Národní screeningové centrum (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) pořádá s lékaři 1. LF UK a VFN v Praze pilotní projekt, v rámci něhož chce vyšetřit na 8 000 těhotných žen. Ty mají v časné fázi těhotenství, nejpozději do ukončeného 13. týdne, podstoupit krevní odběry s cílem odhalit poruchu funkce štítné žlázy. Krevní odběr se bude provádět současně s dalšími krevními testy v prvním trimestru, které standardně podstupují všechny těhotné ženy.
Víte, že štítná žláza má vliv i na vývoj dítěte?
„Autoimunitní zánět štítné žlázy, nejčastější a skrytě probíhající choroba štítné žlázy u žen v naší populaci, byla zjištěna u 8,5 % z počtu 2948 vyšetřených těhotných žen. Tyto ženy byly během gravidity a po porodu bedlivě sledovány a vyšetřovány v pravidelných intervalech. Celkem 6,5 % žen potřebovalo v průběhu těhotenství léčbu hormony štítné žlázy. Pokud by screening nebyl plošný a vyšetřili bychom jenom ženy s rizikovými faktory, tak bychom 69 % žen s tyreopatií nezachytili,“ uvedla MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D. z Endokrinologické ambulance v Nemocnici Havlíčkův Brod. Ta pozorovala nejen maminky, které si v prvním trimestru těhotenství štítnou žlázu léčily, ale později i jejich děti, když se narodily a vyrostly do věku šesti až devíti let.
Významné rozdíly v intelektovém výkonu těchto dětí, ve srovnání s dětmi, jejichž matky měly štítnou žlázu zdravou, lékařka Špitálníková nezaznamenala. Obě skupiny dětí podaly v souhrnu průměrný výkon. Z průzkumu nicméně vyplynulo, že pokud se těhotná žena začala léčit včas, intelekt dítěte ovlivněn nebyl. Pokud se však neléčila, děti měly vývojovou poruchu učení nebo pozornosti, upozorňuje MUDr. Špitálníková.
„Vyvíjecí se plod je přibližně do 16. týdne těhotenství závislý na přísunu hormonů štítné žlázy od matky. Tyto hormony jsou přitom zásadní pro jeho správný vývoj a nedostatek je navíc spojen s řadou těhotenských komplikací. Například riziko potratu v prvním trimestru je u žen s neléčenou poruchou štítné žlázy až třikrát vyšší,“ doplnil MUDr. Patrik Šimják z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Praxe v ordinacích však ukazuje, že aktivní screening formou plošného dotazování na rizikové faktory provádí jen menší část gynekologů. V Česku přitom podle odborníků uniká diagnóze nejméně 50 % žen, které mají v laboratorních testech na funkci štítné žlázy odchylky. Podle Národního registru rodiček se počty porodů v posledních letech zvyšují. Zatímco v roce 2002 evidoval Národní registr rodiček 91 534 porodů, v roce 2017 jich bylo již 111 729 (o 22 % více než v roce 2002).
„Těhotné mohou trpět poruchou štítné žlázy, která se ještě neprojevila průvodními příznaky, ale díky vyšetření lze prokázat, že porucha může být závažná a štítná žláza není schopna dodávat plodu dostatečné množství hormonu tyroxinu. Toto testování nyní probíhá na základě určitých rizikových faktorů ženy, ale naším cílem je objektivně zhodnotit, zda je efektivnější a reálné provádět screening u všech těhotných. Proto se plánuje pilotní projekt, v rámci něhož se vyšetří 8 000 těhotných žen. Na základě výsledků tohoto projektu zhodnotíme vhodnost zavedení tohoto plošného screeningu a jeho efektivitu a navrhneme způsob, jak plošný screening implementovat do stávajícího systému zdravotní péče v ČR,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., vědecký sekretář České endokrinologické společnosti ČLS JEP.
„Všechny ženy, které plánují těhotenství a mají některý z rizikových faktorů poruchy funkce štítné žlázy by měly být ideálně vyšetřeny ještě před těhotenstvím, nebo alespoň časně po otěhotnění. Naší snahou je zařadit vyšetření štítné žlázy mezi povinná vyšetření, které se provádí v prvním trimestru u všech těhotných žen,“ doporučuje MUDr. Šimják. Pokud jsou vyšetřovány pouze ženy s rizikovými faktory, unikne pozornosti důležitá část těhotných s významnými změnami funkce štítné žlázy. Rizikových je přitom až 50 % těhotných žen.Zavedení plošného vyšetření by zvýšilo záchyt žen s poruchou funkce štítné žlázy.
Foto: Shutterstock
Tagy:rodičovství zdraví
