Ranní probuzení s nečekanými důsledky: Tajemství jedné noci
“Můj bože!” vykřikl Vincent, když se probudil. Ruku měl položenou přes Josefínin pas a ona už na sobě neměla prostěradlo. Neměla na sobě vůbec nic. Ležela tam jenom tak, nahá, jak ji pán bůh stvořil. Vinnie se okamžitě napřímil a Josefínu pustil. Ale i přesto, že prvotní šok byl velký, prohlídl si její nahé tělo celkem důkladně, než ji přikryl prostěradlem a pro jistotu i peřinou.
V tu chvíli by lhal, kdyby se snažil tvrdit, že se mu při tom pohledu netajil dech. Ještě v životě neviděl nahou dívku na živo a teď ležela vedle něj, spali spolu v jedné posteli a on ji objímal.
Stalo se snad to, co si myslel?
Příšerně ho bolela hlava a snažil se rozpomenout.
Včera to s kluky pěkně rozjeli, Richie odešel jako první za doprovodu Jaye, ale oni s Cayceem zůstali. Cayce pak objednal mojito, seděli u stolu s nějakými slečnami – kruci, co bylo pak?
Vincent si uchoval poslední vzpomínku na to, jak si strká brčko do pusy, upíjí z kyblíku naplněného ledem a míchaným drinkem a pak už nic. Jako kdyby někdo udělal precizní střih a napojil video ve chvíli, kdy se probudil.
„Bože, já jsem ji…“ zbělal a rychle zalezl do koupelny. Vysvlékl se z trenýrek a skočil do sprchy. Pustil si studenou vodu a strčil pod ni hlavu. Najednou cítil, jak tepavá bolest ve spáncích ustupuje, zato se mu začal zvedat žaludek.
„On mě zabije!“ došlo mu najednou. „Až se to dozví Izzy, tak mě sešlape jako plechovku,“ opřel hlavu o dlaždice a zavřel oči.
„Kruci! A co její táta? Bože můj, všichni ze mě udělají fašírku! Sakra, co budu dělat? Josefína je nahá, to už nezachráním. Je nahá v mé posteli, úplně naprosto nahá. Z tohohle se nevykroutím. Bude jí určitě jasné, k čemu mezi námi včera došlo,“ dál přemítal ve své kudrnaté hlavince.
Mezitím se už začal probírat Richie a s velkým skřehotem se chytil za hlavu.
“Objednal jsem ti taky jeden.” řekl Izzy a donesl mu na noční stolek sklenici s džusem. V tu chvíli si všimnul Josefíniny podprsenky a rychle ji schoval do kapsy u volných tepláků.
“Fuj, co je to za blebajz?” řekl jeho kamarád s divným výrazem na tváři. Podezřívavě si sklenici s červenou tekutou hmotou prohlédl a pak se podíval na Izzyho. “Co to je?”
“Zaručená medicína, která tě z toho vytáhne.” řekl mu. Richie si ke skleničce přičichl, a protože páchla, zacpal si nos a trochu upil. Pak ji postavil zpátky na stolek a ušklíbl se.
“Ble, nic tak nechutnýho jsme ještě nepil,” přiznal a šel si namočit ručník do umyvadla, aby si ho mohl dát na hlavu. Izzy byl v pozoru. Každou cvhíli čekal, že se Richiemu uleví a začne do něj hustit to, co se stalo dneska časně ráno.
“A jak jste se vlastně měli?” zeptal se Izzyho z koupelny. Ten jenom přimhouřil nechápavě jedno oko. Uklidňoval se však tím, že včera ležel na posteli bezvládný jak mrtvola, takže je tu jistá šance, že si nevybaví nic z toho, co se na pokoji dělo. Jeho nahou sestru, ani hádku, která následovala.
“Spíš povídej ty, jaká byla party?” Snažil se odvést pozornost a docílit toho, aby si Richie snažil vyložit spíš zážitky na akci, než ty z pokoje.
“Paráda. Věřil bys tomu, že tam byl i Lukas? Děsně dlouho jsem ho neviděl. Co ti budu povídat, spousta hezkých holek tam bylo a nakonec jsme se tak trochu ztřískali. Poslední, co si pamatuju, že se tam Cayce s někým líbal. Byla to asi sestřenka toho… Jak on se jenom jmenuje…No to je jedno. A pak najednou lup, mám okno,” zaskuhral a plácnul si studený ručník na čelo. Ještě se na chvíli položil do postele a dopil odporný a smradlavý džus, i když měl pocit, že se při tom pozvrací.
“Takže si vůbec nic nepamatuješ? Ani když jsi přišel na pokoj, vůbec nic?” Zeptal se Izzy a mapoval si tak terén.
“Jo, taky se divím. Ještě jsem se tak asi neopil. Ale byl to parádní večer. Jen teď nevím, jak to zvládneme s tréninkem. Hlava mě bolí jako blázen,” přiznal. “Do toho ještě přijde náš manažer… Umřu!” a bezvládně si nechal ruku, aby mu sklouzla z postele.
Jak se zdálo, Richie opravdu o ničem nevěděl a Izzyho opustila nervozita. I když nebylo ničím zvláštním, že si i docela opilý člověk druhý den začal jednotlivé střípky vybavovat a Izzy nechtěl, aby se to jeho kamarád dozvěděl takhle a ještě ho měl za úchyláka a podrazáka, který tohle před ním tají a dělal z něj blbce.
“Ty, Richie … Musím s tebou něco probrat.” začal vážně.
“Ne Izzy. Teď prosím ne. Mám hlavu na dvě půlky. Až se z toho vyležím, tak mi to řekneš jo? Nevadí?” odbyl ho, protože teď opravdu neměl nálad. Samozřejmě kdyby věděl, o čem s ním chce jeho kamarád mluvit, asi by velmi rychle na nějakou bolest hlavy zapomněl.
“V pohodě, to počká.” kývnul hlavou Izzy. Hlavou se mu honily vzpomínky na včerejší večer a noc. Z jedné strany by to nejradši vrátil, aby Josefínu ušetřil všech možných výčitek, depresí a problémů. To se v něm míhalo jeho citlivé romantické já. Naopak se ho snažil přebít ten drsný Izzy, který by si celý zážitek zopakoval minimálně ještě jednou.
Jako kdyby Josefína Vincentovo tiché naříkání pro sebe samotného vyslyšela a probrala se.
Otevřela oči a právě v tu chvíli vyšel Vincent z koupelny a natahoval si džínsy.
„Dobrý ráno, Vinnie,“ začala Josefína a sáhla rychle po kalhotkách, které ležely na nočním stolku. Pod prostěradlem si je nandala a pak si ho přitáhla až k bradě, aby neodhalovala prsa.
„Můžeš mi podat, prosím, tričko?“ ukázala na židli u toaletky.
„Ehm- jo, jistě,“ zakoktal se Vincent a ihned po ní hodil to samé tričko, které měla na sobě včera večer.
„Kruci, trošku trapas, co?“ zasmála se. „Promiň, nějak mi to nedošlo.“ Řekla a přetáhla si tričko přes hlavu. Pak ze sebe shodila prostěradlo a vylezla z postele. Sice už nestála před Vincentem nahatá, ale i tak ho pohled na ni v kalhotkách znervózňoval.
„Tak to tolik nehroť, Vinci, jsme kamarádi, ne?“ mávla nad tím rukou.
„Jak můžeš být tak v klidu?!“ zapískal, až Josefína vytřeštila pobaveně oči. Snažila se ho uklidnit, ale on pokračoval dál. „Co když se to kluci dozví? Co když se to dozví Richie?! Zabije mě.“
„Myslím, že to trochu přeháníš. Tys něco včera měl, Vinnie? Celý se klepeš, mluvíš z cesty a máš rozšířené zornice,“ začala se o svého kamaráda strachovat.
„Ne, jenom jsem se brutálně opil a pak si to s tebou v noci rozdal.“
Josefína vybuchla smíchy. „Vinci, v tom případě jsi příšerný milenec, pokud jsi mě dokázal pomilovat a já si toho za celou dobu nevšimla. Myslela jsem si, že ta velká boule ve tvých kalhotách je něco víc, než jenom slipová vycpávka,“ chechtala se dál.
„Co to plácáš!“ rozkřikl se na ni. „Přeci jsme spolu v noci spali, proč jsem se jinak vedle tebe probudil jenom ve slipech a ty nahá? Měl jsem přes tebe hozenou ruku a ty ses ke mně tulila.“
„Tak za prvé, Vinnie. Tulím se ke všemu, z čeho jde teplo. V pokoji mám vedle postele radiátor a taky se k němu během noci odšourám a většinou si spálím zadek, nohy nebo roku. A za druhé, opravdu si nejsem vědoma toho, že bychom se spolu vyspali. Včera jsem sice měla dvě skleničky šampaňského, ale to mě skutečně neopilo natolik, abych nezaregistrovala vlastní soulož,“ vysvětlila a otřela si slzu, která jí tekla z koutku oka.
„Ale proč jsi teda spala nahá?“
„No…“ protáhla a posadila se, tentokráte na Vincentovu polovinu postele. „Se sexem má něco společného,“ přiznala a Vincent se po té poznámce začervenal.
„Ježiš, ty jsi ňufín,“ zasmála se Josefína. „Hotová jeptiška proti mně.“
„Tak už mluv, pokud v tom nemám prsty já, tak se mi ulevilo.“
„Spala jsem s Izzym.“ Řekla prostě a Vincent pootevřel ústa.
„Zavři pusu, nebo ti do ní vletí moucha,“ zaklapla mu bradou pusu. „Prostě jsme jen dokončili to, co jste nám přerušili na tréninku.“
„Richie to ví?“
„To nevím, načapal nás.“
„Richie vás dva viděl spolu a ty jsi ještě celá?“
„Byl příšerně opilý, Jay ho musel podpírat a podle tvého předchozího vyprávění, jste na tom byli asi všichni stejně. Zřejmě z vaší čtveřice zůstal relativně střízlivý jen on.“
„Kriste pane,“ vydechl Vincent. „To je mazec! Myslel jsem, že si dáte pozor, když-„
„Když jste nás načapali? Vinnie, sakra… Izzy mě rajcuje a ty si myslíš, že když už jsem skoro dosáhla svého, že toho jen tak nechám? Ale to ti povídám, Richiemu ani slovo, jasné?“
„Mlčím jako hrob, prosím tě,“ usmál se na ni. „Bože! Já mám takovou radost, že jsem tě nepřefiknul!“ skočil jí do náruče a pevně ji objal.“Víš, co by se vůbec mohlo všechno stát?“
„Jo, Izzy by ti asi rozbil obličej, pak by ti z druhé strany jednu vrazil brácha a nakonec by tě můj táta rozštípal jako polínko do kamen.“ Odvětila pobaveně.
“Radši už to nebudeme rozebírat. Nerad bych se k tomu vracel. Je mi špatně a alkohol do mě už nikdo nedostane jako heverem. Bůh ví, co jsem všechno na té párty vyváděl.”
„Být tebou, už to neřeším. Pokud jsi nějak řádil, dozvíš se to u snídaně,“ poškádlila ho Josefína a šla si obléknout ještě šortky.
„Skočím si do mezipatra pro čokoládovou sušenku. Nějak mi vyhládlo a do snídaně zbývá ještě hodina. To vážně nedám. Co ty? Mám ti taky něco vzít?“
„Kdepak, ještě se vzpamatovávám z toho šoku.“
„Promiň, nejdřív šok, že už nejsi panic a prd si pamatuješ, máš stažený zadek z mého fotřínka a pak najednou bum, strach z kluků Stringiniových je pryč, zato to střídá zklamání,“
„Zmlkni,“ zasmál se Vincent a hodil po ní polštář. Už mu zase hořely tváře a červenou barvu chytaly i jeho uši.
Josefína vyšla ze dveří pokoje a u výtahu se střetla s Izzym.
„Ehm – dobré ráno,“ zabrblala
„Dobré?“ Josefína trochu znejistěla a podívala se mu do očí. „Snad skvělé, ne?“ povytáhl obočí a narazil ji na dveře výtahu.
„Takže toho nelituješ?“ zašeptala.
„Litovat? Nikdy. Miluju tě a chci tě znova a znova,“ opakoval Izzy a vášnivě ji políbil.
„Pozor, pane Gallegosi, nepleťte si vášeň s láskou,“ přejela mu rukou po rozkroku
„To se snad nevylučuje, ne?“ zasmál se a kousek ji odtáhl, protože výtah akorát přijel.
„Co tu vlastně děláš?“ zeptala se ho a nastoupila.
„Jedu do automatu a počítám, že ty nejspíš taky,“ mrknul na ni. Ona jen souhlasně přikývla a pak mu povyprávěla o tom, co se stalo u ní na pokoji a o tom, jak se Vincent málem strachy složil.
„Tak to je gól,“ chechtal se Izzy cestou když se vraceli zpět na pokoj.
Zdroj foto: Pixabay.com
