Nemůžu spát, když jsi pryč. Nemůžu snít, když jsi se mnou.
Flora by se po malebném chorvatském Orebiči ráda procházela ruku v ruce s Josipem. Místo toho jej den co den vyhlíží na pobřeží Jaderského moře, protože její přítel se na dlouhé měsíce ztrácí za horizontem kvůli práci na nákladní lodi. V zámožné rodině se schyluje ke svatbě jedné ze čtyř sester, ale Flořin ženich je v nedohlednu. Pokud ji má Josip milovat stejně jako nespoutaný oceán, je nutné skoncovat s věčným čekáním a jít vstříc vlastnímu osudu…
Den co den Flora hledí na horizont moře a doufá, že se Josip vrátí domů, aby s ním konečně mohla prožívat plnohodnotný vztah. Když se po několika měsících objeví v Orebiči, radost jí moc dlouho nevydrží. Záhy totiž Floru opět opustí a jí zůstanou jen vzpomínky a nesnesitelné čekání. Její strádání ale přece musí jednou skončit. Pokud ji Josip opravdu miluje, musí jí dat přednost před povoláním námořníka.
Zatímco Flora teskní ve svém pokoji, její sestra Svjetlana chystá svatbu s bohatým hoteliérem. Početná rodina tedy žije jinými starostmi a Floru chápe snad jen místní samotářský lékař. Jejímu chování přestává rozumět starostlivá matka i nerudný otčím, jemuž se Flořino věčně nicnedělání příčí. Chorvatská dívka totiž myslí jen na shledání s Josipem, po němž zpravidla nastává další loučení. Jeho největší láskou je totiž oceán.
Moc pěkně napsaná kniha, příběh o neopětované lásce, nepochopení v rodině….knížka by klidně mohla mít pokračování.
tato kniha mi nic neříká, ale mohla jsem ji klidně před lety číst 🙂