113

Tak to je otázka, kterou by si měl v současné době položit každý z nás. Nejlépe každý den.
„ Mějme však na paměti, že se účastníme dramatického závodu o čas, který v dějinách lidstva nemá obdoby. V sázce je budoucnost lidstva na této planetě.“ Stanislav Grof
Ještě nikdy ve vývoji lidstva nebyl člověk, tak  silně vystaven působení syntetických látek kolem sebe jako dnes. V ovzduší, v jídle, v lécích, v oblečení, ve věcech každodenní potřeby. Údajně za posledních sto let lidé vyrobili dvacet pět miliónů nových látek. Samozřejmě, že syntetických.
Jde o jedy?
Nemusím mít před ani za jménem titul, abych nevěděla, že záleží  na tom, jak dlouho jsme takovýmto látkám vystaveni. První kontakt nás asi nezabije, ale my dnes mluvíme o dlouhodobém působení syntetických látek na člověka.
Umělé látky se v nás a v našich dětech po léta ukládají a s tím si naše tělo už neporadí, byť má velké schopnosti regenerace.
Tělo tohle bez naší vědomé pomoci nezvládne.
Svůj život má každý z nás ve svých rukou. Jen chudáci děti jsou odkázané na nás, dospělé.
Ve své nové knize Jak přežít dobu jedovou? autorka píše o koktejlovém efektu těchto látek. A to je problémem, který se dotýká každého.
Včera jsem si v Ústí nad Labem koupila knížku, ze které dnes čerpám. Autorkou je profesorka Anna Strunecká. Její předchozí knihy mají své místo také v mé domácí knihovně a všechny  mohu jen vřele doporučit.
Tři sta padesát stran jsem dychtivě a se zájmem přečetla za jeden večer. Vzhledem k tomu, že mi je téma knihy profesně blízké, šlo to jako po másle. S paní profesorkou se ztotožňuji a souhlasím s jejími názory. Na youtube  sleduji i její přednášky. Považuji ji za odborníka na svém místě a jsem ráda, že je mezi  naší odbornou veřejností někdo, kdo má odvahu odhalit závoj tajemství jak to všechno je.
Doba jedová.
Co s tím?
Největšími jedy je aspartam, glutaman, umělá potravinářská barviva, hliník … Je toho dost a je to síla, když si uvědomím co mě obklopuje.
Mohu žít ještě zdravě?
Osobně si myslím, že ano.
Jen každý potřebuje mít volný přístup k informacím, mít zájem o dané téma a chtít s tím něco udělat a potažmo s tím opravdu něco dělat.
Málokdo si uvědomuje, že jde o život.
Zatím to většina lidí podceňuje. Prevence je moc nezajímá a prevencí myslím naší stravu, protože k čemu mi bude pravidelná návštěva u lékaře, drahá vyšetření, když se k sobě budu celý život chovat destruktivně a budu čekat až přijde zdravotní komplikace, nemoc. U každého začne v okamžiku ohrožení fungovat pud sebezáchovy, ale to může být taky už pozdě.
Život je dar a to si málokdo uvědomuje.
Měli bychom žít vědomě a nedělat vše jen automaticky pod vlivem výchovy se starými a nezdravými zvyky, pod vlivem reklamy z médií.
To co dělá většina ještě neznamená, že je to správné.
Buďte sami sebou a hledejte svoji cestu za zdravím, energií a vitalitou do pozdního věku.
„Zamysleme se, prosím, nad stavem světa, který po všech stránkách dospěl až k naprosté zkaženosti a zachvějme se nad ním. Anebo se raději poraďme, jak pomoc, pokud je to možné.“ Jan Amos Komenský

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account