Hubnutí po dětech: Jak se nevzdat a dosáhnout svého cíle
Kdysi dávno jsem byla víc než baculatá, zamakala a zvládla jsem zhubnout 40kg. Po dvou dětech mám bohužel 20kg zpět a teď? No teď se jich přece pokouším znovu zbavit.
Jsem srábek a nemám na to nervy, takže tělocvična nepřipadá v úvahu. Navíc na něco takového nemám ani hlídání a tudíž ani čas. Nechala jsem si od přítele vytáhnout rotoped. Ale zjistila jsem, že i na rotopedu se dá pajdat. 😀 Bohužel mi to s ním neklaplo, kvůli operovaným kolenům, a dělá mi to bolestivé problémy a tak jsem přešla na cvičení břišního svalstva, stehen a všeho, co jde.
Teda po dvou dětech, a porodech, mám při cvičení dojem, že mě veškeré břišní svalstvo opustilo. A pokud tam někde je, tak ve chvíli, kdy vycítí, že se jde na věc, se někam schová a dělá, že tam není. Takže první cviky vypadali spíš jako epileptický záchvat, než nějaké cvičení. Štěstí, že sousedi jsou daleko a nevidí do oken, protože zahlídnout mě někdo, mohlo by je to vyděsit k smrti a nebo by nabyli dojmu, že nutně potřebuji lékařskou pomoc. A nakonec následovalo několika minutové rozdýchávání té “obrovské” námahy, kdy jsem po prvních 20minutách měla spíš dojem, že jsem právě doběhla maraton. A přitom stačilo ležet na zádech a používat svalstvo.
Na stehnech jsem objevila svalstvo, o kterém jsem kdysi slyšela, ale nevěřila jsem, že bych ho i já mohla mít. A ruce? No to snad nezmiňuju, jen jsem nikdy nevěřila, že třeba jen hlášení se ve škole, může být tak náročné.
Ale teď k věci. 30ti denní výzva je z čtvrtiny zamnou a výsledky nikde. A to už moje cvičení vypadá trochu lépe. Dokonce zvládám u cvičení normálně dýchat a nefunět jak právě skolená bachyně. Syn už pochopil, že když maminka lehne na zem, není to povel k tomu, aby po mě skákal. Tak kde sakra dělám chybu? Těžko říct. Ale váha dolů neklesá, obvod pasu zůstává stejný a moje pozadí je jak dva kmínky, ale tak 100letých dubů.
Díky bohu, vůli mám pevnou, a proto se každý den dokopu k tomu, jít a opravdu cvičit.
A samozřejmě k redukci váhy náleží taky nějaká ta zdravá výživa. No světe div se i to přežívám, jediné co fakt nedávám je pití obyč vody. Ta naše mi prostě nechutná a tak raději černý čaj.
Ale neztrácím naději, cvičit budu tak dlouho dokud na to nepojdu, nebo dokud neshodím těch mých 20kg, či více.
Maximálně budu jako Halina Pawlovská, celý život diety a když budou bez úspěchu, udělám si pořad o vaření.
Tak se nestyďte a přidejte se, podělte se. 😉
Zdroj foto: Pixabay.com
