Osobní zkušenost s těhotenstvím: Jaké to je, když o tom píšete na blogu

Jestli všechno dobře dopadne, v únoru budeme tři. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli o těhotenství psát na blog nebo ne. Patří sem něco tak intimního a osobního? Měla jsem pár chvil, kdy  …

… jsem toužila zvednout telefon a obvolat se svou novinkou všechny kamarádky a známé. Jenže podstatě víc bylo dní, kdy mi dělalo radost, že mám, obzvlášť v dnešní době, tajemství, o kterém ví jenom pár nejbližších, a protože jsem tak daleko od domova, mohlo by to tak zůstat až do porodu. Tady jsem nechtěla, aby se tento blog proměnil v mateřský, což se teď stejně trochu stane. Ale to nevadí. Koneckonců, je to můj blog. A jak mi postupně roste břicho, zjišťuju, že by mě stálo nepřiměřené duševní úsilí vyhýbat se něčemu, čím žiju, když pro to vlastně není žádný důvod.

Vlastně jsem si uvědomila, že blogové posty o těhotenství chci psát i z čistě sobeckých důvodů. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, zase jsem si říkala, jak si to musím všechno zapamatovat: jak jsem se rozplakala radostí a zároveň se mi klepala kolena tak, až jsem si musela sednout na záchod, když jsem uviděla na těhotenském testu dvě čárky, jak mi začala smrdět brokolice a ujedla bych se židovského chleba z Whole Foods se sardinkama a rajčetem (jeden den jsem snědla půl bochníku!), jak pravidelně zamrkávám slzy u televizní reklamy na Amazon Prime, jak se bojím, že přiberu třicet kilo a už je nikdy neshodím, protože skoro vůbec neběhám, tak příšerně zadýchaná jsem po dvou stech metrech, ten moment, kdy jsem si v kabince v obchodě poprvé zkusila těhotenské kalhoty a naskočilo mi v hlavě, že teď teprve jako by doopravdy končilo dětství a legrace a přicházela dospělost, jak mám strach, že v ní už nikdy nic nepřečtu a nic pořádného nenapíšu … No, už teď zjišťuju, kolik jsem to za těch pár měsíců zapomněla.
 
Ačkoliv jsem si na tyhle momenty koupila dokonce speciální diář, záznamů jsem do něj moc nenapsala. Takhle je to se vším, co nedělám veřejně nebo nemá nějaký cíl či uzávěrku, ale mám jenom pro sebe: nadšení postupně uvadá a já to odkládám a šidím, co to jde. Jenže u blogu, co je dostupný všem, je to trochu jiné. Myslím, že když píšete veřejně, přichází s tím i jistá zodpovědnost vůči čtenářům. Někdo si může říct, že je to zbytečný bič, jenže já to vnímám jinak. Když mi někdo úplně neznámý napíše: už mi chybí tvoje posty, nechystáš něco?, je to nakopnutí, abych se probrala z lenosti, zamyslela, byla všímavější, odsunula na chvíli práci a napsala to, co vlastně napsat chci, protože mi to způsobuje neskutečnou radost. A ještě větší mám, když si svoje záznamy pak zpětně čtu a říkám si: „Ty brďo, nene! Tohle už bych dávno zapomněla!“ O tohle bych  zkrátka nechtěla přijít. Teď by mě mrzelo zejména, kdybych zapomněla:
 
Že dokážu usnout nejen u knížky na třetí straně, ale také u stolu nad kouřící polévkou, skoro u čištění zubů a v metru umím vytuhnout dokonce tak tvrdě, až přejedu konečnou
 
Že bez toho, aniž bych měla představu, kam půjdu za 15 minut čurat, nemám radši vůbec vycházet z domova
 
Že lze být totálně šťastná i úplně vyděšená v jeden a ten samý moment
 
Že největší chuť na tatarák a sushi mám ve chvíli, kdy mi někdo řekne, že bych je zrovna jíst nemusela
 
Že těhotenská nevolnost se netýká jen rán, ale může se přelít klidně do večerů i nocí
 
Že mluvení v množném čísle postihuje lidi napříč národnostmi, když se mě můj muž nedávno zeptal: “V kolikátém týdnu že to jsme?”
 
Že uběhnout deset kilometrů vypadá … už vůbec nevím jak
 
Že k nekontrolovanému záchvatu pláče stačí přesolená polévka nebo pohled na miniponožky
 
Že k pocitu totální úzkosti a selhání stačí navštívit jeden průměrně velký obchod s dětským zbožím a zjistit, kolik existuje druhů plín, dudlíků, lahviček, sedaček, kočárků … , případně kliknout na jednu internetovou diskuzi
 
Že na těhotenství lze někdy i úplně “zapomenout” a mít pak kvůli tomu výčitky
 
Že k vyléčení akné stačí prostě – otěhotnět
 
Že ke štěstí stačí pomyšlení, že ve mně roste život a já se o to vlastně vůbec nijak nestarám

Článek vyšel na blogu www.comiudelaloradost.cz

Zdroj foto: Pixabay.com

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account