Lidé se stále více snaží žít zdravěji, avšak v dnešní uspěchané době se jedná mnohdy o náročnou disciplínu. Zásadní je vždy kombinace pohybu a správného jídelníčku, což ale neznamená, že musíte naběhat kilometry, trávit hodiny v posilovně a počítat každou kalorii. Pohyb je dobré mít různorodý, výborně našemu tělu poslouží i obyčejná chůze a počítá se každá maličkost včetně úklidu domácnosti. Strava má být vyvážená, k čemuž si dopomůžeme jednoduchou pomůckou – polovinu talíře zaplňte zeleninou a ovocem, čtvrtinu talíře bílkovinami a čtvrtinu sacharidy. Nezapomínejme ani na tuky, ideálně by se měly nacházet přirozeně v potravinách (ořechy, avokádo, olivový olej, ryby apod.).
Půl talíře jako cesta ke zdravějšímu životu
Najít cestu ke zdravějším a udržitelnějším stravovacím návykům pomáhá již přes rok kampaň Půl talíře, jejímž iniciátorem je sdružení Dobré družstvo a spolufinancuje ji Evropská unie. Projekt se snaží především vštípit veřejnosti důležitost konzumace ovoce a zeleniny, aby došlo k jejímu navýšení. Hlavní otázkou letošního roku tedy je: Proč v našem jídelníčku dáváme ovoci a zelenině tak málo prostoru a zpravidla nekonzumujeme doporučených 600 g denně?
Nalezení odpovědi přispěje ke změně vedoucí ke zlepšení celkového zdraví populace. Dle slov Petra Smejkala, hlavního epidemiologa IKEM a člena Kabinetu Ministr zdraví, totiž od roku 1990 značně narůstá výskyt obezity, a to již u dětí a dospívajících ve všech věkových skupinách. „Obézní děti mají pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, což zvyšuje riziko cukrovky, astmatu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, vysokého tlaku i psychických obtíží. Podle Institutu pro měření a hodnocení zdraví kvůli tomu děti přicházejí o téměř 17 let života ve zdraví. To je alarmující. Děti se přizpůsobují prostředí, které jim vytváříme my dospělí – rodiče, učitelé, trenéři i politici. Nestačí jen osvěta, je třeba odstranit překážky k lepšímu stravování,“ upozorňuje odborník.
Více lokálního ovoce a zeleniny do jídelníčku
Jednou z cest, jak navýšit konzumaci ovoce a zeleniny je samozřejmě také její dostupnost, avšak té čerstvé a lokální. Totéž samozřejmě platí i u dalších kategorií potravin, ať už se jedná o maso, mléčné výrobky a další. „Jako pěstitelé vidíme každý den, jak těžké je dostat kvalitní zeleninu a ovoce k lidem v množství, které by odpovídalo výživovým doporučením. Kampaň „Půl talíře“ pomáhá měnit způsob, jakým lidé o jídle přemýšlejí – a to je zásadní. Změna musí přijít nejen od spotřebitelů, ale i ze systému – od školních jídelen přes obchodní řetězce až po politiku daní a podpory zemědělství,“ říká Ing. Jiří Stodůlka, předseda sdružení Dobré družstvo.
Jde to i bez chemie
Součástí dobrého družstva a zároveň realizátorem projektu Půl talíře je Farma Bezdínek, jejíž rajčata jakmile jednou ochutnáte, s radostí je budete „zobat“ místo brambůrků. I když třeba patříte mezi nadšence, kteří si rajčata pěstují na zahrádce či v květináči na balkoně, plody z Farmy Bezdínek si také s chutí dopřejete, protože takové sladkosti mnohdy ani v domácích podmínkách nedosáhnete. A jak je to možné? Farma provozuje největší produkční skleník pro pěstování rajčat v České republice, jenž se navíc pyšní mezinárodní certifikací technologie pěstování bez reziduí pesticidů.
Na ploše 15 hektarů pěstují několik odrůd rajčat v pěstebních žlabech v organickém kokosovém substrátu, který se po ukončení pěstební sezony kompostuje. K zavlažování využívají dešťovou vodu ze záchytných lagun. Pokud se do Dolní Lutyně na Karvinsku vydáte na exkurzi, dozvíte se, že zde nenajde ani stopu po chemii. Proti škůdcům bojují na Farmě Bezdínek aplikací biologické ochrany (například dravých ploštic, parazitických vosiček apod.) a v ukázkové skleníku kolem vás budou létat čmeláci, kteří se starají o opylování. Z hlediska reziduí pesticidů tak místní zelenina naplňuje legislativní požadavky na baby-food či BIO. Ačkoliv je zajímavé Farmu Bezdínek navštívit, nemusíte se obávat, že byste za jejich rajčaty museli podnikat cestu až na Karvinsko. Dodávají totiž své produkty do předních obchodních řetězců po celé České republice.
Farma Bezdínek se ve spolupráci s holandskými kolegy snaží neustále zlepšovat a posouvat, a to jak v oblasti samotného pěstování, tak také v oblasti technologií. Mnohé činnosti již technologie zastanou, například zavápnění vrchní části skleníků na letní sezonu (kvůli přistínění rostli) obstarává nově obří dron, nebo testují umělou inteligenci na detekci přítomnosti škůdců (rozezná druh a množství, podle čehož lze následně aplikovat konkrétní ochranu). Kupříkladu sklizeň však stále je a asi ještě dlouhou dobu bude pouze ruční záležitostí. Celkově na farmě celoročně zaměstnávají 250 lidí, zejména místních, čímž přispívají i ke zvýšení zaměstnanosti v regionu.
Zajímavosti ze skleníku
- na farmě zkoušejí pěstovat také okurky, melouny apod.
- pěstební cyklus je roční, přičemž na jeho konci může mít stonek rajčete délku až 16 metrů
- rajče za týden vytvoří zpravidla 3 listy a květ, proto je každý týden potřeba rostlinu prořezat, vyvázat, probrat; staré listy se po odřezání nechávají na zemi pod rostlinami, kde pomáhají dotvářet mikroklima a slouží jako útočiště pro hmyz
- celkově za jednu sezonu vytvoří jedna rostlina 27-30 trsů s plody
- v produkčním skleníku má každý řádek délku 130 metrů
Něco málo o čmelácích
V blízkosti rajčat jsou ve sklenících umístěny čmelíny, které slouží jako domovy pro tisíce čmeláků zemních. Rajčata jsou samosprašná, avšak čmelák pomáhá jejich opylení tak, že jeho dobývání se do květu způsobí vibrace, díky nimž se přenese část pylových zrn z pestíku na bliznu. Čmeláků je využíváno zejména proto, že na rozdíl od včel si hledá květy v blízkosti svého hnízda. Navíc včely květy rajčat příliš nezajímají, protože neobsahují nektar. Čmeláky přitahuje modrá, proto vchody do jejich úlů mají právě tuto barvu. Čmelíny jsou vlastně kartonové krabice chránící samotný úl, v němž mají čmeláci své útočiště a také cukerný roztok, který jim dodává energii. Letová aktivita čmeláků je řízena za přes Wi-Fi přijímač, který v určitý moment uzavře závoru a čmelákovi je tak umožněn pouze návrat do úlu.
Trocha statistiky
- mezi lety 1990 a 2022 vzrostla míra obezity u dětí a dospívajících o 20 %
- v roce 2050 mohou náklady spojené s obezitou dosáhnout až 11 miliard korun ročně
- komplexní přístup v rámci prevence může předejít až 200 tisícům případů chronických onemocnění souvisejících s obezitou
Inspirace do začátku
Chcete-li začít jíst a žít trochu zdravěji, můžete se inspirovat například několika recepty od Lindy Rybové, ambasadorky projektu Půl Talíře:
Zeleninový salát s kuskusem a pečeným lososem
Zdroj: redakční text, projekt Půl talíře, Farma Bezdínek, www.dataozdravi.cz
Foto: se souhlasem Farmy Bezdínek a Kristýny Solničkové (Ženy s.r.o.)
