Bydlíme nedaleko česko-německých hranic a tak naše výlety často směřujeme i kousek za hranice. Bylo tomu tak i před dvěma lety, kdy jsme si spolu s dcerou a malou vnučkou vyjely výletním vláčkem na Hvozd.
Hora Hvozd (Hochwald) o výšce 750 m je neodmyslitelnou součástí panoramatu sopečných vrchů Lužických hor, výrazně se tyčících nad okolní krajinu. Ve srovnání s ostatními ovšem nemá kuželovitý tvar, ale podobu protáhlé stolové hory.
Její podloží tvoří méně běžná vyvřelá hornina znělec (fonolit) s deskovitým rozpadem, kterou lze pozorovat ve vrcholové části jako drobné skalky a balvanová pole. Vrcholový hřbet dlouhý asi 500 m je protažený ve směru severovýchod – jihozápad.
Na vyvýšenině uprostřed stojí kamenná rozhledna s restaurací, nejvyšší jihozápadní skalnatý vrcholek zdobí turistická chata. Veškeré tyto objekty stojí na německém území, státní hranice prochází úbočím hory a vrcholových partií Hvozdu se dotýká na nejvyšším bodě v těsné blízkosti turistické chaty. Hvozd je tedy z větší části německý, nejspíš proto na něj z české strany chodí podstatně méně lidí.
Kamenná věž z roku 1892 poskytuje nádhernou vyhlídku, kterou jen tak nespatříte. Především jsou vidět celé Lužické hory včetně pískovcových skalních měst v okolí Oybinu. Za dobré viditelnosti máte jako na dlani také Ještěd, Ralsko, Bezděz, někdy i Krkonoše, Trosky a sopečné kužely Českého středohoří včetně Milešovky.
Na nejvyšším jihozápadním vrcholu Hvozdu také stojí turistická chata z roku 1889, před jejímž vchodem přímo prochází státní hranice.
