312

Kam chodí ŽENY s.r.o. na sladké dobroty? Do domácí pekárny Hanky Šemíkové!

Původně vystudovala diplomacii, dnes ale vlastní domácí pekařství v Praze, kam všechny ŽENY s.r.o. denně chodíme na sladké dobroty a také dobít energii. A nutno říct, že se nedobíjíme jen cukrem.  
Kde se ve stěží padesátikilové ženě, která denně vstává ve čtvrt na šest ráno, bere v pozdním odpoledni tolik energie, že z jejího domácího pekařství v Karlíně odjíždím nabitá jak po týdenní dovolené, pochopím sotva si spolu sedneme ke stolu. Hana Šemíková dělá, co ji baví a je to znát z každého gesta, pohybu, kterým mi nakládá na talíř tvarohový dort, z každého slova, které řekne … Když se směje, že je „postižená pečením“, odpovídám, s pusou plnou dortu, že je „postižená správně“. Přestože sladké miluju, těžko si vzpomenu na dort, jehož chuť jsem si dokázala přesně vybavit ještě několik dní poté, co jsem ho snědla. U toho z Hančiny pekárny tomu tak je a než vypisovat plejádu superlativ, stačí prostě říct, že byl … jednoduše dobrý. Jednoduše dobrý je i její obchod (a nejen proto, že to má v názvu, byť anglicky), ale i její přístup k podnikání, v němž se neskrývá žádná hluboká filozofie, ale prostý – a dnes tolik nedostatkový – selský rozum. Podle Hanky je to v životě totiž tak, že když člověk dělá to správné tím správným způsobem, nezakládá byznys kvůli zbohatnutí, nechá se vést intuicí a dokáže se aspoň zamyslet, když přijde krize, nemůže neuspět. „Problém většiny lidí je, že si cestu snaží nějak probojovat, místo toho, aby si uvědomili, že věci, které se dějí, jsou buď ta správná, nebo naopak špatná cesta. Stačí jenom být k nim otevřený a umět na ně patřičně reagovat. Nebýt netrpělivý. A smířit se s tím, že podnikání je aspoň v začátcích náročná práce trvající denně přibližně jednou tak dlouho než klasická pracovní doba,“ dodává.
Od turistiky ke koláčům
Hanka vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Zkusila si práci v bance a pak na řadu let zakotvila v oboru konferenční a incentivní turistiky (turistika za odměnu). Práce v cestovním ruchu jí mimo jiné umožnila okusit nejlepší věci, které tenkrát byly dostupné v České republice. Hodně jich mělo nálepku luxusu, ve skutečnosti ale nijak zapamatovatelně nechutnaly. Navíc pod tíhou potřeby „být světoví“ se z Čech absolutně vytratila klasika, která nás naopak mohla skvěle reprezentovat – kynuté koláče, bábovky, frgály. Pečení Hanku bavilo odmalička. Přestože sny o vlastní kavárně nebo cukrárně měla, pod tíhou každodenních povinností zůstávaly dlouho zastrčené kdesi vzadu v hlavě. Všechno se změnilo po mateřské dovolené a po rozchodu s manželem. „Najednou se mi změnil život a moje tehdejší práce přestala dávat smysl,“ svěřuje se. Rozchod ji přiměl konečně se nad sebou pořádně zamyslet, uvědomit si, co v životě chce a nechce. „K mému rozhodnutí nakonec přispěla i finanční krize. Práce v oboru bylo méně a peněz také.“ Ačkoliv z kostýmu do zástěry je skok jako hrom, Hanka začínala postupně. Když našla provozovnu, pořád ještě na částečný úvazek pracovala. Teprve když mezi svými známými objevila investora, dala turistice sbohem a začala podnikat. Nejprve se zaměřila na to, co sama nejvíc milovala a co v Česku chybělo, například už zmiňované frgály. Pekla sama s kamarádkou, někdy vypomohla rodina a přátelé. Každou dobrotu se učily tak dlouho, dokud nejen že výborně chutnala, ale také vypadala. Její domácí pekárna původně fungovala jen jako internetový obchod s dovážkou. Objednávali si jednotlivci i firmy. Přestože o jednoduše dobrých moučnících se všude mluvilo a lidem chutnaly, ekonomicky je podnikání v pekařině a cukrařině během na dlouhou trať.  Svůj sen – pekařství coby kamenný obchod  – si tak Hanka splnila až loni na podzim po třech letech podnikání.
Můj recept: Na ničem nešetřit
Podstata Hančina byznysu je snadná: dělat věci jednoduše, ale nešetřit na nich. To ostatně platí i pro domácí pečení. „Spousta lidí peče podle toho, co je zrovna nutné doma spotřebovat. Nemáme tohle? Nevadí, dáme tam něco jiného, však ono to nevadí,“ vysvětluje, kde nejčastěji děláme chybu, že výsledky naší práce neodpovídají představě nebo obrázkům v receptech, podle kterých jsme se o ně snažili. Velkou roli v podobě výsledků pochopitelně hraje praxe. Je rozdíl, když tentýž koláč pečete podruhé a když ho děláte posté. Hanka ve své pekárně nabízí primárně věci, které chutnají jí samotné. „Co nemám ráda, neuměla bych prodat,“ vysvětluje svoji politiku. K dostání jsou věci typicky české i zahraniční, třeba muffiny nebo cheesecake. I přes vyšší ceny se zákazníci do pekařství vracejí. Aby ne, když Hanka tráví svým byznysem šestnáct až osmnáct hodin denně a za minimální mzdu. „To jsou věci, na které bych se tento rok chtěla zaměřit. Trávit víc času se synem a také odpočinkem a zařídit se tak, abych platila nejen svoje zaměstnance, ale také sama sebe,“ směje se. A její rada všem ženám podnikatelkám? Když se zaměříte na poctivé produkty, poznají to nejen zákazníci, ale i váš byznys. „Pokud děláte věci správně a správným způsobem, nemusíte se ničeho bát. Pak nejsou problém nejen peníze, ale ani cokoliv dalšího, vše se vyřeší ve správnou chvíli. Život je totiž celkem moudrý a dokonalý systém, jen ho musíme občas poslouchat a nechtít věci za každou cenu,“ uzavírá.

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account