PŘÁTELSTVÍ – pojem o němž často mluvíme, slýcháme, dočítáme se v literatuře, PROŽÍVÁME JEJ…
POJEM, jenž nás často nutí K ZAMYŠLENÍ SE NAD SEBOU SAMÝMI, nad vlastními chybami i nad chybami druhých. Dokonce nás občas nevědomky nutí dělat věci, kterých bychom se v jiných případech jen zřídka dopustili. Nutí nás do smíchu i do pláče a nebere ohledy na nic a nikoho (podle mé srdeční záležitosti – písně od Petra Rezka a Pavla Žáka – PŘÁTELSTVÍ – NEUSTOUPÍ ANI VÁLCE).
Dokáže se Vám do života vloudit stejně rychle jako LÁSKA nebo NENÁVIST, ale narozdíl od těchto dvou emočních sfér je PRAVÉ PŘÁTELSTVÍ něčím, co neodvane pomyslný vítr první hádky, ani nesejde stářím pod tíhou bláznivě letícího času… Ano, i takto se dá velmi stručně charakterizovat to velké pouto pojící nás k milované osobě – člověku, na kterém nám opravdu záleží. K tomu, jenž nám přináší RADOST a POCHOPENÍ, ale i SLZY a ZKLAMÁNÍ.
Jistě to každý znáte sám, stačil nepatrný okamžik a Vy najednou máte pocit, že TEN, kdo stojí naproti Vám, je někým, na koho do konce života nezapomenete. Padnete si DO NÁRUČÍ nebo se jen chlapsky POPLÁCÁTE PO ZÁDECH a v tu chvíli je TU…přišlo nečekané, nezvané a přesto TEĎ TOLIK VÍTANÉ…PŘÁTELSTVÍ.
Domnívám se, že ač je lidská psychika složitá, některé v ní odehrávající se mechanismy jsou vlastně docela jednoduché. Jak jinak mi vysvětlíte, že jindy mírná až “BERÁNČÍ” povaha je pro přítele schopna proměnit se ve “VLKA” a bít se za něj jako “LEV”?! Je to jako zatemnění mysli – najednou víte jen jediné – stala se KŘIVDA na milované osobě a Vy, ač se Vás to třeba přímo nedotýká, jste schopni udělat maximum pro toho, komu bylo právem či neprávem ublíženo.
Nechci být ale jen jednostranně zaujatá. Člověk ve své podstatě dokáže svou nákloností zázraky, ale otočí-li se karta a TEN, jenž pro Vás tolik znamená, Vám najednou ukáže záda, pak to BOLÍ. A není to bolest ledajaká, jako když poprvé spadnete z kola nebo se říznete do prstu. Takový ŠRÁM NA DUŠI OD PŘÍTELE, ten dokáže zabolet opravdu hodně. Vybere si nejcitlivější místo a nedá Vám spát. Trápíte se, trpíte pocitem bezmoci a jste jako v pasti. NEZNÁM SNAD HORŠÍHO POCITU, NEŽ JE ZTRÁTA PŘÍTELE ČI PŘÍTELKYNĚ.
Ale i přes zradu a bolest, kterou nám někdy přinášejí, přirovnala bych přátele k ANDĚLŮM, kteří nám pomáhají “ZVEDNOUT SE ZE ZEMĚ V PŘÍPADĚ, ŽE NAŠE POLÁMANÁ KŘÍDLA NEMOHOU UŽ LÉTAT…” *heart*
Díky za Vaše ohlasy, připomínky, komentáře…
