- Výtvarný záměr: tisknout plošný přírodní materiál s výraznou strukturou a objevit tak složitou síť žilek v listech
- Výtvarná technika: tisk z přírodnin
- Pomůcky: černá tiskařská barva, 2 grafické válečky (popř. 1 grafický váleček, 1lžíce), deska na rozválení barvy, kancelářské papíry, čtvrtky formátu A4, temperové barvy, čerstvé listy (javor, jírovec, jeřáb, dub, buk atd.)
Motivace a hra
- Sběr barevných listů spadaných ze stromů
- Hmatové zkoumání žilnatiny – hmatem rozlišit, na které straně listu je hrubá žilnatina
- Přiřazování listů k plodům – (list jeřábu – jeřabina, list dubu – žalud, list javoru – okřídlená dvounažka, list jírovce – kaštan, list buku – bukvice). Pracujeme s nasbíranými přírodninami, jako obměnou mohou děti přiřazovat obrazový materiál listů a plodů. Pojmenovávání přírodnin.
- Seznámení se záměrem – Dokud si jen prohlížíme listy, všimneme si jejich tvarů a barev, ale nenapadne nás zkoumat list nějak blíž. Pozornost bychom měli zaměřit i na síť žilek. Jejich složitost lze pozorovat na skutečných listech, ale lze je také objevit otiskem na papír, což je pro děti daleko poutavější metoda pozorování.
Realizace výtvarné činnosti
Barevný podklad pro tisk může být libovolný. Lze využít měkký barevný papír, který by ale postrádal uměleckou složku. Podklad lze podmalovat akvarelem, temperami, barevnými tušemi, pastelem apod. V tomto případě jsme použili temperové barvy, které jsme rozváleli na desce a pomocí grafického válečku je děti rozvalovaly různými směry po ploše čtvrtky. Využívali jsme především podzimní barevnosti (červená, oranžová, žlutá, popř. bílá pro zesvětlení odstínů). Papíry necháme do druhého dne uschnout.
Černou tiskařskou barvu rozválíme na skleněnou/plastovou desku do plochy tak, aby se na ní vešel vybraný list. List položíme s výraznou žilnatinou na barvu a válečkem po něm opatrně přejíždíme směrem od středu ven. Snahou je, aby se na spodní stranu naválela barva. Vlivem přejíždění začerněného válečku se však dostane barva i na vrchní stranu. List uchopíme za řapík, sejmeme z desky a položíme žilnatinou dolů na vlastní barevný podklad. Přikryjeme bílým kancelářským papírem a čistým válečkem (či lžící) přejíždíme po celé ploše s mírným přítlakem. Učitelka dopomáhá s přidržováním papíru, aby nedocházelo k dvojitým otiskům. Můžeme nahlédnout pod papír, zda je potřeba někde přitlačit. Kancelářský papír sejmeme, skutečné listy odlepíme a vyhodíme do koše. Vzniknou nám dva podobné tisky na barevném i bílém papíře.
Závěr
Pokud naválíme na desku silnou vrstvu černi, budou patrné především hlavní žíly, při slabší vrstvě může vyniknout i drobná žilnatina. Na tiscích pozorujeme, že u javoru se z řapíku rozbíhá několik hlavních žilek, u dubu tvoří osu listu jedna hlavní žilka, z níž se v pravidelných rozestupech oddělují slabší žilky, které se samy dál štěpí. Kresba žilek je u každého druhu listů jiná.
