Vzduch voní jarem a rodí se nový život

V životě je prý jen jedno štěstí – milovat a být milován, řekla francouzská spisovatelka George Sand. Tohle na mě vyskočilo minulý víkend. Nějak mi to utkvělo v hlavě a celý týden se mi připomínalo. Krásně na to navázala i hláška mého Františka, když jsem mu volala a ptala se, kde je… „Jsem u školy ještě.“ Odpovídám, co tam ještě s klukama dělá? „Žijeme,“ zněla strohá odpověď. Tak jsem pochopila, že stojí s partičkou kamarádů a fakt se mu nehodí, že volá máma. O to více jsem se těšila na večer, až zase přijde a bude se chtít přitulit, protože ho nikdo neuvidí, tak to přeci nebude trapné!

Po dlouhé době jsem pátek úplně vypustila. Už ve čtvrtek jsem věděla, že nejsem ve své kůži a je potřeba zvolnit, tělo jasně zavelelo! S tím vždy přichází i obrovská potřeba nasát přírodu a energií z ní, tak jsme vyrazili za krásným teplým víkendem na chatu.

Pejska jenom na zápůjčku

Cestou jsme plánovali, že se stavíme podívat u naší tety na štěňátka. Samozřejmě byla jistá obava, aby si František nechtěl jedno vybrat, a tak jsem se opatrně předem zeptala… „Já bych chtěl pejska, ale aby nebyl náš, abychom se na něho mohli jezdit dívat a hlídat ho, ale nechci ho mít už doma,“ jasně odpověděl. Jenny pamatoval odmalička a moc dobře věděl, jak moc těžký a náročný byl ten poslední rok. Zároveň si už uvědomuje, že pejsek je prostě obrovská zodpovědnost i starost.

7 trpaslíků! Hledáme srdcaře!

Takže, moje milé ženy, pokud tady mám fakt srdcařky a dobré duše, které by chtěly dát lásku jednomu z těchto sedmi trpaslíků, tak zhruba koncem května budou k předání kousek od nás, u Chrudimi. Ano, je to pouliční směs, ale podle maminky a tatínka to budou velice chytří a laskaví jedinci, kteří hledají stejně laskavé majitele. Ano, budeme si vybírat, jen tak někomu je nedáme. Kdybyste měla některá zájem, klidně mi napište a já propojím dál. A osobně se přijedu podívat, že jdou do těch nejlepších rukou!

Zasadit život

Neděli jsme jako tradičně před odjezdem zakončili u babičky a dědy, kde František sice moc dlouho neposedí. Když se ale najde téma, tak s otevřenou pusou rád poslouchá příběhy. Občas ty dědovy o tom, jak vyrůstal za války a jak si s klukama hráli v lese a hledali zbraně a jak to bylo nebezpečné. Babička se mu s tou největší láskou snaží vždy předat něco tak obyčejného a přitom tak důležitého. Před 14 dny vybrali semínka, dali naklíčit a tento víkend Františkovi ukazovala, jak krásně vše roste, takže za pár dní společně budeme sázet na zahrádku. Protože jestli má někdo spotřebu okurek na kila, tak je to právě on, tak ať také ví, co je s tím práce.

Nastartovat se

Sluníčko za okny, kvete jaro, ve vzduchu láska! Začíná to nejkrásnější období, tak si ho pojďme náležitě užít moje milé!

Foto: se souhlasem Evy Čejkové