Ivana je jednou z žen, které může mnoho z nás jen tiše závidět. Přestože v létě oslavila čtyřicítku, s klidem byste jí hádali o deset let méně. Jejím elixírem mládí je jóga, kterou již patnáct let praktikuje a s ní spojené vnímání sebe i okolí.
Jste všeobecně známou propagátorkou jógy už mnoho let, jaká byla vaše první lekce?
Okamžitě jsem poznala, že se jedná o zásadní hodinu mého života. Asi před patnácti lety jsem pracovala pro jeden ženský časopis a dostala jsem za úkol vyzkoušet různé druhy cvičení a napsat o nich reportáž. Po mojí první lekci, tenkrát power jógy, jsem se málem rozplakala. Cítila jsem, že jóga uvolnila všechny moje úzkosti a strachy. Do té doby jsem totiž jen chodila do posilovny a věnovala se aerobnímu cvičení, kde jsem hlubší svaly moc nepoužívala.
Kdy jste věděla, že jste filosofii, která s jógou souvisí, naprosto propadla?
Jasnější obrysy „jógy“ jsem začala chápat až během svého těhotenství, kdy jsem potkala svoji „guru“ jogínku. Pak mi všechno docházelo nějak postupně samo i co se jídla týče. Ovšem tajemství jógy tkví v pravidelnosti.
Jaký vliv má její praktikování na váš každodenní život? Šlo Vám to vždy samo, nebo jste se musela napomínat, abyste něco dělala či nedělala?
Mně jóga ovlivňuje celý život. Udržuje mě v rámci všech možných genetických dispozic zdravou a aktivní, a hlavně stále posouvá moje myšlení. Je to takový celoživotní očišťující proces. Dost často mi během cvičení nebo bezprostředně po něm dochází některé souvislosti a každé cvičení jako by mi dodávalo naději a sílu. Když mě chytnou plotýnky a cvičit nemůžu, je to pro mě vydatná lekce.
Co se týče omezení cvičení, tělo vám dá jasně najevo, kdy potřebuje zvolnit nebo naopak máte prostor přidat. Už jsem od své schránky několikrát dostala „nakládačku“, protože jsem ji nerespektovala. Naučit se vnímat sám sebe je umění!
Vedete svou dcerku ke stejnému stylu života?
Snažím se, ale kvůli střídavé péči vidím jen půlku jejího života. Jednou po mně tak usilovně chtěla v kině popcorn a já po ní, aby se mnou šla na jógu, až jsme udělaly regulérní „deal“ – střední popcorn za hodinu bikram jógy. Teď už mi ale žádné smlouvání nevychází, protože je Sofi teenager. (smích)
Posledních pár let se hodně točí kolem tématu ohleduplnosti vůči přírodě, životnímu prostředí a vlastně i k druhým lidem. To určitě s jógou souvisí.
Co se vy konkrétně snažíte dělat pro „vyšší dobro“? A co si myslíte, že je minimum, kterým dokáže přispět každý člověk?
Snažím se alespoň o spoustou drobných změn: třídím odpad, vodu v plastových láhvích kupuji jen minimálně, teď se učím nekupovat při každém nákupu igelitové tašky, což mi jde zatím těžko. Nakupuji zboží z recyklovatelných materiálů, potraviny pořizuji tak, abych je nemusela vyhazovat, na své zahrádce mám jezírko a spousty rostlin, takže už mám „svou“ žábu, vážky i motýly. Používám ekologická čistidla, snažím se ničím neplýtvat a podporovat české zemědělce. Myslím, že minimálně třetinu zvládne každý člověk.
Jste vegetariánka a vím, že jste chvíli zkoušela být veganem. Jak to dopadlo?
Asi na veganství ještě nejsem vyzrálá. Můj způsob života je občas chaotický a rychlý, a tak si nestíhám připravovat jídlo. Na cestách je někdy těžké sehnat něco „zdravého“ do hladového žaludku.
Jako každá žena o sebe určitě ráda pečujete. Používáte i přírodní kosmetiku?
Ano, jsem úplně normální ženská, která má ráda kosmetiku a módu. Samozřejmě upřednostňuji přípravky i šaty z přírodních materiálů a s věkem sázím spíš na kvalitu než na kvantitu. Oblíbila jsem si luxusní přírodní kosmetiku Pevonia Botanica a zbožňuji různé oleje. Kůže je velmi citlivý receptor. Není potřeba ji zanášet chemii, když si dnes už můžeme vybrat.
Mezi herečkami vynikáte jistě i svým mladistvým vzhledem. Máte nějaké rituály, které Vám k tomu dopomáhají?
Myslím, že jsem zdědila ty správné geny (smích) a navíc mě baví moje práce, ráda cvičím, chodím na procházky a střídmě jím. Celkem často chodím do sauny, pravidelně plavu v moři, procházím se po horách, a ještě věřím na zázraky!
Autorka: Barbora Bílková
Foto: archiv Ivana Jirešová, archiv Pevonia Botanica
