Paní Eva, 28 let
… z ničeho nic mě začali odvážet na sál. Byla jsem plná zmatku, strachu, nejistoty a bolesti. Nikdo mi nic neřekl, nikdo se na nic neptal. “ Tohle je pro Vás a Vaše dítě to nejlepší” . Usínám s modlitbou ať se vrátím a mám v náruči své prvorozené dítě. Probouzím se… cítím jen zimu po svém těle. Jsem tu sama, úplně sama se zvukem tiché kapačky. Kde mám břicho? Kde mám dítě? Kde je můj muž? Začínám se propadat do zoufalství…jsem tu úplně sama a nikdo neodpovídá na mé otázky.
“usínám s modlitbou ať se vrátím a mám vnáruči své prvorozené dítě”
Paní Jana, 32 let
… těšila jsem se na krásný, domácí porod v kruhu rodiny. Nepostupující porod, manžel mě odváží do nemocnice. Mám strach, nevěřím lékařům. Odváží mě rychle na sál – dítěti nebije srdíčko. Nárkoza a tma… Probouzím se sama, zmocnila se mě velká panika. Byl tu můj muž a je pryč. Miminko je pryč a já ležím na jednotce intenzivní péče s dalšími ženami. Chci svoje dítě! Chci vstát a vzít si ho zpět! Všichni jsou zaneprázděni, nikdo mě neposlouchá. Volám manželovi – je doma a také nic neví. Všechno je špatně, selhala jsem, selhali jsme…
“chci svoje dítě! Chci vstát a vzít si ho zpět”
Slečna Marta, 32 let
… 2 porod císařským řezem. Vím co mě čeká, ale tentokrát to chci jinak. Předporodní příprava, vědomá péče o své tělo v těhotenství. Jsem při vědomí a užívám si příchod miminka. U šití se vyměňují služby. Jiný lékař, jiná pravidla. Jsem naštvaná a flustrovaná. Odváží mé dítě a nikdo mě neposlouchá. Přemýšlím co můžu dělat, jaká jsou má práva. Nemám informace s tímhle jsem nepočítala. Pláču, cítím vztek obrovský vztek na sebe samotnou, podcenila jsem situaci a není tu nikdo kdo by mi dal podporu…
“přemýšlím co můžu dělat, jaká jsou moje práva. Nemám inforamce”
Citace z příběhů z připravované knihy Bolest a pláč Císařoven.
(Kdyby jste právě Vy chtěla svým sdílením o prožitku císařského porodu přispět do knihy budu vděčná, když mi napíšete na in**@ci***********.cz).
Císařský řez se řadí mezi velké abdominální operace. Jeho frekvence v České republice dosáhla v roce 2006 18,79 %. V tomto roce bylo u nás provedeno 19 746 císařských řezů. Od té doby stále procento stoupá.
Ve své praxi se poměrně často setkávám s tím, že nejsou respektována práva těhotných a rodících žen císařským porodem. Tyto ženy vlastně ani nevědí jaká práva mají, protože v naší zemi doposud nebyl téměř žádný,viditelný,informační zdroj ani instituce na kterou by se mohli obrátit. A tak pod rouškou nejistoty a strachu se s důvěrou odevzdávají do rukou lékařů. Zde ovšem získávají taktéž minimální informace o tomto způsobu porodu a poporodní péči. Ženy tak mnohdy k císařskému porodu přistupují rezignovaně, zmateně a plné strachu. Na sál většinou odjíždějí s pocitem selhání.
Matka a dítě tvoří v průběhu těhotenství a porodu neoddělitelnou jednotku a v tomto smyslu by o ně mělo být pečováno, protože péče o jednoho významně ovlivňuje péči o druhého. Přestože lékaři jsou si tohoto přirozeného faktu vědomi, realita je mnohdy jiná. Citlivost a respekt ke každé ženě by měly být základem veškeré porodní i poporodní péče ze strany lékařů.
“Citlivost a respekt ke každé ženě by měly být základem veškeré porodní i poporodní péče ze strany lékařů”
Průvodkyně, porodní asistentky, nebo duly, které jsou ve většině zemí primárními poskytovatelkami péče a informací rodiček, by měly být nedílnou součástí ženy rodící císařským řezem. Žádná žena by neměla rodit sama, ať už rodí jakýmkoli způsobem.
Taktéž by měly být s úctou, citlivostí a respektem ponechány přirozená práva dítěti narozeném císařským řezem. Je známo, že smysly dítěte pracuji naplno. Jsou bystré a otevřené všem vjemům. A přestože smysly dítěte nejsou uspořádany do ucelených souvislostí vjemů, přesto a
o to víc jsou silnější, prudší a nesnesitelné. Doslova uvádějící v zoufalství. Proto je velmi důležité, aby i u porodu císařským řezem byly zachovány základní a důležité podmínky pro tento jedinečný okamžik, jako je porod dítěte. A to například tlumené světlo na operačním sále. Dále je potřebné zajištění ticha s vyjímkou matčina hlasu. Důležitou roli také hraje novorozencova kůže, která je velmi citlivá, hebká a obnažená. Jedinné co skutečně potřebuje je tělo matky ten sametově hebký povrch, který mu připomíná povrch placenty. Místo toho je většinou však dítě zabaleno do studených, plátěných prostěradel a odneseno od matky pryč. Žádná žena by neměla rodit sama, ať už rodí jakýmkoli způsobem, nebo po porodu zůstat bez svého dítěte. Pokud to zdravotní stav rodičky, nebo dítěte umožňuje. Což právě u císařských porodů nebývá respektováno.
Ptáte se zda tohle je už všechno? Ne není, tohle je jen začátek.
Žena se začíná vzpamatovávat z tohoto zážitku, který ji nebo dítěti jistě zachránil život, přesto byl mnohdy zbytečně násilný a nerespektující. Přichází čas odloučení a samoty. Přichází flustrace, strach, nejistota, bezmoc a zoufalství. A to jak ze strany rodičky, tak dítěte. Čas v jejich nervových systémech, jako by se zastavil, zmrznul. Přitom by stačilo tak málo. Důvěřovat v sílu a instinkty jak dítětě, tak rodičky. Umožnit po celou dobu přítomnost otce a respektovat tento posvátný čas a prostor celé rodiny. Pokud jako podpora u porodu, nebo těsně po porodu nemůže být otec dítěte, je třeba povolat babičku, sestru, tetu, nebo průvodkyni. Protože dítě je v té chvíli sterilní a je důležité, aby získalo jako první bakterie od své maminky, otce, nebo někoho kdo je mu geneticky blízký, neboť to může mít pro dítě celoživotní dopad nejen na emoční a nervový vývoj, ale např. i na imunitní a trávicí systém.
“Důvěřovat v sílu a instinkty jak dítětě, tak rodičky“
Dalším velmi opomíjeným faktem jsou léky a anestezie použitá během císařského porodu a tak se může stát, že se dítě narodí poněkud deprimované. V tomto případě je pro dítě největším stimulem právě matčina náruč, teplo její kůže, tep jejího srdce a její něžný hlas.
Sací reflex tak může nastoupit mnohem rychleji. Čím větší je ovšem pauza odloučení dítěte od matky, tím je větší pravděpodobnost vyhasínání sacího reflexu dítěte. Schopnost sání se může obnovit, ale je zapotřebí poskytnutí podpory rodičce a její vlastní trpělivost a přání opravdu miminko kojit.
Další důležitý faktor, který hraje významnou roli je emoční podpora ženy. A právě tady je opět důležité místo průvodkyně. Ženy rodící císařským řezem mnohdy prožívají silné emoční výkyvy. Pocity, že selhaly. Že nejsou dost dobré, aby dokázaly přivést své dítě přirozenou cestou. Že jejich muži si jich nebudou vážit. Objevují se pocity lítosti, bezmoci a nepochopení. Také fyzická bolest v místě jizvy a následná nutnost analgetizace a tím mnohdy snížená, vlastní potřeba pečovat o dítě.
“další důležitý faktor, který hraje významnou roli je emoční podpora ženy. A právě tady je další důležité místo průvodkyně.”
Skrze projekt cisarskyporod.cz chci přispět k větší svobodě i tohoto způsobu porodu v respektující míře k medicíně a lékařům, podpoře žen a novorozeňat, citlivosti, respektu a bezpečí při císařském porodu i po něm.
Vnímám, že císařský porod je něco víc, než jen pouhá záchrana života matky, nebo dítěte.
Projekt cisarskyporod.cz kromě předporodní a poporodní přípravy pro těhotné a rodící ženy císařským řezem, nabízí půlroční kurzy pro ženy, které cítí, že jejich vlastní poslání je vykonávat práci průvodkyně ženám, které nevyhnutelně museli podstoupit, nebo podstoupí porod císařským řezem.
“Vnímám, že císařský porod je něco víc, než jen pouhá záchrana života matky, nebo dítěte”
Jana Langerová.
