Pórek neboli pór pravý patří do jedné velké rodiny s cibulí a česnekem, i když to tak na první nevypadá. Také chutná mnohem jemněji, a mohou ho tak bez obav konzumovat i ti, jimž česnek nebo cibule nesvědčí nebo je nemají rádi. Má široké uplatnění v teplé i studené kuchyni, nepřehlédnutelné jsou také blahodárné účinky pórku na naše zdraví a štíhlou linii.
Rozdíl mezi pórkem letním a zimním
Z cibulových zelenin se na našich zahradách pórek pěstuje nejméně a můžeme ho rozdělit na zhruba dva základní druhy: letní a zimní. Letní pór roste rychleji a dorůstá až do jednoho metru, delší je i vybělená část, je však tenčí, v průměru kolem čtyř centimetrů. Má vegetační dobu okolo 150 dnů, sklízí se už v létě, spotřebovat ho musíme do prvních mrazů. Zimní pór je kratší, silnější, průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů. Do konzumní zralosti roste přibližně 200 dnů, se sklizní začínáme od září a může zůstat v zemi přes zimu, snese i teploty okolo –15 stupňů Celsia. Jediným problémem bývá jeho vydobytí ze zmrzlého záhonu.
Pór má podobné léčivé účinky jako cibule a česnek, zejména antibakteriální, antivirové a antiseptické. Pórek je zdrojem vitaminů A, B, C a K, z minerálů obsahuje zejména draslík, železo, mangan, selen, vápník a fosfor, dále sirnaté silice, které napomáhají trávení a povzbuzují chuť k jídlu. Pórek čistí krev a střeva od bakterií a kvasinek, podporuje činnost trávicích šťáv a činnost ledvin. Doporučuje se proti nadýmání a zácpě, pomáhá při střevních kolikách a celkové detoxikaci organismu. V antice ho mj. používali jako protijed při otravě alkoholem. Pór má také močopudné účinky, proto se doporučuje pravidelně jíst při léčbě revmatismu a dny. Příznivě působí i na cévní soustavu a mozkovou činnost, výrazně pozitivně ovlivňuje činnost imunitního systému a pomáhá hojení ran. Nejvíce prospěšných látek je v zelené listové části, proto je dobré zpracovávat pórek celý.
