Rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčastější onkologická onemocnění, přesto ji lze v mnoha případech účinně předcházet. O významu screeningu, rizikových faktorech i nejčastějších mýtech kolem kolonoskopie hovoří doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Vojenské fakultní nemocnice Praha.
Proč bývá rakovina tlustého střeva a konečníku často odhalena pozdě?
Nádor tlustého střeva a konečníku, odborně označovaný jako kolorektální karcinom, se vyvíjí relativně dlouhou dobu. Přibližně 10 let trvá, než se z původně normální buňky nebo normální střední stěny vyvine nádor. Tento proces probíhá přes mezistupně, kterým říkáme adenomy neboli adenomatózní polypy. Výhodou je, že tyto polypy dnes dokážeme včas odhalit, najít a odstranit pomocí vyšetření zvaného kolonoskopie. Právě proto je velmi důležité chodit na pravidelná vyšetření v rámci screeningu, tedy prevence, která umožňuje zachytit onemocnění ještě před jeho rozvojem.
Jaké jsou nejdůležitější rizikové faktory kolorektálního karcinomu, o kterých by lidé měli vědět?
Rizikové faktory lze rozdělit na vnitřní, které ovlivnit nemůžeme, a vnější, jež jsou ovlivnitelné. Mezi vnitřní faktory patří především věk a pohlaví, ale také genetické predispozice, například různé syndromy. Riziko dále zvyšují některá onemocnění, zejména nespecifické střevní záněty, jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba. Mezi vnější nepříznivé vlivy patří především strava, konkrétně vyšší konzumace červeného masa, zejména hovězího, a uzenin. Rizikovými faktory jsou také kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nesoulad bakterií, které se přirozeně nacházejí ve střevech.
O kolik lepší je prognóza pacienta, jehož nádor je zachycen včas, než u člověka s příznaky?
Prognóza pacienta vychází z toho, v jakém stádiu se nachází nádor, když ho zjistíme. Čím vyšší stádium je, tím je to horší. Snažíme se, abychom diagnostikovali nádory ve stádiu I, což je nejméně pokročilé. Pokud pacienti přichází na základě nějakých symptomů nebo příznaků, tak toto stádium I je asi ve 20 %, nicméně pokud najdeme nádor ve screeningu, tak je to až v 50 %.
Jak funguje screening kolorektálního karcinomu v Česku? Od testu na skryté krvácení ve stolici až po screeningovou kolonoskopii?
Screening kolorektálního karcinomu probíhá v České republice již od roku 2000 a za 25 let své existence prošel řadou změn. Ta nejvýznamnější přichází nyní – od roku 2026 se rozšiřuje věkové rozpětí a screening bude nově dostupný pro všechny občany ve věku od 45 do 74 let. Vstupní branou do screeningového programu je nejčastěji ordinace praktického lékaře nebo gynekologa. Lékař může pacientovi nabídnout buď test na okultní krvácení do stolice, tedy vyšetření zjišťující přítomnost skryté krve ve stolici, nebo přímé kolonoskopické vyšetření. Pokud je test na okultní krvácení negativní, opakuje se jednou za dva roky. V případě pozitivního výsledku by měla následovat kolonoskopie. Pokud se pacient rozhodne absolvovat rovnou kolonoskopii a výsledek je negativní, vyšetření se opakuje po deseti letech. Pokud je kolonoskopie pozitivní, tedy je nalezen polyp nebo nádor, dochází k jeho okamžitému odstranění, případně je pacient odeslán k operační léčbě.
S jakými mýty o kolorektálním karcinomu nebo o kolonoskopii se setkáváte nejčastěji?
Nejčastější mýtus, který slyším ohledně kolonoskopie, je to, že vyšetření je velice, velice bolestivé. To není pravda. Můžeme říct, že vyšetření je nepříjemné nebo pro někoho může být nepříjemné, ale existuje hodně způsobů, jak udělat, abychom to pacientům zpříjemnili. To znamená, ž dáme různé injekce proti bolesti, tak trochu jakoby na spaní. Výhoda je, že přitom rovnou odstraníme polypy. Z vlastní praxe se ukazuje, že tím, co pacienty často omezuje nejvíce, není samotné vyšetření, ale střevní příprava. Ta je však nezbytná, protože střevo musí být důkladně očištěno, aby bylo možné polypy bezpečně najít. V současnosti už navíc existuje několik různých režimů střevní přípravy, které jsou pro pacienty výrazně přijatelnější než v minulosti.
Čeho se lidé nejvíce obávají a co by jim pomohlo překonat strach z vyšetření?
Podle mého názoru se pacienti nejvíce obávají toho, že jim najdeme nějaký nepříjemný nález. Ale je potřeba říct, že jít na prevenci je opravdu velmi důležité. Jsme schopni schopní polypy najít, odstranit a tím přerušit vývoj nádoru – pacient je tak vyléčený během jedné procedury, která trvá maximálně 30 minut. Toto je důležité překonat.
Co byste veřejnosti vzkázal v rámci kampaně Ukaž rakovině záda?
Moje hlavní zpráva je: běžte na prevenci! Prevence opravdu zabírá a je hlavně efektivní. Jednoduchým způsobem můžeme odstranit nádor – když to tak řeknu – ještě, než vznikne. Takže vzkazuj: choďte pravidelně na prevenci, na kolonoskopii. Pokud chcete, běžte první na test na okultní krvácení do stolice, ale určitě screeningu účastněte, může vám to zachránit život.
Kampaň „Ukaž rakovině záda“
Aby se o možnostech včasného vyšetření dozvědělo co nejvíce lidí, vznikla celostátní kampaň „Ukaž rakovině záda“, kterou realizuje Národní screeningové centrum, ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Jejím cílem je motivovat veřejnost, aby se nebála preventivních prohlídek a využila možnost bezplatného vyšetření. Je to totiž právě prevence, která v mnoha případech dokáže zachránit život.
Kampaň probíhá od listopadu 2025 do března 2026 a upozorňuje na onkologické programy pro prevenci karcinomu tlustého střeva a konečníku, prsou, plic, děložního hrdla a prostaty. „Chceme, aby lidé pečovali o zdraví dřív, než se objeví potíže. Prevence by měla být přirozenou součástí života. Když k ní přistoupíme včas, můžeme žít déle a kvalitněji,“ říká PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Foto: Shutterstock a Národní screeningové centrum (se souhlasem)
