Podle přirozených či vesmírných zákonů má vše v naší realitě dvě části. Tyto dvě části spolu ovšem nijak nebojují, naopak se přirozeně navzájem podporují. Naši předkové si tohoto faktu byli dobře vědomi a rok dělili na světlou a temnou polovinu. Příchod jedné i druhé pak lidé oslavovali.
Na jaře se těšíme z obnovy života v podobě oteplení počasí, prodlužujících se dnů, rašení rostlin, prvních květů a prvních mláďat. Velikonoční a prvomájové svátky bývají bujaré, radostné a dodnes patří k těm nejoblíbenějším. Na podzim se ovšem můžeme stejně dobře těšit na ochlazení, prodloužení večerů a nocí, stažení životní síly do kořenů, do země a ze zklidnění, které toto vše přináší.
Noc je sice opakem dne, ovšem přináší možnost odpočinout si. Chlad je opakem horka, ale díky ochlazení se ani my ani Zem nepřehřejeme a budeme schopni fungovat v pohodě další rok. V zimě se nebudeme tolik pohybovat venku ani cestovat, budeme mít ale čas si v klidu utřídit věci, myšlenky a soustředit se na to důležité. Třeba setkávání s lidmi, na kterých nám záleží, ale v létě nějak nezbyl čas.
V temném ročním období se budeme muset začít nejen jinak oblékat a vůbec upravit životní aktivity, ale měli bychom začít také jinak jíst. Asi tou nejlepší radou pro chladnou část roku je začít déle vařit. Ideálním jídlem pozdního podzimu a začátku zimy jsou husté polévky a jídla z jednoho hrnce, obvykle z kombinace zeleniny a luštěnin nebo masa. Vynechat bychom naopak měli zeleninové saláty a syrovou zeleninu vůbec. Nahradit je můžeme třeba výborným a zdraví velmi prospěšným kvašeným zelím.
Z luštěnin dáme přednost fazolím, z obilovin se za nejvhodnější do zimního období považují pohanka, rýže, oves a jáhly. Ovoce upřednostníme místní, a i to raději sušené nebo kompotované, můžeme zařadit mořské řasy. Do temného období rozhodně patří tuky, ovšem tepelně zpracované, a maso.
Na podzim a v zimě se u nás konají výlovy a hony, což je pro nás výhodou. Zvěřina má velmi kvalitní maso, které má více živin než maso běžně chovaného dobytka, včetně bílkovin, vitaminů a minerálů, neobsahuje hormony ani antibiotika. Hlavní rozdíl je v hodnotách mastných kyselin. Maso volně žijících zvířat má ideální poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
To znamená, že v důsledku konzumace zvěřiny a místních ryb nedochází k překyselení organismu a nevznikají tak podmínky pro rozvoj chronických onemocnění zánětlivého původu mezi které odborníci řadí i rakovinu. Zvěř prožívá méně stresu během života i při poražení, maso tedy neobsahuje zbytky stresových hormonů a je lépe stravitelné. Co se týče kvality podléhá maso zvěřiny snad ještě přísnějším veterinárním kontrolám než maso chovných zvířat.
Když si v zimně dopřejme dostatek času na vaření, ale i utřídění a promýšlení věcí, budeme lépe připraveni na aktivní období roku. Dobře vyživení a zahřátí kvalitní stravou se budeme na jaře moci plní sil rozletět do světla a tepla bez příslovečné únavy.
Text: Akademie léčivé výživy
Foto: se souhlasem Akademie léčivé výživy / pexels.com