Byly doby, kdy jsem byla pravý čokoholik. Denně jsem musela mít minimálně jednu čokoládu. Ale pokud jsem měla špatný den, zvládla jsem i 300 gramovou Milku. Za jeden den! Doma nesměla být čokoláda, kdykoli jsem nakoupila zásobu,tak jsem vše snědla hned.
Také se stávalo, že jsem snědla čokoládu dětem, kterou si neschovaly. Tomu prostě nešlo zabránit. Pak jsem hned utíkala do obchodu koupit novou, aby to nepoznaly :-D. Nejhorší na tom bylo, že já tu čokoládu schramstla během chvilinky, aniž bych si ji vychutnala.
Měla jsem takový návyk, jakmile jsem dala syna spát po obědě, běžela jsem si do večerky pro jednu čokoládu. Úplně jsem se na ten okamžik těšila. Když byl doma můj muž a já se styděla přiznat, že potřebuji akutně čokoládu, byla jsem nervózní a protivná.
Co bylo nejhorší, nedokázala jsem se rozdělit. Tajila jsem nákup čokolády před dětmi. Já potřebovala totiž celou dávku, půlka by mi nestačila. Pokud jsem se chtěla rozdělit, musela jsem koupit čokolády dvě. Na moji obhajobu musím napsat, že jsem to myslela s dětmi dobře, nechtěla jsem jim vytvářet stejnou závislost, jako jsem měla já, ale vysvětlete jim to.
Díky tomu jsem se krásně rozkynula, taková tabulka čokolády má i polovinu mého doporučovaného denní příjmu kalorií při hubnutí. Proto jsem se rozhodla se této závislosti zbavit. Byla jsem stále unavená a věděla jsem, Důležité je opravdu chtít, ne vědět, že bych měla :-).
Dnes mi čokoláda stále chutná, ale mám ji jen jako výjimečnou pochoutku a hlavně opravdu si ji vychutnám.
Přečíst pokračování článku – co mi pomohlo se této závislosti zbavit?
Potřebujete-li dobít energii, napsala jsem právě pro vás e-book 13 tipů, jak získáte ihned více energie. Stáhnout si ho můžete zdarma zde.
