U mé dcery se to oběvilo před měsícem a snaží se stím bojovat. Je těhotná, čeká své třetí dítě. Máte své zkušenosti? Víte jak na to aby se záchvaty neopakovali. Napište je prosím.
 

Panická porucha

Příznaky
Charakteristické příznaky (záchvatu)

Příznaky vegetativního dráždění
Tachykardie
Pocení
Tremor
Sucho v ústech
Svírání v oblasti hrudníku
Zvracení
Zrychlené dýchání
Závratě
Napětí ve svalech
Sevření hrdla – knedlík v krku
Zvýšení krevního tlaku

Ostatní příznaky

Obtížné dýchání
Pocity na zalknutí
Nausea nebo břišní nevolnost
Pocity derealizace
Depersonalizace
Návaly horka nebo chladu
Třes
Strach ze smrti, z vážných nemocí, strach ze strachu
Strach z míst, kde postižený prožil jakoukoliv ataku (spouštěcí faktory)

Příčina
Podle behaviorální teorie jde o naučené chování. Jde o relativně trvalý sklon k interpretaci různých tělesných příznaků, které jsou projevem stresové reakce jako příznak hrozící katastrofy. Pokud jsou tyto příznaky brány jako hrozba (např. bolest na hrudi – mám infarkt) nastává stav napjatého očekávání. Spouští se reakce útok nebo útěk, tím dochází k zesilování původní reakce. Navíc pacient začne zrychleně dýchat, tím dochází ke změně vnitřního prostředí a znovu k zesílení původních příznaků.
Stavy, které mohou imitovat panickou poruchu

intoxikace psychoaktivní látkou (amfetamin, kokain, kofein,…)
odvykací symptomy (alkohol, barbituráty)
afektivní porucha
schizofrenie
somatoformní poruchy
generalizovaná úzkostná porucha
prostá a sociální fobie
tělesná onemocnění (skutečný infarkt myokardu, hypoglykémie, feochromocytom, hyperparathyreoideismus, prolaps mitrální chlopně, arytmie, koronární nedostatečnost, dráždivý tračník, cholecytolithiáza, tetanický syndrom, migréna,…)

Léčba
Porucha se léčí buď psychoterapií – kde jsou vhodné satirovská transformační systemická terapie či kognitivně-behaviorální psychoterapie, nebo pomocí psychofarmak, kde se používají antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI (např. venlafaxin) a k akutnímu zvládání úzkosti vysoce potentní benzodiazepiny (alprazolam, klonazepam). Výjimkou nejsou ani antipsychotika (sulpirid) atp. Často se k léčbě používá kombinace antidepresiv, antipsychotik a léků aktuálně snižujících úzkost (bromazepam).
Doba léčby
Záleží na mnoha faktorech – prostředí, stresu postiženého během života, podpoře v okolí, také na celkovém zdraví. Dlouho neléčená panická porucha se může s postiženým táhnout celý život, obvykle se však léčí několik let, výjimečně pak jen pár měsíců.
Jak to může dopadnout
Neléčená panická porucha se může natolik zhoršit, že může vyžadovat hospitalizaci. Proto je nutné vždy vyhledat psychiatra, který vám může přinést velkou úlevu pomocí terapie nebo antidepresiv (kombinace těchto dvou věcí se ukázala jako velice účinná při léčbě této poruchy).