Chci to hned, včera bylo pozdě! Možná vám někdy někdo řekl, že na něco moc tlačíte, moc to chcete a držíte se toho jako pitbull, dokud to nedostanete. Jak ta situace ale dopadla? Dostali jste to, co jste snažili “urvat” za každou cenu? Většinou to tak není. Jak získat to, co chci a jak se odnaučit “nátlaku” nám prozradila mentorka Veronika Navarro.

“Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí,” Dalajlama

Tlačíš, tlačím, tlačíme

Když něco chceme, musíme něco udělat pro to, abychom to dostali. To ale ovšem neznamená, že budeme tlačit a začneme postrádat lehkost a uvolněnost. “Lidé na věci tlačí často z toho důvodu, že si nejsou pevní sami v sobě. Mnohdy si se silou dosáhnutí něčeho spojujeme svoji sebehodnotu. Tímpádem je moc a hodnota odvislá od toho, čeho dosáhnete. A tak pak není divu, že často lidé tlačí na dosažení čehokoliv,” konstatuje mentorka Veronika Navarro z www.verunity.cz. Zkuste se rozpomenout, kdy jste zaznamenali někoho, jak velmi na něco tlačí. Jaké jste z toho měli pocity? Negativní anebo nepříjemné? Ano, tak přesně za těchto pocitů, nic hezkého nemůže být uskutečněno a úspěšně dokončeno.

Foto: se souhlasem Veroniky Navarro

Když to nejde silou nepůjde to větší

Věci či cokoliv jiného urvat za každou cenu nejdou, nebo pouze částečně. Život nefandí odporu a tlaku. Nic v přírodě nefunguje tímto způsobem a ani my lidé na to od přírody nejme nastavení. Když se o něco snažíme a tlačíme, jsme  v odporu k tomu, co je teď. A k čemukoli jsme v odporu, to zůstává. Je třeba nejdřív uznat, že věci jsou, jak jsou – přijmout zodpovědnost za to, jak jsou. Ne je přijmout a schválit, ale pouze uznat a uvidět, že to je, jak je. Přestat tomu tvořit vnitřní odpor. Pak se lze pohnout dál, protože už to nové, co chci, nechci z odporu a úniku odtud, kde jsem (pozice oběti). Najednou ale uznávám, že věci jsou, jak jsou, nekladu jim odpor a vědomě se rozhoduji mít to jinak. A to je pozice tvůrce. Z čehož jasně plyne, že silou a ještě větší silou prostě nic v životě nejde. Začněte měnit svá vnitřní nastavení.

Ale já netlačím, přece

Říkáte si, že přece vy nepatříte mezi ty osoby, které na všechno moc tlačí a o vše usilují s velkou silou. Zkuste si přečíst následující řádky a zjistit, jak na tom doopravdy jste. To, že moc tlačíte poznáte snadno – jste z toho unavení, vyčerpává vás to, stojí vás to mnoho úsilí, energie a myšlenek, ale i mnoho obav a strachu, že to nevyjde a zhroutí se vám svět. To vše jsou známky toho, že kladete vnitřní odpor, jste ve stavu rezistence, ve stavu oběti místo ve stavu tvůrce.

Foto: Unsplash

Přiveďte si do svého života lehkost

Chcete si tvořit svůj vlastní život v radosti a lehkosti. Začněte hned s lehkostí. “Lehkost jako taková je pocit, že můžu, místo musím. Naše hlava se nám často snaží namluvit, a mnoho okolností to i potvrzuje, že věci musíme dělat. Když nebudu dřít, když se nebudu snažit, když to nezvládnu atd. Je velmi důležité změnit úhel pohledu. Reálně nemusíme opravdu nic. Když se rozhodnete, že si lehnete a už se nezvednete, tak to tak prostě bude. Cokoliv co děláme, je naše svobodná volba. Nemusíme nic. Cokoliv co děláme vychází z toho, co a jak jsme se naučili , jaké máme vzorce a přesvědčení. Ta lze postupně změnit tak, aby nám sloužila místo, aby nás svazovala. Díky tomu pak časem budeme vědět, že můžeme, ale nemusíme, že nemusíme, ale že můžeme, “ radí mentorka Veronika Navarro.

Uvědomte si, že cokoliv co děláte, je jen a jen vaše volba, i když jsou na to navázání další lidé a povinnosti a závazky ( i to je mít a udržovat je vaše volba). Je třeba změnit vnitřní postoj z toho, že cokoliv děláte, vám určuje společnost na to, že  si vybíráte, co z toho si převezmete a co ne, na vás je, jak se zařídíte. Pozorujte se v průběhu každodenních dnů, zda to, co děláte, vás unavuje, tlačíte anebo je v tom těžký pocit, versus co vám dělá radost a máte tam pocit lehkosti. A tu je nutné následovat. Tím postupně do života dostáváte lehkost, svobodu a pocit, že se můžu nadechnout, a to i v situacích a věcech, které dřív působily těžce, ale protože jsem za ně tímto způsobem převzala zodpovědnost, a protože už vím, že jsou mou volbou, už jim nekladu takový odpor, a tedy je v nich lehkost.

Pozor, ale nepleťme si ale lehkost s apatií a se ztrátou zodpovědnosti. Naopak právě svoboda a pocit, že můžu, přichází se stejně velkou zodpovědností a jedno bez druhého nejde. Často si to zaměňujeme. Ale člověk, který je líný, pohodlný a vyhýbá akci, který si stěžuje nebo vyhledává pouze a jen komfort a příjemné situace, se ve skutečnosti vyhýbá zodpovědnosti.

Tip mentorky Veroniky Navarro:

Chcete se odnaučit tlačit na věci? Začněte pozorovat, kde tlačíte a proč, kde chcete utéct ze situace, ve které jste teď, proč ji nechcete vidět, uznat, kde nepřebíráte zodpovědnosti za sebe, kde přenášíte svou moc na okolnosti, místo abyste si uvědomovali, že právě vy tvoříte vše okolo. Ptejte se sebe a pozorujte.

Foto: se souhlasem Veroniky Navarro, Unsplash

Autorka: Veronika Navarro

Tagy:
1 Komentář

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account