Marie Horáková
Je známá spíše pod jménem Marka Míková. Narodila se 28. prosince 1959 v Českých Budějovicích, její otec byl právník a matka učitelka. Vystudovala obor režie a dramaturgie na loutkářské fakultě pražské DAMU, pak působila v pražském loutkovém divadle Minor jako dramaturgyně, scénáristka a režisérka, později jako moderátorka v Rádiu Limonádový Joe a dnes se věnuje především loutkoherectví a dabingu. Založila občanské sdružení Loutky v nemocnici, na jehož činnosti se nadále aktivně podílí.
Na filmovém plátně se objevila poprvé v r. 1974, tedy ve svých patnácti letech, ve filmu Karla Kachyni ROBINSONKA, kde si zahrála zápornou roli Madi Budilové. Známou se stala díky roli Růženky ve filmové pohádce Václava Vorlíčka JAK SE BUDÍ PRINCEZNY z r. 1977. Dále se v menší roli objevila ve filmu KRAKONOŠ A LYŽNÍCI. Později ji oslovil režisér Jiří Menzel s nabídkou role učitelky ve filmu VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ, kde však nakonec nehrála kvůli ekzému v obličeji.
Marie se k filmu pak už nevrátila, ale proslavila se na hudebním poli jako autorka písní, klávesistka a zpěvačka ve skupině Zuby Nehty (dříve Dybbuk), několika divadelními inscenacemi pro dospělé (MATKY, PODZEM, AUTOBUS, POUTNÍKOVA CESTA) a jako autorka knih pro děti.
S bývalým manželem, překladatelem a spisovatelem Tomášem Míkou, má čtyři děti.
