Zdravíčko,
Pohodlně se usaďte do SEDÍCÍ SOCHY (nohy v pravém úhlu) a nebo ještě lépe, dejte si nožky do vyšší pozice, než je Vaše sedací ústrojí, ať si odpočinou. Přejí všem pěkné čtení:
Jeden příběh, který se udál přesně (14. 6. 2018), tedy vyprávění pod číslem 44, aneb jak vám Projekt E. V. Č. A …. pomáhá za pochodu, obohacuje a prospívá. Hrajeme golf a kolega ve flightu se ptá na něco z pravidel, jestli to je dobře, odpovídám a k tomu dodávám, že ještě můžeme řešit záležitosti kolem fyzioterapie, tomu též rozumím. Hned se chytne druhý hráč a reaguje: “S těma mejma kyčlema toho asi moc nepůjde, co?” Odpovídám: “Na to je pohybová pozice TANEČNÍK, jako dělaná a ještě přidáme KARPÁLY, ať to je komplet efektivní. Na devítce máme občerstvení, tak to zvládneme tam”. Dojdeme do stanu za 9.greenem. Vysvětluji DÝCHÁNÍ, STOJÍCÍ SOCHU a TANEČNÍKA S KARPÁLY – toho rovnou aplikujeme. Po minutě už se nám ztuhlost uvolňuje a i prokřupává, jako na mobilizaci. Marek, ten první ve flightu to pozoruje a říká, že to potřebuje jeho dítě, sděluji mu, že to je můj cíl = E. V. Č. A …. do škol. A třetí ve flightu, bývalý závodní hráč basketbalu, jen pozoruje a mlčí. Ale cítím, že jej to též zaujalo. Jen prozatím zůstává bez reakce. Však já si počkám. Jsme o 6 jamek dál, koukám na Honzu, toť ten třetí ve flightu a vidím, jak stahuje ramena a lopatky a říkám: “Praktikuješ DÝCHÁNÍ, viď, že to je skvělé?” A on: “To vidíš, jo? Slušnej pozorovací talent máš. Dělám, máš pravdu a je to fakt dobrý. Jen já měl ten úraz, víš a …”,, ani jej ne-necháván dokončit větu (o kotníku již mluvil), je to zbytečné, vidím kde není srovnám a je jeho slabina a proč tedy ty úrazy od předkolenní směrem dolů. Má extrémně propnutá kolena, správně mají být = nad patou/ kotníkem. A on je má za patou, proto chybí prokrvení nohou, potřebná energie, od kolen směrem dolů. Sundám bag z ramen, přikrčím se a dám mu ruce na kolena, naviguji jej: “Teď je povol, ještě krapet, výtečně a už jen tlač palce do země. Co ty na to? Lepší, viď?” Usměje se a odvětí: “Souhlasím.” Pokračujeme ve hře. Ještě pár jamek zbývá. Čas od času na něj po očku kouknu a vnitřně se tetelím blahem, jak šiřím fyzio blaho a funguje to, které k tomu vytváří dobré vibrace na duši, což z lidí cítím a do psychiky to zapadá, jako části puzzle a většina osob se hned i veseleji usmívá a tváří. A co je hlavní, že když se to řádně naučí on, předá to dalším a ti též….
A to je to, co jsem si přála já.
Mít práci, která má zpětnou vazbu, bez potřeby pomůcek, půjde praktikovat kdykoli, kdekoli a v čemkoli. A tím pádem to mohu učit i v důchodovém věku, a že to jednou přijde :).
Ale ještě zpět do příběhu: dojdeme do klubovny, sedíme u jídla a Honza
se rozpovídá o tom, jak ho to zaujalo, dávám mu vizitku a ještě sděluji,
že mohu zaškolit i třeba lidi v jeho firmě atd. Říká, že se určitě ozve. Začínáme jist, podívám se pod stůl a vidím, kde má nohy – klasika – zkřížené a pod židlí. = Tento ZLOZVYK, který se rozmohl, nutno postupně (z)likvidovat!
Odložím na chvilinku příbor a jen vysvětlím SEDÍCÍ SOCHU, kdy se paty dají pod kolena a nohy od sebe na šíří boků, to k jídlu stačí a pokračujeme v konzumaci výtečné číny. Po chvilce dorazí Miloš, toť ten, kterého jsem
ve stanu učila TANEČNÍKA S KARPÁLY, druhý hráč z flightu.
Dosedne na židli a Honza mu po pár vteřinách sám od sebe říká: “Sedíš špatně, vysuň ty nohy z pod židle, já už školení dostat, tys chyběl,
je to výborný, viď?” A já se začínám vnitřně vznášet. A není to jen tím,
že se jmenuji Vorlová. Jen víc takových rychlo chytlavých učenců, je vidět,
že sport na vysoké úrovni v mládi, mu zanechal to podstatné: rychle se učit čemukoli řádnému. Hned mám pocit, že je na světě krásněji”. Děkuji.
S úctou Wanda Vorlová. Na další počtení si počkejte do 10. 4. 2020.
