasné, že ji čeká svatba s některým z významných evropských panovníků.
Nápadníci byli celkem čtyři. První z nich zemřel, když byla Anežka ještě dítě. Druhý a třetí nakonec zvolili jinak. A čtvrtého možného ženicha už jako devatenáctiletá dívka odmítla sama, ačkoliv šlo o německého císaře Fridricha II. Její autoritativní otec totiž právě zemřel a bratr Václav I., který usedl na trůn, jí nechal svobodu volby.
Anežka zvolila vlastní cestu. Za přispění královských peněz a svého věna vybudovala na břehu Vltavy špitál, útulek pro chudé a klášter, do kterého sama vstoupila a stala se jeho představenou. Inspirovala ji osobnost o generaci staršího Františka z Assisi, který se stal vzorem pokory, chudoby, hluboké víry a péče o ty nejslabší.
