Eduard Kohout se narodil 6. března 1889 v Českých Budějovicích, zemřel 25. října roku 1976 v Praze v 87 letech. Vlastním jménem František Kohout. Rodiče – otec byl truhlář – se záhy přestěhovali do Plzně, kde se ještě jako malý hoch seznámil s divadlem.Tomuto svému okouzlení zůstal věrný po celý život.
Jako gymnazista požádal plzeňského herce J.Hurta o soukromé hodiny herectví, později studoval ještě zpěv u profesora J.Brandžovského. Ze studií sběhl v roce 1906 k divadelní společnosti A.Šípkové, odtud téhož roku odešel ke společnosti Zöllnerově, v roce 1907 k divadelní společnosti J.Tuttra a v roce 1908 ke společnosti ředitelky Grossové.
V. Budil jej angažoval v roce 1909 k divadlu v Plzni. Odtud odešel v roce 1914 do Švandova divadla, ale ještě téhož roku si ho odvedl K. H. Hilar do Divadla na Vinohradech. Když J. Kvapil připravoval v roce 1916 v ND jarní shakespearovský cyklus, pozval Kohouta k hostování ve dvou rolích: Bassania (Benátský kupec) a Lucentia (Zkrocení zlé ženy), na jejichž základě byl 1. 4. 1916 angažován. Ve svazku ND setrval až do 31.7.1960, kdy odešel do důchodu, ale ještě i potom vytvořil na této scéně několik rolí. V roce 1939 mu byla udělena Národní cena.
Napsal paměti Divadlo aneb Snář, které v roce 1975 získaly Výroční cenu nakladatelství Odeon. Byl vynikajícím interpretem české poezie meziválečné, především Bieblovy, Nezvalovy a Seifertovy a starofrancouzských písní. Jeho hlasové kultivovanosti využíval často i rozhlas. Patřil také mezi průkopníky českého filmového herectví. Pohřben na Vyšehradském hřbitově (Slavín).
