Řezané květiny se staly garantovaným úspěšným dárkem pro ženy, politiky, umělce. Zkrátka pro všechny, u kterých nevíme, co jiného bychom jim věnovali. Tenhle nedostatek inspirace dal vzniknout globálnímu obchodu s řezanými květinami.
Jen do České republiky se ročně údajně doveze z Holandska více než 40 000 000 řezaných květin. Odkud se berou? Byl by nesmysl domnívat se, že byly vypěstovány právě v severně položeném Nizozemí. Anebo si to snad opravdu myslíte?
Produkce květin má v chudých částech světa za následek úbytek zemědělské půdy, která by byla jinak využívána k pěstování potravin.
Květinářství (a že jich je požehnaně), kam chodíme řezané květiny nakupovat, jsou zakončením složitého systému řetězce globálního obchodu s květinami, který začíná někde v Keni, Etiopii nebo Ekvádoru. Jinými slovy květiny se pěstují v zemích, kde je místní ekonomickou situací garantovaná levná pracovní síla, absence kontroly používání toxických hnojiv, kde jsou pro pěstování příznivé klimatické podmínky a kde si s pracovními podmínkami a bezpečností práce hlavu nelámou.
Globální obchod s některými komoditami tak přímo přispívá k plundrování již beztak zplundrovaných končin Afriky nebo jižní Ameriky. Abychom si utvořili kompletní obrázek, musíme ještě připočítat dopravu. Často až na druhý konec zeměkoule. Růže vypěstované někde v africké Keni jsou po důkladném chemickém treatmentu naloženy do letadla, které je odveze do Amsterdamu. Zde se během několika hodin vydraží na burze a jsou naloženy do jiného letadla, které je odveze například do Tokia, New Yorku nebo Prahy.
Není výjimkou, že se při pětování exotických květin používají chemikále, které byly v Evropě a USA již před mnoha lety pro své karcinogenní účinky zakázány.
CHEMIE, CHEMIE A ZASE CHEMIE. Říká se, že pěstování rostlin, které splňují estetické požadavky zhýčkaného západního trhu, je většinou založeno na intenzivním používání pesticidů, fungicidů, fumigantů a dalších tzv. agrochemikálií. Jinými slovy čím více chemie do půdy dostaneme, tím krásnější plody nám půda poskytne. (Je to stejné jako s chemicky ošetřeným ovocem a zeleninou, které tak rádi kupujeme pro jejich lesk a krásné tvary.) Chemie se používá při dezinfekci půdy aplikací postřiků proti plísním, chorobám a škůdcům. Další aplikace chemie přichází v době růstu květin, kdy se používají chemické podpůrné postřiky. Dále se chemie aplikuje před sklizní a v neposlední řadě se chemie využívá za účelem ochrany květin během převozu, kdy je zapotřebí ‘zpomalit’ dýchací proces a zvýšit tak ‘čerstvost’ květin.
Jen v České republice se roční obrat obchodus květinami a okrasnou zelení odhaduje na téměř 9 miliard Kč.
Pokud budeme hovořit jen o České republice, dostaneme se za rok 2008 k následujícím číslům. ČSÚ konstatuje, že za rok 2008 bylo do ČR dovezeno, mimo jiné, 33 milionů kusů růží. 18 milionů karafiátů. 12 milionů chryzantém. 2 miliony orchidejí. A necelý milion gladiol. Celková hodnota obchodu s okrasnými květinami, řezanými květinami a okrasnou zelení v ČR se odhaduje na 9 miliard Kč (*dTest).
Nejvíce (40 000 000 kusů) se dovezlo z burz v Nizozemí, 14 000 000 kusů z Kolumbie, 4 000 000 z Německa, 2 000 000 z Keni a něco přes milión z Anglie.
Pokud byste dnes v květinářství žádali řezané květiny vypěstované u nás, asi byste často ostrouhali, nebo budete podvedeni. Možná tak někde na náměstí na trhu byste pochodili. Většina českých květinářství odebírá květiny právě přes burzu v Holandsku. Minoritní podíl má dovoz z Rakouska a Polska. 98 % všech řezaných květin v ČR pochází z dovozu. Přátelské ceny, umělá krása, tvary a exotičnost dovážených květin, to vše téměř zlikvidovalo všechny tuzemské pěstitele řezaných květin.
Holandsko si budovalo svou pozici středu světa obchodu s květinami téměř 300 let. Denně se na holandských burzách vydraží až 20 000 000 řezaných květin pocházejících z různých koutů světa.
Většina květin pochází z Holandska. Pravda, květiny se zde pěstují, ale především zde má sídlo květinová burza Flora Holland, která obstarává přes 90 % zdejšího obchodu a je největší burzou květin v Evropě. V roce 2007 se obrat této burzy pohyboval kolem 4 miliard (!) EUR. Dennodenně přistávají a startují plně naložená letadla, aby přivezla a odvezla vypěstované květiny od pěstitelů k zákazníkům.
Obchod s květinami na globální úrovni jednoznačně přispívá k poškozování ekosystému v místech, kde se tyto květiny pěstují. Vzhledem ke krátké životnosti řezaných květin logicky musí docházet k nadprodukci pěstování a neúměrnému používání chemických prostředků.
Další možností, jak se chovat smysluplně při nákupu květin, je kupování hrnkových květin nebo na místních trzích. Ty se pěstují přímo u nás a jejich koupí podpoříte nějakého blízkého zahradníka.
Jako ve většině věcí je to na nás, jak se k věci postavíme.
Zdroj: Bio, internetové materiály, FairTrade, dTest
Za sebe dodám: prodávala jsem květiny jako OSVČ i jako zaměstnanec. Jako OSVČ pouze květiny z produkce našich zahradnictví. Bylo to několik letvelmi krátce po revoluci. V té době na náš trh začala pronikat konkurence právě s dovozem exotických květin a pochopitelně za dumpingové ceny, s účelem zlikvidovat náš český pěstitelský trh. Což se podařilo. Prodej květin jsem zrušila a posléze slýchávala PROČ, když ty mé květiny vydržely ve váze i měsíc a nyní ty kupované sotva týden. Po lividaci českého pěstitelství šly ceny razantně nahoru a jak jsem zjistila…květiny prodávané na našem trhu jsou jedny z nejdražších v Evropě.
Fota jsou z burzy květin Flora Holland Aalsmeer.
