Nemít nic na práci, jen tak lelkovat, bez programu co se bude dít. Zkrátka se nudit. Kdy se vám to naposledy povedlo? A co teprve, kdy jste tento stav umožnili dětem? Chápu, máte strach, že budou zlobit, ale občas jim i sobě nudu dovolte. Protože se duševně nakopnete a zlepšíte myšlení.
Nudě se nelze vyhnout o nic víc než jakémukoli jinému duševnímu stavu, dobrému nebo špatnému. Studie ukazují, že úroveň nudy stoupá v dětství, vrcholí v rané dospělosti a poté klesá, až kolem 50 let se opět častěji navrací. Ve středním věku je stále přítomna, ale není tak výrazná. Co se týče ročního období, je to právě léto, které nám stav nudy dovoluje a nabízí nejčastěji. Děti mají prázdniny, dospělí více volna a dovolených, teplé počasí unavuje, dny jsou dlouhé a času víc. Ale i přes to si ji nedopřejeme. “Nudit se” je zkrátka spojeno s něčím negativním- nejsme efektivní, nemáme zážitky, působíme nezajímavě. A tak nudu rychle zaženeme a den napěchujeme hromadou aktivit. Nebo tu chvilku, kdy čekáme a nemáme co dělat, vyplníme sjížděním sociálních sítí, konverzací a životem v online světě. A mozek si opět zhluboka povzdechne “Zas ani chvilka volna”. Váš mozek právě mohl dostat zdravotní pauzu a má smůlu. Co to protentokrát udělat jinak. Nudu si užijte a to samé dopřejte i vašim dětem. Protože v tu chvíli se nejlépe regeneruje náš mozek. Když mu to dopřejeme, vrátí nám to, jak nejlépe umí.
Velký benefit nudě připisuje neuropsycholog Elkhonon Goldberg: “Bez nudy by lidé neměli chuť na dobrodružství a hledání novinek, které z nás dělají to, kým jsme – inteligentní, zvědaví a neustále hledající další nové věci. Hledání novinek znamená nespokojenost se status quo, stávajícím stavem, a ochotu zpochybnit zavedené myšlenky a postupy.”
Nudím se, tak si vezmu mobil
Dřív jsme „sami se sebou“ byli několikrát během dne, třeba při čekání u lékaře nebo cestou v tramvaji. Dnes většina dospělých při čekání na semaforu vytáhne do 4 vteřin mobil. „Místo abychom nechali náš mozek odpočívat, pociťujeme nudu a okamžitě saháme po digitálním rozptýlení. Naše mozky nemají čas informace zpracovávat a prožitky reflektovat. Dopřejme si o dovolené chvíle zdánlivé nudy – uděláme tak nejvíc pro své duševní zdraví i produktivitu v práci, až se z dovolené vrátíme,“ doporučuje psycholožka Šárka Miková, autorka unikátní teorie osobnosti zvané Teorie typů a také autorka několika publikací (nejnovější se jmenuje Milovat nestačí). „Náš mozek nutně potřebuje chvíle, kdy jsme bdělí, ale neděláme nic cílevědomého, na nic se nesoustředíme. Právě tehdy se v něm aktivuje síť tzv. bazální mozkové aktivity, díky níž může průběžně zpracovávat informace – aby se nepřehltil – a reflektovat prožitky, abychom neztráceli kontakt sami se sebou.
Nejde ale jen o to, že mozek ve chvílích nicnedělání regeneruje, aby se mohl lépe soustředit a myslet. Mnohem důležitější je, že ve chvílích aktivace sítě bazální mozkové aktivity automaticky reflektujeme své prožitky a propojujeme je s našimi dosavadními zkušenostmi a hodnotami. To je naprosto zásadní pro naše celkové duševní zdraví,“ vysvětluje důležitost nudy psycholožka. Je tu ještě jeden důvod, proč nudu nezahánět. Vyhnete se závislostem. Jak to? Aby lidé nudu zahnali, snaží se rozptýlit sociálními médii, nebo ještě hůř, ukázalo se, že nuda je také faktorem nezdravého stravování, stejně jako užívání cigaret, alkoholu a drog. Zahánění nudy vede k závislostem. Mnohem lepší je na zmíněné zaháněče nudy zapomenout a chvíli sám sebe poslouchat. A nudit se.
Proč se nudit a dopřát ji i dětem?
Uspořádáme si své myšlenky
Během volného přemítání dáváme informacím, událostem a prožitkům význam a začleňujeme je do plynulého toku našeho života, aby se ve formě vzpomínek vynořily, až je budeme potřebovat.
Přijdou kreativní nápady
Když mysl volně bloumá, přicházejí tzv. aha-momenty – odhalují nečekané vazby mezi věcmi, jež spolu na první pohled nesouvisí. Vyřešíme tak dosud neřešitelný problém, příp. dostaneme kreativní nápad.
Rozvíjíme sebeuvědomění
„Být sám se sebou je důležité proto, abychom si uvědomovali, co prožíváme a jak se vlastně máme. Jen v takových chvílích můžeme vnímat své tělesné počitky a propojovat je s našimi emocemi. Díky sebe-uvědomění se tak ukotvovat sami v sobě, rozumět, kým vlastně jsme, co je pro nás důležité, jaké jsou naše hodnoty. To je klíčový základ nejen pro zdravé vztahy, ale v dnešní době také odolávání negativním vlivům sociálních sítí,“ zmiňuje zkušená psycholožka Šárka Miková.
Rozvíjíme seberegulaci
Díky sebe-uvědomění můžeme efektivně ovládat naše emoce i chování. Naučíme se lépe rozpoznávat, kdy nám přestává být dobře, a můžeme to včas řešit. Prostřednictvím vnímání souvislostí mezi našimi tělesnými počitky a prožívanými emocemi snadněji nacházíme cesty, jak se ve chvíli rozrušení uklidnit – např. dýcháním, díváním se do zeleně, posloucháním zpěvu pátků, tělesnými dotyky či povídáním s jinými lidmi. Můžeme se naučit také celkově lépe ovládat své impulsy, zaměřit a udržet pozornost, využívat svou vůli, dokončovat aktivity apod.
Doporučení: Až budete plánovat svůj i dětí dovolenkový čas, nezapomínejte na to, že především váš mozek si potřebuje odpočinout. Proto zahrnujte do svých plánů procházky v přírodě, při kterých budete koukat do zeleně. Nechte děti bez mobilu a pokynů, co mají dělat na zahradě, v pokojíčku, ať si samy vymyslí program. Kávu na terase si vychutnejte bez toho, abyste přitom koukali do mobilu. Pracujte na zahradě, dopřejte si běh bez sluchátek, v autobuse či autě se jen tak dívejte z okna, na lehátku u vody jen tak sledujte mořské vlny, nebo se posaďte na balkon a nic nedělejte. A nechte to prožít i své děti. Nebojte nebude to dlouho trvat.
“Protože když nemáme neustálé vnější stimuly, začneme používat svou představivost a přemýšlíme jinými způsoby.” uvádí ve svých knihách a studiích mozku neuropsycholog Elkhonon Goldberg. Náhlý nápad, který vás doteď nenapadl. Nejlepší nápady a řešení situací přichází právě během nudy a nudných činností.
Autor/zdroj: Petra Kubalová, profesionální life koučka
Foto: Pexels.com/ Autor fotografie: Marcelo Chagas
