Můj koníček, má vášeň …. ano, je to háčkování

Tedy přesně řečeno, jeden z mých koníčků. Háčkování z hlavy. Z návodů jsem totiž vždycky tak trochu jelen. Sem tam se vloudí do návodu chybička a to je potom z výrobku třeba úplně něco jiného, než bylo původně zamýšleno autorem. A tak jsem se vydala cestou pokusů a omylů. Mám za tu spoustu let naháčkováno mnoho zvířátek, postaviček, potvůrek a prapodivných stvoření, také ponožek, čepic. Dokonce jsem háčkovala i roušky.

Doma v pracovně se na mě usmívá několik (čti “opravdu hodně”) krabic s klubíčky, knoflíčky, stužkami a dalšími tuze potřebnými drobnůstkami. Ano, to vše potřeba, aby se z klubíčka zrodil nějaký výtvor.

Samozřejmě nesmím zapomenout na háčky, kvalitní i nekvalitní, některé tu jen tak bezduše leží, ale zato pár kousků slouží opravdu dnes a denně.

Háčkovat mě nikdo neučil, jsem samouk. Pamatuji si, že háčkovala moje babička. Háčkovala dečky a možná mě kdysi učila řetízek, ale od té doby uteklo mnoho let a najednou tato vášeň chytla mě a prostě jsem začala. Háčkuji odhadem asi 15 let.

Dnes je už všude na netu spousta inspirace, přesto ráda vymýšlím to své. Samozřejmě mám naukládaných tisíce obrázků jiných výtvorů od lidí z celého světa. Lidi jsou neuvěřitelně kreativní, pečliví, jejich fantazie neznají mezí.

A to je to krásné.

Vezmu háček, vezmu přízi a dílo jest započato. V hlavě mám představu a většinou ve finále dosáhnu toho, co jsem na začátku zamýšlela. Je to takové malé kouzlo. Někdy se musí i párat, když je to moc malé nebo moc velké. Člověk si i najde svůj oblíbený materiál, který mu vyhovuje, nástroje, které se dobře drží.

Co mě na tom nejvíce těší, když se má práce lidem líbí. Ano, jsou i lidé, kteří řeknou “jak jí to může bavit, to je pro staré babky” nebo ” k čemu to je?”. Většinou toto řekne člověk, který toho v životě sám moc nevytvořil. Ale lidí, kteří práci obdivují a dokážou jí i ocenit, je naštěstí více.

Ještě se vrátím k návodům. I já jsem jich pár zkusila vytvořit a řeknu vám, to je “šílená” práce.

V současné době jsem se zaměřila trošičku i na pomoc druhým. Háčkovala jsem čtverce pro dekaPRO a nyní háčkuji chobotničky pro nedonošená miminka pro Nedoklubko.

Abych mohla uskutečnit všechny své nápady, potřebovala bych se tak 5x naklonovat. Chtěla bych toho tolik udělat. Času mám celkem dost, možná si ho jen lépe zorganizovat :).

Háčkům a všemu tvoření zdar.

Krásný den všem Ženám.

Jitka

Tagy:
4 Komentářů
  1. Aneta Kollerová Mašková 11 měsíců ago

    Paní Jitko, to je krásný medvídek! Hrozně ráda si čtu příběhy lidí, kteří jsou pro něco zapálení a kteří se tomu věnují s láskou a vášní. Je to krása a inspirace v mnoha ohledech. I to hledání vlastní cesty. Nenechat se uzavřít do “pravidel”, ale zkoušet i jiné způsoby, možnosti, cesty. Prostě hledat to “svoje”. A máte pravdu i v tom, že jsou lidé, jejichž koníčkem je pouhé kritizování práce druhých. Respektive – shazování druhých atp. Avšak takové řeči a poznámky se musí brát s rezervou, protože jak píšete, většinou pochází od lidí, kteří nic nevytváří a nejdou s kůží na trh, jen se vysmívají. A to je mnohem jednodušší a bezpečnější.

  2. NelaVávrová 11 měsíců ago

    Šikovná, každá žena, která má koníček našich babiček je vzácnost. Bohužel já nikdy nebyla trpělivá a nevydržela u téhle činnosti, takže máte můj obdiv.

  3. Lenka Hudečková 11 měsíců ago

    Milá Jitko, přijde mi, jako bych příspěvek psala já. Máme hodně společného, jen já háčkuji poslední 4 roky Začala jsem s medvídky a pak dalšími zvířátky, později jsem háčkovala oblečky pro mého vnoučka, deky pro něho a nakonec i pro dceru ve velkém (z příze Dolphin), povlaky na polštáře, kabelky, tašky, šátky, šály, čepice…a zatím jsem skončila u síťovek. Návod jsem okopčila na netu, ale nakonec přizpůsobila sama sobě, aby nebyly tašky malé ani velké, no přesně, jak píšete 🙂
    Přeji Vám hodně krásných výrobků a jen samé vděčné lidi ♥

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account