Většina lidí vnímá Velikonoce jen jako svátky jara, jedná se však o nejdůležitější křesťanské svátky roku. Květnou nedělí totiž začíná takzvaný Pašijový týden.
Velikonoce slavíme každoročně první neděli po prvním jarním úplňku, jejich termín je tedy pohyblivý. V letošním roce připadla Květná neděle, začátek Pašijového týdne, na 5. dubna. Vrcholem velikonočních svátků je triduum, které trvá od čtvrtečního večera do nedělního večera (Boží hod velikonoční).
Pašijový týden
Pašijový týden bývá rovněž nazýván týdnem svatým, či velkým. Začíná tzv. Modrým pondělím (někdy je nazýváno i “žluté”). Původ tohoto označení nelze s určitostí říci, ale pravděpodobně je odvozen od modré látky, která se v tento den věší v kostelích. Následuje Šedivé úterý, kdy se dle zvyklostí vymetaly pavučiny. První dva dny týdne nehrály velkou roli z náboženského hlediska, váží se k nim spíše pohanské zvyky.
Škaredá středa
Z pohledu křesťanství je důležitá až tzv. Škaredá středa, zvaná také Sazometná. Označení “škaredá” vzniklo prý tak, že v tento den Jidáš zradil za 30 stříbrných Ježíše a mračil, škaredil se na něj. Dle lidových pověr by se v tento den neměl nikdo škaredit, jinak by mu to zůstalo. Druhé označení “sazometná” se zažilo v souvislosti s činností, která se tento den praktikovala – vymetání sazí z komína. Na Škaredou středu se také večer pekly jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se následující den snídalo potřené medem.
Zelený čtvrtek
Zeleným čtvrtkem začíná tzv. velikonoční triduum. V tento den proběhla Poslední večeře Páně. Traduje se, že na Zelený čtvrtek večer odlétají zvony do Říma a v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho (když zazní naposledy, má si člověk zacinkat penězi, aby se ho celý rok držely). Zvonění nahrazují děti řehtačkami, jejichž zvuk měl vyhánět nečisté síly z obydlí. Zelený čtvrtek bývá nazýván také “čtvrtkem odpuštění”, jednalo se o den, kdy byli kající se hříšníci přijímaní zpět do společenství věřících.
Na Zelený čtvrtek se dle tradice konzumují zelené pokrmy, zpravidla z jarních bylinek, a snídají se jidáše, neboť kdo je snědl, zůstal zdravý. Neměli byste také nic půjčovat a s nikým se hádat, za odměnu se vám pak budou hádky vyhýbat a najdou si k vám cestu peníze. Zatřesete-li před rozedněním stromy, urodí prý více ovoce.
Velký pátek
Velký pátek je připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Přibližně ve tři hodiny odpoledne, kdy mělo k události dojít, se v kostelích slaví mše svaté. Písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. Lidé se chodívali před východem slunce omýt v potoce, což je mělo ochránit před nemocemi. V tento den by se nemělo prát prádlo, neboť lidé věřili, že by se namáčelo namísto ve vodě v Kristově krvi, a nemělo by se ani pracovat se zemí, nebo půjčovat věci. Pověsti říkají, že se na Velký pátek otevírají poklady a dějí zázraky.
Bílá sobota
Bílá sobota se nese z křesťanského hlediska ve duchu smutku, ticha a rozjímání. Jedná se o den, kdy ležel Ježíš v hrobě, proto se ani nekonají žádné bohoslužby. Po západu slunce však začínají Velikonoční vigilie tzv. Velká noc, tedy noc, kdy vstal Ježíš z mrtvých. Na Bílou sobotu se rovněž vracejí zvony z Říma. Z hlediska tradic se například pekl chléb, podplamenice a hnětýnky, může se začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.
Boží hod velikonoční
Boží hod velikonoční je ve znamení Zmrtvýchvstání Páně. Slaví se mše svaté a vše má slavnostní atmosféru. Po půstu se může opět začít jíst maso, proto se na Boží hod připravovaly k obědu bohaté masové pokrmy. Pokrmy se nosí do kostela k posvěcení. V tento den je zvykem péct mazance a beránky a připravovat pomlázky na Velikonoční pondělí. Dle církevního kalendáře právě na Boží hod velikonoční začínají Velikonoce a končí svatodušními svátky – letnicemi (tedy po 50 dnech).
Velikonoční pondělí
V dnešní době lidé slaví především Velikonoční pondělí. Z křesťanského hlediska vrcholí oslavy Zmrtvýchvstání Páně. Toto pondělí je nazýváno též Červené. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, odříkávají a zpívají různé velikonoční koledy, aby si vykoledovali vajíčka. Ženy a dívky mají být pošlehány čerstvými pruty, aby zůstaly svěží a zdravé. Přijde-li koledník po dvanácté hodině dopolední, dívka ho může polít vodou. Na přestupný rok chodívaly koledovat ženy a mohly muže náležitě vyplatit. Takže letošní rok je, děvčata, náš. I když bohužel z důvodu karantény poněkud omezeně.
Velikonoční týden jsou dny očistné, jedná se o období mnoha zvyků a tradic. Mnoho z toho, co z Velikonoc známe (beránek, kříž, kočičky atd.) má svou symboliku. O tom ale zase příště.
