Dnešní den by tento charismatický zpěvák oslavil krásné životní jubileum – 90. narozeniny. Bohužel mu to nebylo dopřáno. Tak alespoň vzpomeňme při některé z jeho nezapomenutelných písní.
Milan Chladil se na rodil 8. února 1931 v Brně jako jediný syn v rodině krejčího. Na přání otce, se vyučil stejnému řemeslu a následně vystudoval obchodní školu. Ovšem stále nejvíc ho to táhlo k hudbě.
V letech 1949–1954 začal v Brně zpívat s orchestrem Erika Knirsche. Zpěv začal studovat na konzervatoři v Brně, studium dokončil v roce 1957 na konzervatoři v Praze. Následně chodil na soukromé hodiny u Konstantina Karenina.
V letech 1954–1956 vystupoval s orchestrem Zdeňka Bartáka, kde se setkal se zpěvačkou Yvettou Simonovou. Roku 1956 krátce zpíval v jazzové kapele Kamila Hály. Ve stejném roce přešel do Orchestru Karla Vlacha, kde působil jako hlavní sólista, spolu se svou kolegyní Yvettou Simonovou.
S ní nazpíval řadu duet. Mezi nejznámější patří O nás dvou, My dva a čas, Sladké hlouposti, Až na severní pól nebo Sentimentální. V tomto orchestru působil 28 let. Výsledkem dlouhodobé spolupráce s Karlem Vlachem je asi 350 nahrávek různých písní, mnoho nahrávek pro Československý rozhlas a Československou televizi.
Kromě svého mateřského Orchestru Karla Vlacha příležitostně vystupovali i s různými dalšími. Vystupoval také s vlastní kapelou a své uplatnění našel i jako muzikálový a operetní zpěvák, zejména v Hudebním divadle Karlín – např. v muzikálu My Fair Lady a v operetě Na tý louce zelený. V roce 1964 se v anketě Zlatý slavík umístil na druhém místě za Karlem Gottem.
Mezi jeho koníčky patřil sport. V Brně hrál první ligu basketbalu, věnoval se i fotbalu, volejbalu, nohejbalu a tenisu. Byl fanouškem pražské Slávie. Podobně jako Karel Vlach vlastnil sbírku plnících per. Zajímavým koníčkem Milana Chladila bylo šití – podle nedoložených tvrzení dokonce vystupoval v oblecích, které si sám ušil. S manželkou Annou měl dceru Alexandru, provdanou Grygarovou.
Zemřel 28. června 1984 cestou z vystoupení v Kašperských Horách, bylo mu 53 let.
