Velikonoční týden má hlubší význam než přípravu pomlázky. Připomeňme si jej

Velikonoce pomalu klepou na dveře, ale co o těchto svátcích jara skutečně víte? Pro mnohé dnes znamenají především volné dny a pomlázku, ovšem pro křesťany představují nejdůležitější svátky roku. Označení „Velikonoce“ vychází ze spojení „veliká noc“, což je noc ze soboty na neděli, času, kdy vstal Ježíš z mrtvých. Velikonoční svátky tvoří Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční, ale svůj význam má celý Pašijový týden.

Pašijový týden vznikl od latinského označení passio, tedy utrpení, a to proto, že připomíná poslední dny pozemské cesty Kristovy. Začíná Květnou nedělí, respektive Modrým pondělím, a pojí se k němu nejrůznější zvyky.

Květná neděle ve svém názvu odráží kvetoucí ratolesti, jež odkazují na palmové větve používané lidmi při vítání Ježíše přijíždějícího do Jeruzaléma. Modré pondělí si svůj název pravděpodobně získalo po barvě látky používané v tento den v kostelích. Z náboženského hlediska nemá valný význam, podobně jako Šedivé úterý, kdy se podle starých zvyků vymetaly pavučiny.

Škaredá středa

Tento den je prý spojen s Jidášovou zradou, tedy kdy za 30 stříbrných zaprodal Ježíše. Někdy středu nazýváme také Sazometnou, neboť kromě toho, že by se tento den neměl nikdo škaredit, praktikovalo se také vymetání sazí z komína. Podle některých zdrojů by se na Škaredou středu večer měly péct Jidáše, kynuté sladké pečivo potřené medem, aby byly připravené ke čtvrteční snídani.

Zelený čtvrtek

Dnes připomínáme poslední Ježíšovu večeři s jeho učedníky a započíná se tzv. velikonoční triduum – vrchol Velikonoc. Ačkoliv název Zelený čtvrtek pravděpodobně vznikl přesmyčkou původního německého názvu, jenž znamená lkavý čtvrtek (Greindonnerstag), lidé si jej postupně spojili spíše s rašící zelení. Dle starých obyčejů se v tento den konzumují zelené pokrmy, jinak řečeno takové, které obsahují první jarní bylinky. Rovněž se traduje, že na Zelný čtvrtek odlétají zvony do Říma. Až do Bílé soboty totiž kostely zahalí ticho. Zvuk zvonů nahrazovaly řehtačky, jejichž úkolem bylo vyhánět zlé síly z obydlí. A co dělat dalšího? Při posledním zazvonění zvonů si zacinkejte penězi, ať se vás pak drží celý následující rok, nikomu nic nepůjčujte a pro zajištění lepší úrody jděte před rozedněním zatřást stromy.

Velký pátek

Den připomíná ukřižování Ježíše Krista, proto křesťané věnují čas rozjímání a mše se slaví bez varhanního doprovodu. Lidové pověry přiřkly Velkému pátku zvláštní kouzlo, lidé totiž věřili, že se otevírá země a lze spatřit skryté poklady. Rovněž se prý měly dít zázraky. Rozhodně v tento den neperte prádlo, nic nepůjčujte a práce spojené se zemí nechte na jindy.

Bílá sobota

Ticho a rozjímání provázející tento den přeruší až večerní Velikonoční vigilie, neboli Velká noc, ta, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Označení Bílá sobota zřejmě poukazuje na bílá křestní roucha těch, kteří právě o Velikonoční vigilii přijali křest. Bílou sobotou končí čtyřicetidenní půst a před kostelem dochází k pálení kočiček (jívy) posvěcených v předchozím roce na Květnou neděli. Zvony se vracejí z Říma a vše ožívá. Kuchyněmi se line vůně chleba či hnětýnek a můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajec.

Boží hod velikonoční

Sváteční týden je zakončen Ježíšovým zmrtvýchvstáním, což znamená slavnostní atmosféru a slavení mší svatých. Dodnes se na mnoha místech posvěcují pokrmy, jež pak stanou na sváteční stole (nejčastěji se jedná o mazance a vejce). Mazance a beránci by se měly péct právě v tento den, také je již možné jíst maso. Dle církevního kalendáře právě na Boží hod velikonoční začínají Velikonoce a končí svatodušními svátky – letnicemi (tedy po 50 dnech).

Velikonoční pondělí

Dnes patří právě pondělí největším oslavám. Chodí se na koledu, při které chlapci šlehají dívky pomlázkou, aby zůstaly svěží a zdravé. V případě, že koledníci přijdou po poledni, dívky je mohou polít vodou. V případě, že je daný rok přestupným, mají dívky a ženy možnost vrátit mužům jejich „laskavost“ s vyšleháním, koledovat totiž chodí právě ony.

Zvyků a tradic existuje spousta u nás i ve světě a každá rodina si udržuje ty své. Hlavní však je být spolu a užít si svátky jara nejlépe, jak můžeme.

Zdroj: Wikipedia Commons, velikonoce.vira.cz, nmvp.cz

Foto: Shutterstock