Sobota – všichni jsou doma a panička zase vstává jako první ještě za tmy, aby nás pustila ven. Ale hned od rána něco chystá, pořád chodí sem a tam a vytahuje různé věci…. no jasněěěě, pojedeme pryč 
Pochopila jsem a začala jsem nervózně pobíhat. Panička se mě snažila krotit, že je ještě moc času a ať nešojtříme nebo vzbudíme celý barák. Tak si lehám do obýváku pod stůl, ale jsem napjatá jako špagát – stačí signál a vyrážím. Ejmína mě zase začala oždibovat a tak se s ní pouštím do pošťuchování. Vidí, že se něco děje, ale neví co…. Myslím, že někam pojedeme autem, protože nám ani nenachystala snídani 
Máme docela hlad, ale panička je neoblomná… Konečně vstává i páneček a tak se letíme přivítat a já se mu snažím naznačit úprkem ke dveřím, že už by jsme jako mohli vyrazit. Bohužel – pánečci si ještě dopřávají snídaní – BEZ NÁS!!! Tssss….. No a pak se oba oblíkají a my dvě už pomalu šílíme z toho, jak jim to trvá…. Tak hurá do auta a jedeme.
Dojeli jsme na cvičák zase k ovečkám. Tu vůni mám fakt ráda, ale dneska s námi šla jenom panička a nutila mě taky cvičit. To nechápu proč, vůbec mě to nebavilo a při první vhodné příležitosti jsem vzala roha Ale ne na dlouho, panička na mě řvala jak na nějakýho spratka a hnala se za mnou. Kdybych se nezamotala do jakéhosi pletiva, vážně bych se šla proběhnout. Ejmína doletěla za náma, ale ona jak na potvoru poslouchala a tak bylo spíláno jen mě…
Dokonce mě panička uvázala, ach jo. Chvíli jsme cvičili poslušnost, ale bojkotovala jsem to, já jí dám takhle mě vláčet na vodítku jak osla – schválně jsem se vlekla jak šnek, ale asi jsem to přehnala, protože se panička naštvala a normálně mě přivázala ke kůlu – MĚ!!! Chápete to?? Ostatní , i Ejmína pak ještě cvičili a zkoušeli aportovat a přivolání a já musela uvázaná čučet… Pak konečně došel i páneček a vzal si mě na vodítku k sobě. No ale nakonec jsme šli k ovečkám. První vzali Ejmínu, ale vůbec ji to nebavilo – asi ani nevěděla, co si počít s tolika ovečkama. Panička jí taky zrovna moc nepomohla, myslím, že ani nevěděla, co má dělat. Pak ta od Orinky a Forks řekla, aby mě tam vzali taky – to jim to trvalo, než jim došlo, že bych jako taky mohla. A tak jsem na to vlítla a Ejmíně jsem ukázala, jak se to má dělat. Děsně mě to bavilo Malá se nakonec taky přidala a tak jsme naháněly obě. Panička z nás byla trochu zoufalá, protože jsme stádo párkrát rozehnaly na všechny strany a panička se mezi těma ovečkama pěkně motala – no abych pravdu řekla, to měla za to, jak mě předtím znemožnila… 
Ale potom nás obě mooooc chválila a to se mi taky líbilo Doběhaly jsme a pak jsme už musely domů. V autě povídala panička pánečkovi, že mě už brát nebude a tak jsem celou cestu domů smutně ležela a Ejmína taky ani nepípla – snad si to do příště rozmyslí a nenechá mě doma.
||Blog
